|
|
Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence
Řezníčková, Nikola ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Název diplomové práce: Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence Klíčová slova: adjektivum, španělština, francouzština, postavení adjektiv, antepozice, postpozice, vývojové tendence Diplomová práce s názvem Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence se zabývá problematikou postavení adjektiva ve španělském a francouzském jazyce. Hlavním tématem této práce je tendence k antepozici pro tyto dva jazyky. Diplomová práce je rozdělena do několika částí, které jsou tématicky odděleny. Na začátku práce se věnujeme adjektivu obecně a jeho základním vlastnostem jako slovního druhu. Poté se seznámíme s adjektivy z významového a syntaktického hlediska, které je zásadní právě pro pozici přídavného jména. Na závěr teoretické části se také zaměříme na vývojové tendence v této oblasti. V praktické části se budeme věnovat korpusovému a dotazníkovému výzkumu, který je určen pro rodilé mluvčí španělského a francouzského jazyka. Cílem této diplomové práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu o společné tendenci k antepozici pro španělská a francouzská adjektiva.
|
|
|
Suffix interrelations in the contemporary French language
Lukáčová, Hana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Táto bakalárska práca pojednáva o sufixálnych vzťahoch v súčasnej francúzštine, pričom sa zameriava na deverbatívne substantíva na -age a -ment. Teoretická časť tejto práce ponúka stručný prehľad histórie derivačných sufixov -age a -ment, charakteristiku odvodzovania deverbatívnych substantív použitím týchto sufixov a bližší pohľad na vzťahy rovnokoreňových deverbatívnych substantív na -age a -ment. Praktická časť práce je venovaná skúmaniu procesuálneho a rezultatívneho významu u rovnokoreňových deverbatívnych substantív na -age a -ment v súčasnej francúzštine pomocou jazykových korpusov a dotazníka pre rodených hovorcov francúzskeho jazyka.
|
|
| |
|
|
Contribution to study of rivalry between definite article and demonstrative adjective
Berthótyová, Júlia ; Tláskal, Jaromír (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Předkládaná teoretická práce se zabývá problematikou konkurence mezi dvěma typy determinantů ve francouzštině: určitým členem a ukazovacím determinantem. Jejím cílem je shrnout dosavadní příspěvky a představit různé možnosti uchopení této otázky. První kapitola pojednává o nominální determinaci obecně - definujeme v ní základní pojmy i způsob jejich použití v této práci. Stručný nástin vybraných klasifikací determinantů ukazuje, že vztah mezi určitým členem a ukazovacím determinantem může být různý. Mají ale stejnou distribuci, což nám dovoluje mluvit o konkurenci mezi těmito dvěma determinanty. Také zvažujeme, zda určitý člen není přímo zahrnut v ukazovacím determinantu, tuto možnost však následně zamítáme. Ve druhé kapitole hledáme zmínky o konkurenci v několika (jedenácti) francouzských gramatikách. Vycházíme z popisu forem a použití obou determinantů a také z explicitních popisů konkurence. Zatímco výčet forem je ve všech gramatikách prakticky identický, u popisů použití tomu tak není. V závěrečné části proto uvádíme shrnutí toho, co nám analýza gramatik přinesla. Především jsme zjistili, že autoři problematice konkurence nevěnují větší pozornost. Nicméně bližší pohled na použití obou determinantů ukazuje, že můžeme vytvořit dvě široké kategorie užití, ve kterých si určitý člen a ukazovací determinant...
|
|
|
Pierre Roland François Butet and his Léxicologie latine et française
Nikolovová, Pavla ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
V této práci analyzuji lexikologický systém navržený P. R. F. Butetem v roce 1801. Mým hlavním cílem je vysvětlit, jakým způsobem Buteta inspiruje rozvoj přírodních věd jeho doby a poukázat na originalitu a modernost jeho metody. Představuji Butetovo dílo v jeho filozofickém, vědeckém a lexikologickém kontextu, popisuji jeho teoretická východiska a shrnuji a komentuji jeho hlavní závěry. Z tohoto pohledu objasňuji analogii s Lavoisierovým systémem chemického názvosloví a rozebírám příčiny této neobvyké inspirace stejně jako její důsledky. Při porovnání Butetova lexikologického systému s moderní lingvistickou teorií ukazuji podobnosti, které lze nalézt mezi oběma přístupy, a vysvětluji případné rozdíly. Mé závěry dokazují, že analytické nástroje, které Butet objevil pro účely svého zkoumání, jsou v zásadě shodné s těmi, které používá moderní lingvistika, přestože jsou uvedeny pod jiným názvem.
|
|
|
Vývoj koncepce frankofonie od šedesátých let 20. století
Marešová, Andrea ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na vznik frankofonního prostoru i vývoj frankofonie, který vyvrcholil založením Mezinárodní organizace Frankofonie. Popisuje její strukturu na institucionální úrovni a nastiňuje hlavní problémy, se kterými se frankofonie v dnešní době potýká i hlavní cíle, které si organizace vytyčila ve svém boji za kulturní a zejména jazykovou diverzifikaci. Základním předpokladem této diverzifikace je v současné době vytvoření stabilního ekonomického prostoru.
|
|
|
Nový pohled na kategorii slovesného vidu v češtině
Mjachký, Juraj ; Tláskal, Jaromír (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Tato práce má dva cíle. Jedním z nich, jak už sám název napovídá, je představit nový pohled na problematiku slovesného aspektu v češtině. Tím druhým je nabídnout takový přístup, který vychází z popisů aspektuální problematiky v jazycích jako je angličtina, francouzština aj. Zastavme se nejdříve u druhého bodu. V historii české aspektologie bezpochyby nalezneme badatele, kteří se zabývali aspektem v češtině i v cizích jazycích, např. germánských či románských, a kteří tuto oblast v jednotlivých jazycích srovnávali (ze začátku 2. pol. 20. století např. I. Poldauf, dnes např. M. Sládková). V drtivé většině ovšem závěry takovýchto zkoumání vedly k podtržení exkluzivity českého (slovanského) slovesného aspektu ve vztahu k neslovanským jazykům.1 Jistě, skutečnost, že český (slovanský) mluvčí disponuje dvěma (i třemi) podobami jednoho slovesa tam, kde mluvčí jiných jazyků má k dispozici jen jeden tvar, je flagrantní. Odkud jednoduchý závěr, že v češtině (slovanských jazycích) rozdílnost ve formě poukazuje na existenci rozdílu v konceptuální rovině, zatímco jediný slovesný tvar v neslovanských jazycích signalizuje nerozrůzněnost konceptu.
|
|
|
Vliv anglického jazyka na francouzštinu v období osvícenství
Macourek, Martin ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce mapuje pronikání anglického lexika do francouzštiny v období osvícenství, tedy v letech 1715-1789. Výchozím bodem je postavení francouzského jazyka v této době a také době, která námi zkoumanému období předcházela a která podmiňovala jakékoliv vývojové tendence. V rámci zkoumání francouzského jazyka a tehdejší jazykové politiky a postojů se také logicky dostáváme ke vzniku prvních jednojazyčných slovníků - Slovník francouzské akademie a slovníky jemu konkurenční. Práce došla k zajímavým závěrům z hlediska přísunu anglicismů - Totiž ke zjištění, že již druhá polovina XVII století a zejména roky 1649 a 1685 byly velmi důležité z hlediska jejich přílivu. Anglické výrazy se nicméně ve francouzštině začínají ve větší míře objevovat až v XVIII. století a jsou úzce spjaty s nesmírně dynamickým politickým, ekonomickým i kulturním vývojem Spojeného království. Práce se v tomto úseku zejména zaměřuje na zajímavé a mnohdy ne všem známé osobnosti - Brity či Francouze - se kterými je spojen přenos nových výrazů do francouzštiny nebo mající zásluhu na popularizaci či kulturní přenos anglického paradigmatu do Francie. Následují konkrétní "case studies". Problematika vědeckého jazyka je řešena v samostatné části se speciálním zaměřením na anglického velikána Issaca Newtona a názvosloví vztahující se k jeho...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.