|
|
Povinnost péče řádného hospodáře v právu obchodních společností
Petržela, Karel ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Havel, Bohumil (oponent)
Povinnost péče řádného hospodáře v právu obchodních společností Abstrakt Na všechny členy volených orgánů obchodních korporací se vztahuje povinnost péče řádného hospodáře. Přesné porozumění obsahu této základní povinnosti je předpokladem právní jistoty osob, které na sebe funkci člena voleného orgánu berou. Předkládaná práce si klade za cíl nastínit kontext a historická, ekonomická a právní východiska úpravy povinnosti péče řádného hospodáře v rámci práva obchodních korporací, srovnat obsahovou stránku obdobných povinností ve vybraných právních řádech, jejich perspektivou kriticky zhodnotit dovozovaný obsah této povinnosti v současné právní úpravě a rozebrat vybrané důsledky porušení takové povinnosti v české právní úpravě. Práce vychází z právního stavu platného a účinného ke dni 31. března 2022 a zohledňuje kromě jiného i novelizaci zákona o obchodních korporacích provedenou zákonem č. 33/2020 Sb. Práce je členěna do osmi kapitol (včetně úvodu a závěru). Výzkumným otázkám se věnuje v kapitolách 2 až 7, přičemž obsahově stěžejní jsou zejména kapitoly 2 až 4. Druhá kapitola je věnována kontextu, v rámci nějž povinnost péče řádného hospodáře v právu obchodních společností existuje, zejména východiskům historickým a ekonomickým, a dále obecným právním pojmům a konceptům, které jsou pro další analýzu klíčové...
|
|
|
Zadávání veřejných zakázek
Káňová, Marcela ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Zadávání veřejných zakázek Tato disertační práce se věnuje vybraným aspektům a institutům zákona o zadávání veřejných zakázek přijatého v roce 2016, které jsou konkrétním projevem jedné z nejzásadnějších koncepčních změn, kterou s sebou zákon, ve srovnání s předchozí právní úpravou, přináší, a to posílení principu autonomie vůle zadavatele v průběhu zadávacího řízení. Autonomie vůle zadavatele, která je v zákoně posílena za cenu jeho větší odpovědnosti, se nejvíce projevuje v podobě institutu směřujícího k odstraňování téměř jakýchkoliv nedostatků v nabídkách uchazečů (viz § 46 ZZVZ), má však své limity. Dále to jsou důvody pro vylučování účastníků zadávacího řízení (viz § 48 ZZVZ), které jsou z většiny definovány jako možnost, nikoliv povinnost, zadavatele. Nová právní úprava současně přináší i zcela nové důvody pro vyloučení - tzv. nezpůsobilost účastníka, která může být založena mimo jiné i důvodným podezřením zadavatele o participaci účastníka zadávacího řízení na zakázané protisoutěžní protisoutěžní dohodě. Tyto nové prvky autonomie zadavatele s sebou samozřejmě přináší své problémy, kterými se tato práce zabývá. Pozornost je věnována i průběhu samotného kontraktačního procesu (viz § 122-124 ZZVZ) a jeho zhodnocení z hlediska souladnosti s úpravou některých institutů v občanském právu....
|
|
| |
|
|
Společníci v jednotlivých formách obchodních společností
Štěrba, Petr ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Závěr Ambicí mé práce, jak bylo předesláno, nebylo podat vyčerpávající přehled všech práv a povinností společníků jednotlivých forem obchodních společností, ale omezil jsem se na některá, v úvodu vymezená specifická práva a povinnosti společníků. Zároveň jsem se snažil jak o srovnání těchto práv a povinností podle jednotlivých forem společností, tak vystihnout obecnější charakter a smysl právní úpravy, a to i proto, že příslušná oblast právních vztahů by měla být relativně brzy nově komplexně upravena. V první kapitole jsem představil základní pojmy, s kterými pracuje právní úprava v oblasti práv a povinností společníka, zejména pojem obchodní společnost, pojem společník obchodní společnosti a podíl na obchodní společnosti ve vztahu k právům a povinnostem společníků. V druhé kapitole jsem vybraná práva a povinnosti zkoumal z obecného hlediska. Jako nejpodstatnější rozlišení pro naše účely se jeví dělení na společnosti osobní a společnosti kapitálové a jako určující se jeví vazba společníka a společnosti, u společností osobních mnohem užší než u společností kapitálových. Ve třetí kapitole jsem se věnoval hlouběji specifikům jednotlivých forem společností, stále s ohledem na vybraná práva a povinnosti, neztrácel jsem však ze zřetele vzájemné srovnávání. Příležitostně jsem si přitom všímal oblastí a otázek,...
|
|
|
Právní úprava likvidace obchodní společnosti
Lehocký, Martin ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Cílem této práce je, jak už z jejího názvu vyplývá, zmapovat právní úpravu procesu likvidace obchodní společnosti. Obdobných prací na toto téma byla samozřejmě napsána již spousta, ale ve stínu rekodifikace soukromého práva účinné od 1. ledna 2014 nabývá potřeba popsat toto téma opět na důležitosti. Práce zkoumá právní úpravu likvidace obchodní společnosti, v rámci níž došlo následkem rekodifikace soukromého práva k mnoha změnám. Cílem práce není stát se příručkou mapující proces likvidace obchodní společnosti krok za krokem. Práce samozřejmě respektuje chronologii procesu likvidace, a to zejména v obsahu a v celkové struktuře. Hlavním cílem ovšem je zdůraznit stěžejní problémy a úskalí, kterým mohou čelit osoby, které se účastní procesu likvidace obchodní společnosti. Otazník po rekodifikaci soukromého práva visí nad použitelností judikatury, která vznikla v reakci na dřívější právní úpravu. Judikatura k nově účinné právní úpravě, totiž činností soudů, vznikne samozřejmě až v delším časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že v době, kdy byla tato práce napsaná (tedy cca dva roky po účinnosti nové právní úpravy) ještě judikatura nestihla ve větším rozsahu reagovat na tuto zásadní legislativní změnu, nabízí se otázka použitelnosti judikatury ke staré právní úpravě. V této diplomové práci se tedy s...
|
|
|
Založení a vznik společnosti s ručením omezeným
Steininger, Vojtěch ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
v českém jazyce Tato rigorózní práce má název "Založení a vznik společnosti s ručením omezeným" a jejím předmětem je česká právní úprava této materie. Práce sama je rozdělena do šesti kapitol. Po úvodní poznámce týkající se historicko-lingvistických konotací názvu společnosti s ručením omezeným se zabývám v kapitole I. stručným nástinem vývoje právní úpravy s.r.o. Kapitola II. je věnována obecné charakteristice společnosti s ručením omezeným a jejímu zakotvení v pozitivním právu; v kapitole III. je rozebrán postup před založením společnosti. Kapitola IV. zevrubně pojednává o založení společnosti s ručením omezeným a zpracovává zejména otázky zakladatelského dokumentu (včetně rozboru jeho povinných a nepovinných náležitostí), jednání jménem společnosti před jejím vznikem a získání průkazu podnikatelského oprávnění. Kapitola V. se týká vzniku společnosti a kapitola VI. pak problematiky neplatnosti s.r.o. Zvláštní pozornost je věnována obšírné problematice vkladů do společnosti včetně otázek tzv. skrytých nepeněžitých vkladů a institutu správce vkladu. Důležitým prvkem této práce je dále rozbor problematiky jednání jménem společnosti před jejím vznikem a zkoumání možných fragmentů právní subjektivity entity "předspolečnosti" (tedy předtím, než je s.r.o. zapsána do obchodního rejstříku, čímž vznikne...
|
|
|
Právní úprava likvidace obchodní společnosti
Lehocký, Martin ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Cílem této práce je, jak už z jejího názvu vyplývá, zmapovat právní úpravu procesu likvidace obchodní společnosti. Obdobných prací na toto téma byl samozřejmě napsána již spousta, ale ve stínu rekodifikace soukromého práva účinné k 1. 1. 2014 nabývá potřeba popsat toto téma opět na důležitosti. Práce popisuje právní úpravu likvidace po rekodifikace a zároveň si dává za cíl srovnání s úpravou účinnou do roku 2014, aby došlo ke zdůraznění změn, které rekodifikace soukromého práva přinesla. Jistým úskalím rekodifikace je samozřejmě otázka judikatury, která se samozřejmě činností soudů vytváří v delším časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že v době, kdy byla tato práce napsaná (tedy cca 20 měsíců po účinnosti nové právní úpravy) ještě judikatura nestihla ve větším rozsahu reagovat na tuto zásadní legislativní změnu, nabízí se otázka použitelnosti judikatury ke staré právní úpravě. V práci se tedy s judikaturou pracuje a jsou v ní zdůrazněny zásadní rozhodnutí, které jsou použitelné i v právní úpravě po rekodifikaci. Záměrem této práce samozřejmě není popsat právní úpravu nijak chaoticky, ale práce by měla do jisté míry reflektovat chronologii procesu likvidace obdobným způsobem, jako se o to snaží systematika zákonné úpravy. Tímto způsobem popisu právní úpravy zároveň dojde k nastínění průběhu procesu...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo)
Minzatu, Daniel ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Resumé K lidským aktivitám, jež dosahují v dnešní době vysokého stupně složitosti a mají daleko sahající následky, patří mimo jiné jeden ze základních objektů zájmu soukromého práva, a sice uzavírání smluv. Často jde o dlouhodobé procesy s nutností vynaložení značných investic. Proto právní řády mnoha zemí zavádějí opatření, která si kladou za cíl chránit dobrou víru účastníků negociací. Institut předsmluvní odpovědnosti poskytuje poškozenému účastníkovi kontraktačního procesu prostředek nápravy. Hlavním cílem této práce je zkoumání obsahu předsmluvních povinností jednat v souladu s dobrou vírou a zjištění toho, zda pro tyto povinnosti skutečně existuje pevný právní základ. První kapitola této práce se zabývá pojmem předsmluvní odpovědnosti v obecné rovině. Nejprve je v ní popsána společenská poptávka, na níž má tento institut poskytnout odpověď. V druhé podkapitole první kapitoly je pojednáno o vzniku teorie předsmluvní odpovědnosti, kterou dovodil z římského práva německý právní vědec Rudolf von Jhering. V druhé kapitole je podniknut pokus prozkoumat obsah primární povinnosti předsmluvní odpovědnosti, tj. pojmu objektivní dobrá víra jak je uplatňován na smluvní závazky a mimosmluvní závazky. Tento pojem se odliší od příbuzných právních pojmů spojených s ekvitou, jež se používají v českém právním řádu,...
|
|
|
Nová právní úprava prospektu cenných papírů, její přínos a význam fungování kapitálového trhu
Tíková, Jana ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
60 13. Závěr Hlavními cíli komunitární právní úpravy prospektu bylo 1) ochrana investorů, 2) snížení nákladů na získání kapitálu, a 3) přispět k rozvoji jednotného trhu cenných papírů v rámci Evropské unie. Prostředkem k dosažení těchto cílů bylo mimo jiné zvýšení standardů povinně uveřejňovaných informací.71 Nová komunitární právní úprava zavedla do praxe mnoho novinek, mezi nejvýznamnější jistě náleží: tzv. jednotný pas pro emitenty cenných papírů, možnost vyhotovit prospekt buď jako jednotný dokument nebo jako souhrn tří dokumentů - registračního dokumentu, dokladu o cenných papírech a shrnutí, možnost vyhotovit prospekt ve formě základního prospektu, či možnost začlenění údajů do prospektu formou odkazu. Výsledkem této úpravy je především výrazné prohloubení harmonizace právní úpravy jednotlivých členských států, podpořené přijetím přímo závazného nařízení 809/2004 k provedení směrnice 2003/71/ES. Obecně lze říci, že právní úprava prospektu byla výrazně zpřísněna, a dále také značně rozšířena a na mnoha místech též zpřesněna. Velký význam pro právní úpravu prospektu měly i více či méně s prospektem související, příkladem budiž právní úprava Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS) provedená nařízením 1606/2002, která si vyžádala novelizaci nařízení 809/2004. Od prosince 2006 do ledna 2007...
|
|
| |
host ::
RSS.