|
|
Tlumočení a titulkování filmů na filmových festivalech v České republice
Solilová, Dominika ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šteffl, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá simultánním tlumočením filmů a živě klikanými elektronickými titulky na filmových festivalech v České republice. Simultánní tlumočení filmů dříve na filmových festivalech bývalo rozšířeným způsobem audiovizuálního překladu. V současnosti už ho však většinou nahradily titulky - často jde právě o živě klikané elektronické titulky, které tzv. klikač ručně promítá na plátno pod obrazem filmu. Oba typy audiovizuálního překladu jsou nejdříve obecně charakterizovány v teoretické části práce. V empirické části se výzkum nejprve zaměřuje na tlumočení filmů na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Jelikož se dnes filmy na festivalu již netlumočí, byla zvolena výzkumná metoda rozhovorů s tehdejšími tlumočníky. Na základě informací z rozhovorů bylo popsáno, jak tlumočení filmů na festivalu probíhalo a jaké měli tlumočníci pracovní podmínky. Z rozhovorů byly rovněž získány obecné informace o tlumočení filmů. Druhá kapitola empirické části se zaměřuje na živě klikané titulky: nejdříve na proces klikání a pracovní podmínky klikačů, a poté na názor diváků - ten byl zjišťován pomocí dotazníkového šetření na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Ukázalo se, že většina diváků byla s živě klikanými elektronickými titulky spokojena a nepreferovala by jiný způsob audiovizuálního...
|
|
|
Vliv profesní zkušenosti tlumočníka na jazyk tlumočnické notace
Rezková, Drahomíra ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šteffl, Jana (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-empirická práce zabývající se problematikou tlumočnické notace v konsekutivním tlumočení. Práce je zaměřena na jazyk tlumočnické notace a možný vliv profesní zkušenosti tlumočníka na volbu jazyka notace. Téma tlumočnické notace jako takové bylo bohatě zpracováno autory v mnoha odborných publikacích. V druhé polovině dvacátého století se objevily tradiční tlumočnické školy a hned několik autorů vytvořilo vlastní systém zápisu. Jazyk tlumočnické notace a rozhodnutí, zda by si tlumočník měl psát poznámky v jazyce výchozím, či cílovém, je dodnes zdrojem polemiky. Někteří autoři preferují výchozí jazyk, jiní se přiklání k cílovému a mnoho autorů zastává kombinaci obou. Teoretická část této práce čtenáře blíže seznamuje nejen se základními přístupy k tlumočnické notaci a argumenty, proč si dělat zápis v jazyce výchozím či cílovém, ale i s empirickými pracemi na toto téma. V porovnání s teoretickými publikacemi je empirického výzkumu v této oblasti výrazně méně, proto si tato práce i přes svůj malý rozsah kladla za cíl navázat na empirické snahy předchozích autorů a ověřit tvrzení teoretiků prostřednictvím experimentu. Experiment týkající se vlivu profesní zkušenosti tlumočníka na volbu jazyka notace je popsán v empirické části. Byl proveden se dvěma skupinami studentů...
|
|
| |
|
|
Francouzský překlad nového občanského zákoníku. Translatologická analýza vybraných částí
Glabová, Miroslava ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šteffl, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá translatologickou analýzou českého občanského zákoníku a jeho francouzského překladu, který vznikl v rámci projektu Ministerstva spravedlnosti v letech 20132015. Teoretická část práce nastiňuje problematiku právního překladu, zabývá se obecně charakteristikou právního jazyka a právních textů, srovnáním vývoje českého a francouzského práva a popisem procesu právního překladu s důrazem na vztah ekvivalence mezi pojmy ve výchozím a cílovém právním jazyce. Empirická část práce pracuje s ustanoveními § 1209 nového občanského zákoníku a jejich francouzskými překlady. Hlavní metodou práce je translatologická analýza, která je provedena na několika rovinách, a to na pozadí analýzy lingvistickoprávní. Stěžejní částí práce je analýza na lexikální úrovni, při které jsou analyzovány české právní instituty a jejich francouzské překlady, a to metodou tzv. pojmové analýzy, která srovnává podstatné a vedlejší pojmové znaky českých a francouzských (případně švýcarských) právních institutů. Cílem analýzy je zjistit, jaká metoda překladu byla zvolena a zda je zvolená metoda v souladu se zadáním překladu. Součástí práce je také návrh dvojjazyčného glosáře, který vychází z analyzované problematiky.
|
|
|
Kilian Seeber a jeho přínos pro další výzkum v oblasti
Baštanová, Petra ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šteffl, Jana (oponent)
Tato diplomová práce je deskriptivní teoretickou studií, která se zabývá dílem konferenčního tlumočníka, pedagoga a badatele Kiliana Seebera. Práce představuje jednotlivé oblasti zájmu Kiliana Seebera a výsledky jeho výzkumů. Věnuje se především kognitivní zátěži v procesu simultánního tlumočení, prosodii a intonaci, etickým rozhodnutím v procesu simultánního tlumočení a pedagogickým otázkám spojeným se školením učitelů tlumočení a jejich vzájemnou spoluprací. Práce také informuje o dalších pedagogických a tlumočnických projektech Kiliana Seebera a v neposlední řadě zmiňuje ohlas na jeho dílo v mezinárodní tlumočnické komunitě. Klíčová slova: Kilian Seeber, kognitivní zátěž, pupilometrie, experiment, prosodie, intonace, etická rozhodnutí, simultánní tlumočení, kombinovaná výuka.
|
host ::
RSS.