|
|
Archeologie Václavského náměstí v Praze
Starec, Petr ; Procházka, Rudolf (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent) ; Štefan, Ivo (oponent)
Petr Starec: Archeologie Václavského náměstí v Praze Předkládaná disertační práce je součástí archeologie veřejných prostranství v prostoru středověkých a raně novověkých měst. Na základě zjištění dlouhodobých archeologických výzkumů na Václavském náměstí podává analýzu výsledků výzkumů v ploše náměstí a interpretuje obraz Václavského náměstí v jeho proměnách od středověku do novověku. Zároveň prezentuje poznatky o geomorfologii vybraného území, vodních poměrech, starších sídelních formách a komunikačních potřebách tohoto veřejného prostranství. Získané poznatky rovněž přinášejí sondu do každodenního života obyvatel města. Koňský trh, dnešní Václavské náměstí, se stal po založení Nového Města pražského v roce 1348 důležitým centrem hospodářského života nově založené městské aglomerace. Před založením Nového Města se zde rozkládaly pozemky kláštera křižovníků. Záhy po svém vyměření začaly kolem protáhlého náměstí vyrůstat první obytné domy s řemeslnickými dílnami a obchody. Veřejné prostranství ožilo čilým ruchem nového tržiště, jímž zároveň k Havelské bráně Starého Města procházela od jihovýchodu jedna z významných starých obchodních cest. Na Václavském náměstí se konaly, jak původní název napovídá, trhy s koňmi, ale obchodovalo se zde také s obilím, senem, drůbeží apod. Václavské náměstí si uchovalo v...
|
|
|
Hrady na pozdně středověkém Benešovsku v sídelně-historickém kontextu
Drášilová, Luisa ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrady na Benešovsku v pozdním středověku. Primárním cílem bylo vytvořit celistvější představu o všech tehdy užívaných hradech a jejich umístění v krajině. Vznikl tak obraz osídlení v jejich bezprostředním okolí. Samostatná kapitola byla věnována obecnější historii osídlení na Benešovsku. Celé území bylo komparováno s jinými oblastmi, přičemž samostatně s regionem Doolin v západním Irsku, jehož středověkou sídelní situaci jsem v krátkosti také přiblížila. Následně byl zhodnocen současný stav vybraných hradů. Důležitým cílem této práce byla také aplikace výsledků formou prezentace méně známých archeologických lokalit veřejnosti. Tomuto cíli byla věnována samostatná část v závěru práce.
|
|
|
Románská sakrální architektura Prahy a okolí v uměleckohistorických a archeologických pramenech
Chudobová, Žofie ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Dragoun, Zdeněk (oponent)
(česky) Románská sakrální architektura náleží k důležitým památkám pro pochopení řady aspektů raně středověké společnosti. Praha a okolí přitom náleží k regionům s cenným a početným fondem staveb. Základním předpokladem pro hodnocení tématu bude aktuální katalog, který zhodnotí uměleckohistorické, stavebně-technické aspekty a sídelní souvislosti jednotlivých staveb. Důraz přitom bude kladen na kostely, jichž se dotkl archeologický výzkum, do evidence však budou zahrnuty i výsledky studia dalších oborů (především historie). Do evidence přirozeně vstupuje i pohřbívání, které většinu staveb doprovázelo. Výsledkem by mělo být souborné hodnocení této kategorie památek a jejich historických souvislostí.
|
|
|
Typology and dristribution of prestigious jewelery of the "Great Moravian" style in Bohemia and Slovakia
Porvazníková, Lenka ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Chorvátová, Hana (oponent)
Práca nadväzuje a rozširuje tému bakalárskej práce, ktorá je zameraná na šperky veľkomoravského horizontu na území Čiech a Slovenska. Prvá otázka sa venuje distribúcii jednotlivých typov "veľkomoravských" šperkov, predovšetkým hľadaním distribučných vzorcov jednotlivých typov. Druhou dôležitou oblasťou je analýza vzťahov medzi kvantitou a kvalitou výbavy a vekovými charakteristikami zosnulých. Posledná tretia otázka sa venuje sociálnej roli luxusných šperkov v rane stredovekej spoločnosti. Cieľom práce je snaha prispieť k pochopeniu mechanizmov distribúcie luxusných predmetov naprieč rane stredovekov spoločnosťou.
|
|
|
Proměny centra v zázemí středověké Prahy: hradiště v Praze-Vinoři
Kapic, Matyáš ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Varadzin, Ladislav (oponent)
(česky) Předložená práce je shrnutím výsledků systematického badatelského výzkumu již několik let probíhajícího na hradišti Praha-Vinoř pod vedením Ústavu pro Archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Lokalita je unikátním svědectvím o proměnách centra v zázemí Prahy, jehož význam i funkce se v minulosti výrazně měnily. Nejstarší zde zachycenou raně středověkou komponentu reprezentují relikty halové stavby úctyhodných rozměrů a bohatě vybavený pohřeb mladé dívky uložený v jejím interiéru. Druhým významným horizontem je pak vznik centrálního pohřebiště v prostoru kolem této (možná dosud ještě stojící) budovy. Dle dobových analogií a dalších četných indicii lze předpokládat, že jeho součástí byl i kostel, ale jedinou odkrytou situací, jež dovoluje o této interpretaci uvažovat, jsou relikty kamenné zdi objevené na jižním okraji nekropole. Již v době užívání pohřebiště hradiště nejspíše ztrácí na významu, jehož funkce je pravděpodobně postupně redukována už jen na centrum lokální církevní správy. V období vrcholného středověku a raného novověku slouží tato lokalita už jen jako sídlo elity lokálního významu. Tento horizont je zde reprezentován nečekaně pestrými pozůstatky profánní architektury v podobě tvrze typu motte, dvou mladších kamenných staveb a raně novověkým hospodářským dvorem.
|
|
|
Milodary a osobní výbava zemřelých v raně středověkých hrobech a vyznívání zvyku vybavovat zesnulé těmito předměty
Halašková, Stanislava ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Téma bakalářské práce je milodary a osobní výbava zemřelých v raně středověkých hrobech a vyznívání zvyku vybavovat mrtvé těmito předměty. Práce je rozdělena na tři části. První z nich je věnována analýze vybraných raně středověkých pohřebišť a seznámení s jednotlivými předměty hrobové výbavy. V druhé kapitole jsou tyto předměty blíže charakterizovány a datovány. V poslední kapitole jsem se pokusila vysledovat příčiny jevu vyznívání předmětů hrobové výbavy na raně středověkých pohřebištích. Cílem práce je na českých raně středověkých pohřebištích sledovat změny ve frekvenci výskytu předmětů vkládaných do hrobu, zaměření se na jednotlivé druhy hrobových nálezů, stanovení chronologické určení a interpretace příčin sledovaného jevu.
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
|
Osídlení Zbraslavska v raném středověku. Archeologická regionální studie.
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Laval, Filip (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji osídlení regionu Zbraslavska v období raného a vrcholného středověku především na základě archeologických pramenů. Hlavním podkladem pro zhodnocení proměn osídlení regionu je katalog archeologicky zkoumaných lokalit a na jeho základě vytvořená série map, která zobrazuje vývoj osídlení v jednotlivých etapách raného a vrcholného středověku. Údaje získané na základě archeologických pramenů jsou doplněny prameny písemnými. V práci se mimo jiné zabývám rekonstrukcí zemědělského zázemí sídelních areálů a jejich vztahu k evidovaným pohřebištím v rámci regionu. V závěru práce se pokouším o celkové zhodnocení významu Zbraslavska, jak pro pražskou metropoli tak v rámci celé české kotliny. Klíčová slova: Zbraslavsko, osíldení, raný středověk, archeologie, regionální studie
|
|
|
Využití koní v raném středověku
Dostálová, Kateřina ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Využití koní v raném středověku" pojednává o vztahu koně a člověka v raně středověkých Čechách a na Velké Moravě. Vztah lidí a koní má hluboké kořeny a může nabývat různé podoby, tato práce na tento vztah nazírá z archeologického hlediska a zjišťuje podoby tohoto vztahu u Avarů, Starých Maďarů a hlavně u Slovanů. Autorka klade důraz na popis součásti koňské postroje a na význam ostruh, řeší otázku konzumace koňského masa a v neposlední řadě přináší přehled lokalit s nálezy fragmentů koňských kostí.
|
|
|
Vývoj středověkého osídlení na východním okraji Prahy
Kartousová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Neustupný, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem středověkého osídlení na východním okraji Prahy. Přestože se archeologické bádání na toto území zaměřuje již několik desetiletí, není středověké osídlení v této oblasti uspokojivě poznáno. Práce postihuje vývoj osídlení od 6. století do 13. až 14. století, kdy došlo ke stabilizaci sídelní sítě. V rámci toho přináší katalog archeologických akcí a nalezišť ve vymezené oblasti. Také se zabývá železářskou výrobou na daném území, jež byla důležitým ekonomickým faktorem. Snaží se postihnout vztah venkovského osídlení k centrálním lokalitám a církevním stavbám, pokud bylo možné takový vztah zachytit, a zdokumentovat tak proměny ve vývoji osídlení. Klíčová slova: Praha, středověk, osídlení, zázemí, archeologie
|
host ::
RSS.