Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
Monitorování výskytu sinic na vodním díle Seč pomocí analytických metod.
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Sinice jsou jedny z nejstarších žijících organismů na planetě Zemi. Jsou schopny přežívat za nejrůznějších podmínek, prakticky ve všech biotopech. Růst sinic je ovlivněn množstvím živin přítomných v jejich životním prostředí, převážně dusíku a fosforu, a klimatickými poměry. Ve větším množství se začaly sinice rozšiřovat v několika minulých desetiletích vlivem lidské činnosti. Důsledkem nadměrného užívání hnojiv a vymýváním živin z půdy je nepřirozená eutrofizace vod a rozšíření tzv. "vodního květu". Přítomnost sinic ve vodách se monitoruje za pomoci rozličných analytických metod. Výskyt sinic na vodním díle Seč byl stanoven fluorimetrickou detekcí obsahu barviva c-fykocyaninu ve vzorcích přírodních vod a porovnán s obsahem chlorofylu-a v těchto vzorcích. Klíčová slova: sinice, c-fykocyanin, chlorofyl-a, fluorimetrie
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
Monitorování výskytu sinic na vodním díle Seč pomocí analytických metod.
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Sinice jsou jedny z nejstarších žijících organismů na planetě Zemi. Jsou schopny přežívat za nejrůznějších podmínek, prakticky ve všech biotopech. Růst sinic je ovlivněn množstvím živin přítomných v jejich životním prostředí, převážně dusíku a fosforu, a klimatickými poměry. Ve větším množství se začaly sinice rozšiřovat v několika minulých desetiletích vlivem lidské činnosti. Důsledkem nadměrného užívání hnojiv a vymýváním živin z půdy je nepřirozená eutrofizace vod a rozšíření tzv. "vodního květu". Přítomnost sinic ve vodách se monitoruje za pomoci rozličných analytických metod. Výskyt sinic na vodním díle Seč byl stanoven fluorimetrickou detekcí obsahu barviva c-fykocyaninu ve vzorcích přírodních vod a porovnán s obsahem chlorofylu-a v těchto vzorcích. Klíčová slova: sinice, c-fykocyanin, chlorofyl-a, fluorimetrie
PŘIROZENÉ ZDROJE CHLOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ V PODROSTU SMRKOVÉHO LESA
Štangelová, Pavla ; Wimmer, Zdeněk ; Tesařová, E. ; Forczek, Sándor
Chlor se jako jeden z nejvíce zastoupených prvků v přírodě podílí velkou měrou na\nbiogeochemických cyklech. Doposud bylo identifikováno velké množství antropogenních i\npřirozených zdrojů emitujících těkavé chlorované uhlovodíky, avšak přirozené zdroje nebyly stále\ndostatečně prozkoumány. Cílem této studie je získat informace o potencionálních zdrojích\ntěkavých chlorovaných uhlovodíků v podrostu smrkového lesa. Emise těkavých chlorovaných\nuhlovodíků vybraných druhů mechorostů, kapradin a hub byly měřeny vzorkovací metodou SPME\nspojenou s GC-MS analýzou. Pro napodobení zvýšené zátěže chloridy na životní prostředí, byl\njako stresový faktor použit roztok chloridu sodného. Ve většině přírodních vzorků byl objeven\ntrichlormethan (chloroform), příležitostně byl objeven dichlormethan, tetrachlorethen a\ntetrachlormethan. Po zvýšení koncentrace chloridů, byl u některých přírodních vzorků pozorován\nnárůst emisí trichlormethanu a tetrachlormethanu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.