Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Judiciary - Europa's (il)legitimate Child?
Štamberk, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání problému legitimity Soudního dvoru Evropské unie. Ten je pojímán v kontextu narůstajícího významu soudní moci jako takové na národní úrovni jakož i na mezinárodní úrovni. Soudci jsou stále častěji okolnostmi nuceni právo dotvářet a určovat tak jeho konečnou podobu. Tím se ale mění jejich role v soustavě orgánů států a mezinárodních organizací. Obzvláště soudy nejvyšších instancí se stávají politickými hráči s významným vlivem. Tradiční (funkční) pojetí jejich legitimity založené na požadavcích odbornosti, nezávislosti a nestrannosti se pak ukazuje jako nedostačující a musí být doplněno požadavky demokratické legitimity a prokazatelnou existencí legitimizačního řetězce s vazbou na voliče. Na mezinárodní úroveň se tento problém promítá s tím, jak narůstá vliv mezinárodních soudů. V případě Soudního dvoru Evropské unie je problém intenzivnější pro jeho supranacionální povahu a vliv, který se mu díky tomu dostává. Jeho soudní pravomoc je podstatně širší, než tomu bývá u jiných mezinárodních soudů a i prostředky, které může použít k zajištění respektování svých rozhodnutí jsou účinnější. Měl by proto stát v čele snah o zlepšení legitimity mezinárodního soudnictví. Současný stav tomu ale příliš neodpovídá. Byla proto navržena zlepšení v oblasti jmenování soudců a generálních...
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
The Judiciary - Europa's (il)legitimate Child?
Štamberk, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání problému legitimity Soudního dvoru Evropské unie. Ten je pojímán v kontextu narůstajícího významu soudní moci jako takové na národní úrovni jakož i na mezinárodní úrovni. Soudci jsou stále častěji okolnostmi nuceni právo dotvářet a určovat tak jeho konečnou podobu. Tím se ale mění jejich role v soustavě orgánů států a mezinárodních organizací. Obzvláště soudy nejvyšších instancí se stávají politickými hráči s významným vlivem. Tradiční (funkční) pojetí jejich legitimity založené na požadavcích odbornosti, nezávislosti a nestrannosti se pak ukazuje jako nedostačující a musí být doplněno požadavky demokratické legitimity a prokazatelnou existencí legitimizačního řetězce s vazbou na voliče. Na mezinárodní úroveň se tento problém promítá s tím, jak narůstá vliv mezinárodních soudů. V případě Soudního dvoru Evropské unie je problém intenzivnější pro jeho supranacionální povahu a vliv, který se mu díky tomu dostává. Jeho soudní pravomoc je podstatně širší, než tomu bývá u jiných mezinárodních soudů a i prostředky, které může použít k zajištění respektování svých rozhodnutí jsou účinnější. Měl by proto stát v čele snah o zlepšení legitimity mezinárodního soudnictví. Současný stav tomu ale příliš neodpovídá. Byla proto navržena zlepšení v oblasti jmenování soudců a generálních...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.