Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Teologický pohled na zemětřesení
ŠTĚPANČÍKOVÁ, Petra
Práce se zabývá teologickým významem a smyslem zemětřesení jednak jako přírodního jevu jako takového, a jednak jako přírodní katastrofy, když k němu dojde v obydlených oblastech a způsobí škody na lidských životech, obydlích či majetku. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda a jak se v zemětřesení může projevovat Bůh a jeho činnost, za předpokladu, že se Bůh projevuje ve všem, co stvořil. V práci byl vytvořen kompletní seznam zmínek o zemětřesení v Bibli, jimž byla dále přiřazena interpretace. Z tohoto seznamu vyplývá, že se zemětřesení v Bibli vyskytují především před velkými událostmi, předcházejí zejména teofanii i eschatologickým událostem, poukazujíc tak na velikost, slávu a moc Boží. Práce shrnuje také historický vývoj teodiceje v souvislosti se zemětřesením jako s přírodní katastrofou. V posledních desetiletích byl zaznamenán posun v paradigmatu, kdy se odpovědnost za katastrofy a jejich následky přesunula z Boha na člověka, v souvislosti se strukturálními hříchy bohatých proti chudým, nejvíce postiženým katastrofami. Práce také nově nabízí syntetizující pohled na to, jak se v zemětřeseních jako v přírodním procesu odrážejí Boží vlastnosti, jako je např. Boží moc, velikost, sláva, svoboda, moudrost, řád, věčná aktivita, harmonie, rovnováha a krása.
Morfologické projevy vývoje údolí Králického Sněžníku
Košíková, Karin ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Štěpančíková, Petra (oponent)
Údolí jako oblast, ve které je uložen záznam o dějích probíhajících v horní či dolní části území, je cenným zdrojem informací vhodných ke studiu, ze kterých je možno pochopit vývoj území a krajiny ležících i mimo údolí. Podkladem pro tuto práci bylo měření podélných a příčných profilů v terénu, kde byl důraz kladen na zaznamenání nerovností v nich. Podélné profily byly zobrazeny ve formě normovaného grafu a na základě charakteristik určujících jejich tvar rozděleny metodou shlukové analýzy do čtyř základních tříd. S ohledem na zařazení údolí do těchto tříd bylo studováno rozložení stupňů v podélných a příčných profilech ve vztahu k tektonice území. Pro lepší představu vývoje Králického Sněžníku byly dále vymezeny úrovně zarovnaných povrchů, které byly prokázány ve výškách 925-955, 980-995, 1070-1120 a 1210-1325 m n. m. Všechny tyto poznatky vedly k pochopení vzájemného vztahu mezi stupni v podélných a příčných profilech, zarovnanými povrchy, litologií a tektonikou v zájmovém území. V této práci byla také diskutována místa, kde dosud nebyl průběh zlomu předpokládán, ale výskyt a vzájemná vazba studovaných prvků reliéfu průběhu zlomu těmito místy nasvědčují. Klíčová slova: údolí, podélný profil, příčný profil, Králický Sněžník.
Morfologické typy vybraných údolí Vysokých Sudet
Košíková, Karin ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Štěpančíková, Petra (oponent)
Údolí jako oblast, ve které je uložen záznam o dějích probíhajících v horní či dolní části území, je cenným zdrojem informací vhodných ke studiu, ze kterých je možno pochopit vývoj území a krajiny ležících i mimo údolí. Práce je nejprve zaměřena na utvoření klasifikace údolí dle geneze, kde byl popsán vývoj, vzhled a tvary vyskytující se v jednotlivých typech údolí a dále byly stanoveny charakteristiky, které lze především při studiu podélného profilu údolí sledovat. V prostředí GIS byly následně stanovené metriky studovány, konkrétně se jednalo o studium délek, šířek, sklonů a tvarů jednotlivých údolí Králického Sněžníku. Byla vytvořena korelační matice sledovaných metrik a dendrogram, pomocí kterého byly v zájmovém území vymezeny čtyři shluky údolí. Touto prací, kde byla použita komplexnější forma analýzy, je doložena dobrá použitelnost vybraných metrik, které je v budoucnu možné použít i v jiné zájmové oblasti. Klíčová slova: údolí, genetická typologie údolí, podélný profil, Králický Sněžník.
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Migoň, Piotr (oponent) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
Valley evolution of the Biala Lądecka drainage network during late Cenozoic, Lower Silesia, Poland
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra ; Tábořík, Petr ; Coubal, Miroslav
Biala Lądecka (Biala Kłodzka) river is located in Lower Silesia (Poland) and its valley separates Góry Złote Mts.\n(Rychlebské hory Mts.) on the NE from Góry Bialskie Mts. on the SW. We conducted geomorphic investigations on the Biala\nLądecka river basin, in order to determine if Quarternary tectonic activity at the Bělský fault (or near Marginal Sudetic fault) is\ncontributing to the river’s asymmetry. Our research was focused on analysis of selected landforms, DEM parameters,\nmorphometric indexes and their spatial distribution which could potentially indicate recent tectonic activity in the area. At\nselected places geophysical measures were used to discover proper location and structure of Bělský fault or presence of\nsuggested morpholineaments. Preliminary results suggest a Quaternary tectonic activity for the Bělský fault. Moreover we tried\nto clarify nowadays stress regime in study area based striae measurement on fault planes and precise monitoring of selected\nfaults using TM-71 device.
Late Quaternary activity of slow-slip intraplate Mariánské Lázně fault as revealed by trenching and shallow geophysical survey; Bohemian Massif (Czech Republic, central Europe)
Štěpančíková, Petra ; Fischer, T. ; Hartvich, Filip ; Tábořík, Petr ; Rockwell, T. ; Stemberk, Jakub ; Široký, J. ; Sana, Hamid
The NNW-SSE trending Mariánské Lázně Fault (MLF) zone is situated in the western part of the Bohemian Massif (Czech\nRepublic, central Europe) where it intersects NE-trending Cenozoic Eger rift. The northern segment of the MLF controls the\nmorphologically pronounced mountain front of Krušné hory Mts. and eastern limit of Cenozoic Cheb basin, which is famous for\nearthquake swarms (max. ML=4.6) and CO2 emanation. We performed 2D and 3D geophysical survey (electric resistivity\ntomography, ground penetration radar) and 3D trenching to look for large surface-rupturing prehistoric earthquake responsible\nfor pronounced moutain range front. Seven excavated and six hand-dug trenches revealed a complex geology and deformation\nat the study site probably as a result of right-lateral transpression during Late Quaternary. Two Holocene earthquakes 1150-590\nBC and 780-1000 AD were inferred from 14C dating of faulted Holocene colluvium with corresponding magnitudes Mw=6.7-7.0.\nThe latter one is the youngest documented surface-rupturing event in central Europe.\n
Morfologické projevy vývoje údolí Králického Sněžníku
Košíková, Karin ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Štěpančíková, Petra (oponent)
Údolí jako oblast, ve které je uložen záznam o dějích probíhajících v horní či dolní části území, je cenným zdrojem informací vhodných ke studiu, ze kterých je možno pochopit vývoj území a krajiny ležících i mimo údolí. Podkladem pro tuto práci bylo měření podélných a příčných profilů v terénu, kde byl důraz kladen na zaznamenání nerovností v nich. Podélné profily byly zobrazeny ve formě normovaného grafu a na základě charakteristik určujících jejich tvar rozděleny metodou shlukové analýzy do čtyř základních tříd. S ohledem na zařazení údolí do těchto tříd bylo studováno rozložení stupňů v podélných a příčných profilech ve vztahu k tektonice území. Pro lepší představu vývoje Králického Sněžníku byly dále vymezeny úrovně zarovnaných povrchů, které byly prokázány ve výškách 925-955, 980-995, 1070-1120 a 1210-1325 m n. m. Všechny tyto poznatky vedly k pochopení vzájemného vztahu mezi stupni v podélných a příčných profilech, zarovnanými povrchy, litologií a tektonikou v zájmovém území. V této práci byla také diskutována místa, kde dosud nebyl průběh zlomu předpokládán, ale výskyt a vzájemná vazba studovaných prvků reliéfu průběhu zlomu těmito místy nasvědčují. Klíčová slova: údolí, podélný profil, příčný profil, Králický Sněžník.
Zarovnané povrchy v Hrubém Jeseníku
Jablonská, Danica ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Štěpančíková, Petra (oponent)
V geomorfologických pracích zabývajících se Hrubým Jeseníkem byly zbytky zarovnaných povrchů v tomto území popisovány mnohokrát. Na studovaném území nebyly ovšem nikdy popsány jejich úrovně. Předložená práce se zabývá identifikací těchto úrovní (určení jejich počtu) a jejich vztahem vzhledem k tektonice území. Území Hrubého Jeseníku bylo rozděleno do tří částí (Pradědská, Keprnická a Orlická). K identifikaci úrovní zarovnaných povrchů byly použity grafy četností nadmořské výšky, součtové grafy ploch zarovnaných povrchů a statistické šetření. Úrovní zarovnaných povrchů bylo určeno šest v Pradědské a Orlické části, v Keprnické se nacházely čtyři. Na základě patřičné literatury byly úrovně zarovnání v Hrubém Jeseníku porovnány s úrovněmi zarovnaných povrchů v okolních jednotkách a poté byly na základě výškových rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi stanoveny etapy výzdvihu jednotlivých částí. Celkový minimální výzdvih centrální, nejaktivnější části, je odhadován na 450 m.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
9 ŠTĚPANČÍKOVÁ, Petra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.