Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 89 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aplikace z korálků na lidovém textilu
Tormyševa, Julija ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená disertační práce je věnovaná aplikace ze skleněných korálků na lidových textiliích vybraných regionu Čech a Moravy. Práce je zaměřena na zjištění významu korálkového dekoru v krojích v poslední fázi existence tradiční lidové kultury. Centrálním předmětem výzkumu je specifika vývoje korálkové aplikace, její podmínky, regionální zvláštnosti a charakter. Také v práci se řeší takové otázky, jako souvislost rozvojů technologií sklářství a šíření skleněných korálku v lidovém prostředí, vlivy městských kosmopolitních módních tendencí a změna funkce korálků v kontextu transformací tradiční lidové kultury na přelomu století. Časově práce zahrnuje úsek od druhé poloviny 19. do meziválečného období. Klíčová slova: aplikace, aplikace z korálků, dekor, korálky, kroj, skleněné korálky, lidový textil, rokaj.
Phenomenon of "bespoke bonnet ceremony" in contemporary Slovakia. Recontextualisation and commodification of folk tradition.
Dvoekonko, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V súčasnej dobe sledujeme na Slovensku zvýšený záujem o folklórne tradície a snahu opäť ich v reinterpretovanej podobe zaradzovať do rôznych sfér každodenného života. Takéto "revitalizačné" snahy môžeme vidieť napríklad na svadobnom obrade. Práca si bude klásť za cieľ zmapovať takúto tendenciu v súčasných svadbách na Slovensku, s dôrazom na vrchol celého svadobného obradu - snímanie vienka a začepčenie nevesty. V súčasnosti je na Slovensku veľmi rozšírené na tento akt objednávať folklórne súbory. Tento fenomén "čepčení na mieru" sa dá považovať za novodobú tradíciu, ktorá je ukotvená na určitých väzbách s minulosťou, ale zároveň pri takejto "revitalizácii" dochádza k určitým významovým posunom, zmene funkcií a samotný obrad tým nadobúda iný rozmer. V práci sa budem venovať posunom, ako je napríklad zmena funkcie ľudového odevu, dekontextualizačný posun od rituálu k teatralizácii, posun významu pre priamych aktérov aj zúčastnených, komodifikácia a komercializácia obradu. V teoretickej rovine sa budem zaoberať vzťahom folklóru a folklorizmu, otázkou "autentického" a štylizovaného folklóru, predstavám ľudí o tradícii a súčasnej sociálnej a kultúrnej funkcii týchto predstáv. Kľúčové slová Čepčenie, svadba, rituál, folklórny súbor, scénický folklór, autentický folklór, folklorizmus, tradícia, Slovensko.
Sokolská identita: dříve a nyní
Libichová, Lenka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent) ; Secká, Milena (oponent)
Tato disertační práce pojednává o proměnách sokolské identity v průběhu času. Spolek založený již v roce 1862 oslavil v roce 2012 výročí 150 let existence, přičemž vrcholem oslav byl XV. všesokolský slet. Slet byl v očích veřejnosti vnímán rozdílně, vyvstala tudíž otázka, co vlastně v současnosti znamená být členem Sokola a co to znamenalo při jeho založení. Platí stále stejné hodnoty, které platily dříve? Práce je tak rozdělena do dvou částí - historické a současné, kdy jednotlivé kapitoly zároveň vytváří tematické celky určující vývoj sokolské identity. Historická část se opírá o již známá fakta zpracovaná historiky, která jsou konfrontována s pracemi sokolských autorů a také s archivními prameny. Část věnovaná současnosti obsahuje vedle stručného popisu fungování ČOS rovněž poznatky z vlastního terénního výzkumu, jehož cílem bylo zjistit "etické" i "emické" vnímání Sokola z hlediska hodnot. Výzkum byl proveden jednak kvantitativní metodou dotazníkového šetření mezi sokolskou i "nesokolskou" veřejností, jednak kvalitativní metodou řízených rozhovorů s vrcholnými představiteli ČOS. Byla využita rovněž metoda zúčastněného pozorování na tradiční akci Sokola Pražského - šibřinkách (jak probíhají a jaké se těší oblibě). Po obnově ČOS r. 1990 bylo třeba nalézt nový směr v nové politické i společenské...
Lidové léčení v pamětech i žité přítomnosti přesídlených krajanů z oblasti bývalého Sovětského svazu
Beranská, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Práce navazuje na vědeckou produkci na téma přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu, které je kontinuálně zpracováváno na půdě Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i., a seznamuje s posledním proběhlým grantovým projektem, ve kterém jsem se zaměřila na oblast zdraví a lidové léčby. Text se zabývá specifickou skupinou českých obyvatel převážně z Ukrajiny a Kazachstánu (částečně také Běloruska a Ruska), jejichž předkové se vydali ve druhé polovině 19. století za hledáním lepšího živobytí směrem na východ od hranic tehdejšího Rakouska-Uherska. Práce mapuje za využití vzpomínkových vyprávění a životních trajektorií zúčastněných aktérů pozadí příchodu do nových destinací, život ve 20. století, změnu politických a společenských podmínek a následnou reemigraci do České republiky. Až na výjimky, se všichni aktéři figurující v této práci stali součástí přesídlovacích procesů - v případě volyňských Čechů po 2. světové válce v roce 1947 v rámci řízené výměny obyvatel a v případě černobylských Čechů (a částečně i některých Čechů z Běloruska a Ruska) v 90. letech 20. století v rámci státem řízeného přesídlení po havárii Černobylské jaderné elektrárny. Češi z Kazachstánu následovali své krajany od Černobylu v rámci humanitárně zaměřené přesídlovací akce též v 90. letech 20. století s přesahem do...
Dnešní podoba a funkce lidového oděvu na Táborsku
Sedakovová, Barbora ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobou a funkcí lidového oděvu na Táborsku, přičemž byl kladen důraz především na současnost, tedy období 20. a 21. století. Práce tak navazuje na výzkum doc. Štěpánové a částečně i na poznatky získané výzkumem k autorčině bakalářské práci. V rámci kvalitativního výzkumu, který byl prováděn především mezi členy Jihočeského folklorního souboru Kovářovan, byly použity antropologické metody, polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování, doplněné analýzou materiálů ze sbírek Blatského muzea v Soběslavi (především pozůstalosti Marie Prunerové a její rodiny). Těžištěm výzkumu pak byl popis dnešní podoby kroje, tedy z jakých částí se skládá, jak se obléká, nosí a jak se o něj pečuje, ale také jaký materiál a předlohy jsou pro šití používány. V rámci funkce kroje pak byla zjišťována motivace členů, tedy co je vedlo k tomu kroj obléct, jak dlouho a k jakým příležitostem ho oblékají. Vedle členů souboru bylo osloveno i několik pedagogů místních základních škol, u nichž bylo zjišťováno povědomí nejen o etnografické oblasti samotné, ale i o tradičních kozáckých krojích a případně také o působení souboru Kovářovan.
Šafránkova kronika a každodennost v kontextu východočeské kronikářské tvorby
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem zkoumání diplomové práce je pětisvazková kronika krejčovského mistra Františka Šafránka z Hořic. Pramen vznikal po větší část druhé poloviny 19. století a reflektuje významné společenské změny pohledem příslušníka lidových vrstev. Prostřednictvím kombinace záznamů soudobého dění, líčení osobního života a vzpomínek na období dětství odkrývá kronikář nepřímo okolnosti vzniku pramene i další vlivy, které formovaly jeho dochovanou podobu. Práce se blíže zaměřuje na témata každodenního života, která se nejvýrazněji projevují právě v osudech autora a jeho rodiny. Každodennost je zkoumána prostřednictvím jejich životního cyklu, a v průběhu života se rozvíjejících aktivit. Subjektivní líčení je posléze konfrontováno s širším dobovým kontextem. Bližší pozornost tak byla věnována vzdělávání, řemeslu, veřejnému životu či trávení volného času. V závěru je pak kronika jako pramen pro poznání každodennosti prezentován v kontextu dalších pramenů obdobného charakteru, které pochází z lidového prostředí v oblasti východních Čech.
Tradiční vesnické pospolitosti v 19. století a zájem o ně. Václav Smutný (1859-1922) - typický představitel generace národopisců své doby.
Boudová, Jitka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Doušek, Roman (oponent)
(in English) The diploma thesis closely observes the life story of Václav Smutný (1859 - 1922), a forgotten headmaster, enthusiastic amateur ethnographer, contributor to "Český Lid" and other periodicals, collector, draughtsman and scholar from Sadská. The thesis introduces varied activities, efforts and ingenuity of this "part-time scientist". The achievements of his lifelong work have been interpreted and assessed in a general context. Key words (in English) Václav Smutný (1859 - 1922), ethnography drawing, vernacular architecture, archaeology, land surveying, ethnographic movement, selfhood, amateur scholar, teacher, Sadská
Lidové léčitelství v Moravskoslezských Beskydech
Lichý, Kateřina Charlotte ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá tématem lidového léčitelství v Moravskoslezských Beskydech. Cílem práce je představit stav, význam a metody lidového léčitelství ve zkoumané oblasti, se zaměřením na hlavní léčebné postupy, zejména fytoterapii, a léčbu nejběžnějších onemocnění, která sužují zkoumanou populaci. Dále jsou představeni tradiční lidoví léčitelé, kteří v oblasti působili převážně ve 20. století, jejich životní osudy, metody léčby, a potenciální transformace léčitelské praxe na počátku 21. století. Práce se snaží o zachycení nejen aktuálního stavu lidového léčitelství na území Moravskoslezských Beskyd, ale také o jeho ne příliš vzdálenou historii a možný budoucí vývoj. Pozornost je také věnována postavení lidového léčitelství v Moravskoslezských Beskydech a jeho odrazu v místním folkloru. Metodologická východiska práce staví jednak na metodologii historických a antropologických věd, jednak na klasickém pojetí etnologického terénního výzkumu, z technik sběru dat je uplatněno především etnografické interview. Lidové léčitelství je dnes stále živou a důležitou součástí života obyvatel Moravskoslezských Beskyd. Ačkoliv bylo ve velké míře upuštěno od zaříkávání a využívání lidové magie za účelem léčení lidí i zvířat, další složky lidového léčitelství jsou stále aktuální a jsou využívány i na...
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
Sofie Podlipská. Veřejná činnost ve světle dobových pramenů
Oudová, Radka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Remišová Věšínová, Kamila (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Sofie Podlipská. Veřejná činnost ve světle dobových pramenů je příspěvkem k historii české ženské emancipace. Zabývá se osobností Sofie Podlipské a její společenské, literární a kulturní angažovanosti a nahlíží na ni jako na samostatnou tvůrčí individualitu, jež si ve společnosti vydobyla uznávanou identitu spisovatelky a filantropky a dokázala ji spojit s mateřstvím. Podstatnou složkou práce je antropologická reflexe životního příběhu protagonistky v kontextu jejích společenských aktivit a reflexe determinant, jež se na formování názorů, postojů a stanovisek Sofie Podlipské podílely. Dominantu práce pak tvoří portrét těchto aktivit tak, jak se zrcadlí v dochovaných pramenech osobní povahy, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Významným segmentem práce jsou pak badatelské výhledy, které předkládají další možnosti studia a interpretace existujících archiválií, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a v Podještědském muzeu v Českém Dubu. KLÍČOVÁ SLOVA Sofie Podlipská, 19. století, sebereflexe, ego-dokumenty, manželství, rodina, emancipace, společnost, spolek, časopisy, filantropie

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 89 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Stepanova, Inga
1 Štěpánová, Ingrid
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.