Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 87 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sokolská identita: dříve a nyní
Libichová, Lenka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent) ; Secká, Milena (oponent)
Tato disertační práce pojednává o proměnách sokolské identity v průběhu času. Spolek založený již v roce 1862 oslavil v roce 2012 výročí 150 let existence, přičemž vrcholem oslav byl XV. všesokolský slet. Slet byl v očích veřejnosti vnímán rozdílně, vyvstala tudíž otázka, co vlastně v současnosti znamená být členem Sokola a co to znamenalo při jeho založení. Platí stále stejné hodnoty, které platily dříve? Práce je tak rozdělena do dvou částí - historické a současné, kdy jednotlivé kapitoly zároveň vytváří tematické celky určující vývoj sokolské identity. Historická část se opírá o již známá fakta zpracovaná historiky, která jsou konfrontována s pracemi sokolských autorů a také s archivními prameny. Část věnovaná současnosti obsahuje vedle stručného popisu fungování ČOS rovněž poznatky z vlastního terénního výzkumu, jehož cílem bylo zjistit "etické" i "emické" vnímání Sokola z hlediska hodnot. Výzkum byl proveden jednak kvantitativní metodou dotazníkového šetření mezi sokolskou i "nesokolskou" veřejností, jednak kvalitativní metodou řízených rozhovorů s vrcholnými představiteli ČOS. Byla využita rovněž metoda zúčastněného pozorování na tradiční akci Sokola Pražského - šibřinkách (jak probíhají a jaké se těší oblibě). Po obnově ČOS r. 1990 bylo třeba nalézt nový směr v nové politické i společenské...
Lidové léčení v pamětech i žité přítomnosti přesídlených krajanů z oblasti bývalého Sovětského svazu
Beranská, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Práce navazuje na vědeckou produkci na téma přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu, které je kontinuálně zpracováváno na půdě Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i., a seznamuje s posledním proběhlým grantovým projektem, ve kterém jsem se zaměřila na oblast zdraví a lidové léčby. Text se zabývá specifickou skupinou českých obyvatel převážně z Ukrajiny a Kazachstánu (částečně také Běloruska a Ruska), jejichž předkové se vydali ve druhé polovině 19. století za hledáním lepšího živobytí směrem na východ od hranic tehdejšího Rakouska-Uherska. Práce mapuje za využití vzpomínkových vyprávění a životních trajektorií zúčastněných aktérů pozadí příchodu do nových destinací, život ve 20. století, změnu politických a společenských podmínek a následnou reemigraci do České republiky. Až na výjimky, se všichni aktéři figurující v této práci stali součástí přesídlovacích procesů - v případě volyňských Čechů po 2. světové válce v roce 1947 v rámci řízené výměny obyvatel a v případě černobylských Čechů (a částečně i některých Čechů z Běloruska a Ruska) v 90. letech 20. století v rámci státem řízeného přesídlení po havárii Černobylské jaderné elektrárny. Češi z Kazachstánu následovali své krajany od Černobylu v rámci humanitárně zaměřené přesídlovací akce též v 90. letech 20. století s přesahem do...
Dnešní podoba a funkce lidového oděvu na Táborsku
Sedakovová, Barbora ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobou a funkcí lidového oděvu na Táborsku, přičemž byl kladen důraz především na současnost, tedy období 20. a 21. století. Práce tak navazuje na výzkum doc. Štěpánové a částečně i na poznatky získané výzkumem k autorčině bakalářské práci. V rámci kvalitativního výzkumu, který byl prováděn především mezi členy Jihočeského folklorního souboru Kovářovan, byly použity antropologické metody, polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování, doplněné analýzou materiálů ze sbírek Blatského muzea v Soběslavi (především pozůstalosti Marie Prunerové a její rodiny). Těžištěm výzkumu pak byl popis dnešní podoby kroje, tedy z jakých částí se skládá, jak se obléká, nosí a jak se o něj pečuje, ale také jaký materiál a předlohy jsou pro šití používány. V rámci funkce kroje pak byla zjišťována motivace členů, tedy co je vedlo k tomu kroj obléct, jak dlouho a k jakým příležitostem ho oblékají. Vedle členů souboru bylo osloveno i několik pedagogů místních základních škol, u nichž bylo zjišťováno povědomí nejen o etnografické oblasti samotné, ale i o tradičních kozáckých krojích a případně také o působení souboru Kovářovan.
Šafránkova kronika a každodennost v kontextu východočeské kronikářské tvorby
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem zkoumání diplomové práce je pětisvazková kronika krejčovského mistra Františka Šafránka z Hořic. Pramen vznikal po větší část druhé poloviny 19. století a reflektuje významné společenské změny pohledem příslušníka lidových vrstev. Prostřednictvím kombinace záznamů soudobého dění, líčení osobního života a vzpomínek na období dětství odkrývá kronikář nepřímo okolnosti vzniku pramene i další vlivy, které formovaly jeho dochovanou podobu. Práce se blíže zaměřuje na témata každodenního života, která se nejvýrazněji projevují právě v osudech autora a jeho rodiny. Každodennost je zkoumána prostřednictvím jejich životního cyklu, a v průběhu života se rozvíjejících aktivit. Subjektivní líčení je posléze konfrontováno s širším dobovým kontextem. Bližší pozornost tak byla věnována vzdělávání, řemeslu, veřejnému životu či trávení volného času. V závěru je pak kronika jako pramen pro poznání každodennosti prezentován v kontextu dalších pramenů obdobného charakteru, které pochází z lidového prostředí v oblasti východních Čech.
Tradiční vesnické pospolitosti v 19. století a zájem o ně. Václav Smutný (1859-1922) - typický představitel generace národopisců své doby.
Boudová, Jitka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Doušek, Roman (oponent)
(in English) The diploma thesis closely observes the life story of Václav Smutný (1859 - 1922), a forgotten headmaster, enthusiastic amateur ethnographer, contributor to "Český Lid" and other periodicals, collector, draughtsman and scholar from Sadská. The thesis introduces varied activities, efforts and ingenuity of this "part-time scientist". The achievements of his lifelong work have been interpreted and assessed in a general context. Key words (in English) Václav Smutný (1859 - 1922), ethnography drawing, vernacular architecture, archaeology, land surveying, ethnographic movement, selfhood, amateur scholar, teacher, Sadská
Lidové léčitelství v Moravskoslezských Beskydech
Lichý, Kateřina Charlotte ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá tématem lidového léčitelství v Moravskoslezských Beskydech. Cílem práce je představit stav, význam a metody lidového léčitelství ve zkoumané oblasti, se zaměřením na hlavní léčebné postupy, zejména fytoterapii, a léčbu nejběžnějších onemocnění, která sužují zkoumanou populaci. Dále jsou představeni tradiční lidoví léčitelé, kteří v oblasti působili převážně ve 20. století, jejich životní osudy, metody léčby, a potenciální transformace léčitelské praxe na počátku 21. století. Práce se snaží o zachycení nejen aktuálního stavu lidového léčitelství na území Moravskoslezských Beskyd, ale také o jeho ne příliš vzdálenou historii a možný budoucí vývoj. Pozornost je také věnována postavení lidového léčitelství v Moravskoslezských Beskydech a jeho odrazu v místním folkloru. Metodologická východiska práce staví jednak na metodologii historických a antropologických věd, jednak na klasickém pojetí etnologického terénního výzkumu, z technik sběru dat je uplatněno především etnografické interview. Lidové léčitelství je dnes stále živou a důležitou součástí života obyvatel Moravskoslezských Beskyd. Ačkoliv bylo ve velké míře upuštěno od zaříkávání a využívání lidové magie za účelem léčení lidí i zvířat, další složky lidového léčitelství jsou stále aktuální a jsou využívány i na...
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
Sofie Podlipská. Veřejná činnost ve světle dobových pramenů
Oudová, Radka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Remišová Věšínová, Kamila (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Sofie Podlipská. Veřejná činnost ve světle dobových pramenů je příspěvkem k historii české ženské emancipace. Zabývá se osobností Sofie Podlipské a její společenské, literární a kulturní angažovanosti a nahlíží na ni jako na samostatnou tvůrčí individualitu, jež si ve společnosti vydobyla uznávanou identitu spisovatelky a filantropky a dokázala ji spojit s mateřstvím. Podstatnou složkou práce je antropologická reflexe životního příběhu protagonistky v kontextu jejích společenských aktivit a reflexe determinant, jež se na formování názorů, postojů a stanovisek Sofie Podlipské podílely. Dominantu práce pak tvoří portrét těchto aktivit tak, jak se zrcadlí v dochovaných pramenech osobní povahy, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Významným segmentem práce jsou pak badatelské výhledy, které předkládají další možnosti studia a interpretace existujících archiválií, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a v Podještědském muzeu v Českém Dubu. KLÍČOVÁ SLOVA Sofie Podlipská, 19. století, sebereflexe, ego-dokumenty, manželství, rodina, emancipace, společnost, spolek, časopisy, filantropie
České středohoří - kulturní krajina
Štefaniková, Jana ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Drápala, Daniel (oponent)
Disertační práce "České středohoří - kulturní krajina" nahlíží na území vytyčené převážně současnou linií Chráněné krajinné oblasti České středohoří jako na krajinu sídel, konkrétně sídel venkovské povahy. Na základě terénního průzkumu jsou přiblíženy základní charakteristiky venkovského stavitelství na zmíněném území a vybrané vlivy, které zástavbu místních obcí dotvářely. Práce také přináší četné doklady regionálního vlastivědného zájmu o České středohoří, zejména pak o venkovské stavitelství. Tento vlastivědný zájem je diskutován v kontextu vývoje české a německé národní emancipace. V celé práci je kladen důraz na období od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 87 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Stepanova, Inga
1 Štěpánová, Ingrid
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.