Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
Vliv prenylflavonoidů na detoxikační enzymy v hepatocytech
Štěpánková, Jana ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Jana Štěpánková Školitel: Prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv prenylflavonoidů na detoxikační enzymy v hepatocytech Prenylované flavonoidy jsou sekundární metabolity mnoha rostlin jako např. chmele a fíku. V mnoha směrech pozitivně působí na lidský organismus, mají např. antioxidační, antikancerogenní, protizánětlivé, estrogenní a antibakteriální účinky, které jsou díky jejich prenylové jednotce ještě zvýrazněny. Pouze potravní doplňky však mají dostatečné množství těchto látek, i proto si je pacienti čím dál častěji kupují. V této diplomové práci byla studována cytotoxicita prenylovaných flavonoidů xanthohumolu (XH), isoxanthohumolu (IXH), 6-prenylnaringeninu (6PN) a 8-prenylnaringeninu (8PN) vůči izolovaným potkaním hepatocytům pomocí testu MTT. Dále byl zkoumán vliv zmíněných prenylflavonoidů na aktivitu a expresi enzymů 1. fáze biotransformace NAD(P)H:chinonoxidoreduktasu (NQO1) a aldehydreduktasu (AKR1A1). Výsledky měření viability prokázaly, že 6PN a 8PN zvyšují životnost potkaních hepatocytů. XH v koncentraci 25 μM zvyšuje životnost hepatocytů, ve vyšších koncentracích ji však již snižuje. Aktivita NQO1 byla snížena po přidání 10 μM XH, to bylo potvrzeno i Western...
Postava učitele v ruské klasické literatuře
Štěpánková, Jana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit postavení učitele v odkazu na ruskou klasickou literaturu. V úvodu seznamuje s kulturně historickými kontexty fungování ruského školství v průběhu 19. století. Hlavní náplní práce je obecně představit a analyzovat problematiku sociálního postavení učitele, jakožto významného tvůrce dětské osobnosti, zejména z románů Těžké sny a Posedlý od Fjodora Sologuba a z povídek A. P. Čechova. Na základě komparace těchto děl a dalších literárních odkazů se snaží potvrdit či vyvrátit domněnku, že na povolání učitele se v ruské literatuře pohlíží jako na jedno z nejdůležitějších povolání, protože jeho úkolem je vychovávat budoucí generaci tak, aby byla prospěšná sobě i společnosti. Práce dochází k závěru, že učitel byl zobrazován převážně negativně, neboť převládal autoritativní přístup k dětem, na denním pořádku byly fyzické tresty často podnícené alkoholismem učitele.
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a obrazové přílohy v závěru práce se snaží přiblížit a vizualizovat některé historické momenty.
Intertextuality in academic writing: citation in soft and hard sciences
Štěpánková, Jana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Na základě korpusové analýzy 72 odborných článků zkoumá tato práce způsoby, jimiž se odkazuje na dosavadní výzkum ve čtyřech různých vědních oborech, dvou humanitních (lingvistika a dějiny umění) a dvou přírodních (astronomie a biologie). První část poskytuje kvantitativní výsledky pro užívání základních dvou typů, citací integrovaných a neintegrovaných. Neintegrované citace převažují ve všech disciplínách, v biologii tvoří 91%, zatímco v astronomii a lingvistice není rozdíl tak markantní. Dějiny umění užívají téměř stejně obou typů. Další část se zaměřuje na integrované citace a ukazuje zastoupení tří typů (verb-controlling, naming a non-citation) pro zkoumané obory. Třetí část se věnuje rozložení citací v jednotlivých částech odborných článků. V závislosti na struktuře článku se prokazují dvě základní tendence: u pevně strukturovaných článků (biologie a lingvistika) je nejvíce citací v úvodní a diskuzní části. Články z astronomie a dějin umění citují se stejnou četností ve všech částech textu. Poslední část této práce je zaměřena na slovesa, jimiž se citace uvozují. Ta jsou rozdělena podle základní sémantické klasifikace (research, cognitive a discourse acts). Slovesa odkazující na proces samotného výzkumu jasně převládají v astronomii, v biologii jen těsně převažují nad slovesy řečových aktů....
Chivalry in Chaucer's "Canterbury Tales"
Malá Štěpánková, Jana ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
1 Abstrakt práce Tato práce se zabývá odrazem rytířství a rytířské kultury v Chaucerových Canterburských povídkách a vztahem jeho výpovědi k pozdně středověké společenské realitě. Kapitola 1 představuje zvolené téma ve vztahu k specifickému charakteru povídek, kontextu doby a Chaucerova života. Vytyčuje cíl práce, vypořádává se s jejími omezeními a nastiňuje postup a strukturu analýzy. Kapitola 2 odkrývá původ a vývoj rytíře a utváření souboru rytířských ctností a literární složky rytířství do konce čtrnáctého století a identifikuje dva základní rytířské archetypy v postavách rytíře a panoše z Prologu. Kapitola 3 sleduje projevy rytířství v povídkách napříč žánry s výjimkou romancí a analyzuje jejich odraz se zřetelem k vypravěčům povídek. Analýza se zaměřuje nejprve na rytířskost postav rytířů (Povídka statkářova, Povídka doktora mediciny, Povídka kolejního správce, Vyprávění mnichovo, Povídka studentova, Povídka juristova, Povídka kupcova1 ) a poté na známky vlivu rytířských ctností a kultury na postavy nerytířské (Povídka mlynářova, Povídka kněze jeptišek, Povídka lodníkova, Povídka sluhy kanovníka). Kapitola 4 analýzu završuje reflexí rytířství v povídkách reprezentujících vrcholný žánr rytířské literatury, žánr romance. Kapitola se postupně zaměřuje na čtyři povídky (Povídku rytířovu, Povídku panošovu,...
Nestinaři v jihovýchodním Bulharsku
Svobodová, Eva ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Štěpánková, Jana (oponent)
Diplomová práce Nestinaři v jihovýchodním Bulharsku se zaměřuje na hmotnou a duchovní kulturu malé etnografické skupiny nestinarů žijících v oblasti Strandža. Detailně popisuje specifické jevy duchovní kultury, které jdou napříč celou strukturou tradičních i současných bulharských lidových obyčejů. Přibližuje obřady, které jsou součástí rodových, rodinných, výročních a pracovních slavností církevního kalendáře. Nestinaři jako subkultura, jejíž sociokulturní jednání a ideje se do jisté míry odlišují od majoritní pravoslavné, jsou zvnějšku vnímáni jako její součást. Dále práce pojednává o tradičním oděvu, hudebním folkloru a obětování svatým. Právě kultu ikon nestinaři připisují velkou moc. Je zde zmíněna i paralela s řeckým obřadem anastenaria. U obou skupin se jedná o tradiční obřad, při kterém si věřící dokazují svou oddanost světcům tancem a chůzí po rozžhaveném dřevěném uhlí. Klíčová slova nestinaři - sociální skupina tradice - předávání obyčejů, poznání, mravů v rámci kultury nebo skupiny obřad - symbolicky a normativně standardizovaný způsob chování, jehož prostřednictvím příslušníci určité skupiny udržují a upevňují hodnoty a normy své kultury. tanec - společenská aktivita provozovaná převážně za doprovodu hudby pravoslaví - východní církev oběť - náboženský úkon spočívající v odevzdání...
Vzpomínková vyprávění z Neveklovska. (Zmapování vzpomínkových vyprávění násilně vystěhovaných obyvatel Neveklovska za druhé světové války)
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Neveklov a jeho okolí, tj. Neveklovsko je území ve středních Čechách. Tato oblast byla v období druhé světové války (1939-1945) násilně vystěhována nacisty pro účel zřízení vojenského cvičiště pro výcvik zbraní vojsk SS. Rozloha evakuovaného území činila cca 44 000 hektarů. Z obcí se vystěhovalo 17 647 obyvatel a 12 184 obyvatel zůstalo ve vysídleném území na práce, převážně u SS dvorů. Diplomovou práci je možné zařadit do oblasti folkloru, ústní lidové slovesnosti. Klade důraz na metodu orální historie. Práce na základě vlastního terénního výzkumu zaznamenává vzpomínková vyprávění, memoráty, povídky či vyprávění ze života téměř posledních pamětníků druhé světové války, kteří byli tímto osudem postižení a kteří dosud žijí ve vybraném regionu Neveklovska. Předkládá historii v zabraných oblastech Neveklovska za druhé světové války. Ukazuje současný stav vzpomínkových vyprávění na Neveklovsku a analýzu vzpomínkových vyprávění z této lokality ve smyslu komparace a aplikace teorií, které se zabývaly a zabývají tímto tématem z řad významných folkloristů (Jech, Šrámková, Melicherčík, Michálek), se sběry vzpomínkových vyprávění z vlastního terénního výzkumu. Na základě analýzy vyprávění byly nalezeny společné rysy vzpomínkových vyprávění, témata a námětové okruhy, potvrdily se či vyvrátily některé teorie. Současně...
Vývoj mateřského školství v Pardubicích ve xx. století
Štěpánková, Jana ; Křivánek, Zdeněk (oponent) ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce)
Obsah diplomové práce je zaměřen na vývoj mateřského školství ve XX. století, v regionu Pardubice. Pomocí dostupných primárních pramenů, na nichž je práce postavena, JSou Zachyceny nejen počátky rozvoje mateřského školství, jehož kořeny v Pardubicích sahají do roku 1870, kdy byla založena první opatrovna, ale i jeho další vývoj v průběhu XX. 01etl- Díky primárním pramenům, tak mohl vzniknout podrobný přehled o rozrůstající se síti Předškolních zařízení, o okolnostech jejich vzniku či naopak o důvodech, proč byla tato 2ařízení rušena. Mateřské školy prošly během XX. století, stejně jako celá společnost, několika mřvými historickými mezníky. Změnami procházel i pohled na důležitost instituce Mateřské Školy, která se od počáteční pečovatelské funkce celodenně pracujících rodičů Přstupně měnila na instituci spolupracující s rodinou, doplňující její péči. Také postavení a bělání učitelek prošlo určitými změnami. Osobnosti pracovnic se mění z nadšených, leč dřstatečně vzdělaných pěstounek a opatrovnic ve fundované a vysokoškolsky vzdělané P ř^es'řnálky. Svým vývojem prošla i výchovně vzdělávací činnost, která byla v průběhu své lstence ovlivněna společenským a politickým zřízením v našem státě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 ŠTĚPÁNKOVÁ, Jaroslava
7 ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka
7 Štěpánková, Jitka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.