|
Vývoj urbanonymického systému v Českém Krumlově
Staňková, Kateřina ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem urbanonymického systému v městě Český Krumlov. Práce obsahuje korpus českokrumlovských urbanonym, který je analyzován z několika hledisek: z hlediska sémantické motivace, formy jednotlivých názvů a vztahu německého a českého jazyka. Dále se práce zabývá fenoménem urbanonymických subsystémů. Jednotlivé názvy jsou sledovány v jejich vývoji zejména od počátku dvacátého století po současnost.
|
|
Toponymie města Jičína
Nováková, Dominika ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se zabývá toponymií města Jičína a klade si za cíl zaznamenat aktuálně užívaná toponyma a rozšířit množství anoikonym oproti stavu zjištěnému v 70. letech. Materiál aktuálně užívaných toponym se získával terénním sběrem a sestává jak z pomístních, tak místních jmen, především se zaměřuje na tzv. živá jména sídelních i nesídelních objektů. Shromážděné doklady se porovnávají se soupisy ze 70. let a soupisem ze 40. let pořízeným městském archivu. Ze současně užívaných toponym se následně vytvořil nový soupis doplněný o základní charakteristické údaje jednotlivých objektů. Zároveň se v praktické části analyzují seskupené názvy prostřednictvím sémantické klasifikace V. Šmilauera a uplatňuje se tu i strukturní klasifikace M. Majtána. V závěru se uvádí, k jakým zjištěním se při terénním výzkumu a na základě použití zmíněných klasifikací dospělo. Klíčová slova: onomastika, toponymum, terénní výzkum, sémantická klasifikace, strukturní klasifikace toponym
|
|
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Názvy hokejových klubů v České republice
Lupoměská, Klára ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
(česky): Práce podává detailní analýzu názvů současných českých hokejových klubů. V úvodní kapitole se zabývám chrématonymy v onymickém systému, a zvláště pak postavením tohoto specifického druhu chrématonym. Názvy hokejových klubů také porovnávám s dalšími chrématonymickými skupinami proprií. V další kapitole předkládám materiál shromážděný z dostupných internetových zdrojů. Klasifikaci je věnována další část práce. Je založena jak na hledisku motivačním, tak na hledisku formálním. Nakonec věnuji pozornost dalším aspektům, jako je počet jednotlivých komponentů, gramatická a pravopisná stránka názvů (důraz je kladen hlavně na užívání velkých písmen, které je do značné míry ovlivněno angličtinou).
|
|
Jména hradů a zámků v Pardubickém kraji
Hrdinková, Kateřina ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce se zabývá klasifikací jmen hradů a zámků v Pardubickém kraji. Úvodní část se věnuje problematice tvoření jmen hradů a zámků z širšího hlediska a vymezuje základní kritéria pro tvorbu hesláře. Druhá část obsahuje heslář s názvy zkoumaných objektů v Pardubickém kraji, který je členěn v první řadě na názvy primární a sekundární, dále podle způsobu tvoření. Bakalářská práce interpretuje na základě nashromážděných informací základní tendence ve tvoření hradních jmen v daném kraji, zejména se zaměřuje na kompozita německého původu.
|
|
Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Štěpán, Pavel
Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu.
|
|
Barvy ve finských toponymech. Finská toponyma začínající Hopea- (stříbrný) a Kulta- (zlatý)
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá barevná označení hopea (‚stříbrný') a kulta (‚zlatý') ve finských toponymech. Cílem práce je zjistit, o jaké typy objektů v krajině se jedná nejčastěji (např. oronyma, hydronyma apod.), jaká může být motivace vzniku těchto pojmenování a zda existují podobnosti a rozdíly mezi těmito toponymy v souvislosti s tím, jaké barevné označení je v nich využito. První část práce poskytuje úvod do problematiky barevných pojmenování obecně a seznamuje s výrazy hopea a kulta jako barevných označení ve finštině. Je zde také nastíněna situace finské toponomastiky a toponym. Druhá část je věnována analýzám toponym začínající Hopea- a Kulta- z hlediska typů objektů v krajině a motivace vzniku pojmenování. Klíčová slova: toponyma, barevná pojmenování, zlatá, stříbrná, Finsko, Archiv jmen
|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Pomístní jména v katastru obce Lány
Hurdová, Alena ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Práce podává analýzu pomístních jmen v katastru i za hranicemi katastru obce Lány na Rakovnicku, která je založená jednak na soupisech pomístních jmen pro Lány, Lánskou oboru a Vašírov z 60. let 20. století, jednak na vlastním terénním sběru. Analýza jmen vychází jak z motivace, tak ze struktury jednotlivých jmen. Jako východisko slouží stati V. Šmilauera (1972) a M. Majtána (1973). Naznačena je však i možnost aplikovat na daný materiál klasifikaci modelovou (srov. Šrámek 1999, Pleskalová 1992). Důležitou součástí práce je porovnání soupisů z 40. a 60. let se současným stavem užívání pomístních jmen. Na základě této části je vytvořen i nový soupis pomístních jmen.
|