Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj urbanonymického systému v Českém Krumlově
Staňková, Kateřina ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem urbanonymického systému v městě Český Krumlov. Práce obsahuje korpus českokrumlovských urbanonym, který je analyzován z několika hledisek: z hlediska sémantické motivace, formy jednotlivých názvů a vztahu německého a českého jazyka. Dále se práce zabývá fenoménem urbanonymických subsystémů. Jednotlivé názvy jsou sledovány v jejich vývoji zejména od počátku dvacátého století po současnost.
Toponymie města Jičína
Nováková, Dominika ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se zabývá toponymií města Jičína a klade si za cíl zaznamenat aktuálně užívaná toponyma a rozšířit množství anoikonym oproti stavu zjištěnému v 70. letech. Materiál aktuálně užívaných toponym se získával terénním sběrem a sestává jak z pomístních, tak místních jmen, především se zaměřuje na tzv. živá jména sídelních i nesídelních objektů. Shromážděné doklady se porovnávají se soupisy ze 70. let a soupisem ze 40. let pořízeným městském archivu. Ze současně užívaných toponym se následně vytvořil nový soupis doplněný o základní charakteristické údaje jednotlivých objektů. Zároveň se v praktické části analyzují seskupené názvy prostřednictvím sémantické klasifikace V. Šmilauera a uplatňuje se tu i strukturní klasifikace M. Majtána. V závěru se uvádí, k jakým zjištěním se při terénním výzkumu a na základě použití zmíněných klasifikací dospělo. Klíčová slova: onomastika, toponymum, terénní výzkum, sémantická klasifikace, strukturní klasifikace toponym
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Názvy hokejových klubů v České republice
Lupoměská, Klára ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
(česky): Práce podává detailní analýzu názvů současných českých hokejových klubů. V úvodní kapitole se zabývám chrématonymy v onymickém systému, a zvláště pak postavením tohoto specifického druhu chrématonym. Názvy hokejových klubů také porovnávám s dalšími chrématonymickými skupinami proprií. V další kapitole předkládám materiál shromážděný z dostupných internetových zdrojů. Klasifikaci je věnována další část práce. Je založena jak na hledisku motivačním, tak na hledisku formálním. Nakonec věnuji pozornost dalším aspektům, jako je počet jednotlivých komponentů, gramatická a pravopisná stránka názvů (důraz je kladen hlavně na užívání velkých písmen, které je do značné míry ovlivněno angličtinou).
Jména hradů a zámků v Pardubickém kraji
Hrdinková, Kateřina ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce se zabývá klasifikací jmen hradů a zámků v Pardubickém kraji. Úvodní část se věnuje problematice tvoření jmen hradů a zámků z širšího hlediska a vymezuje základní kritéria pro tvorbu hesláře. Druhá část obsahuje heslář s názvy zkoumaných objektů v Pardubickém kraji, který je členěn v první řadě na názvy primární a sekundární, dále podle způsobu tvoření. Bakalářská práce interpretuje na základě nashromážděných informací základní tendence ve tvoření hradních jmen v daném kraji, zejména se zaměřuje na kompozita německého původu.
Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Štěpán, Pavel
Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu.
Barvy ve finských toponymech. Finská toponyma začínající Hopea- (stříbrný) a Kulta- (zlatý)
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá barevná označení hopea (‚stříbrný') a kulta (‚zlatý') ve finských toponymech. Cílem práce je zjistit, o jaké typy objektů v krajině se jedná nejčastěji (např. oronyma, hydronyma apod.), jaká může být motivace vzniku těchto pojmenování a zda existují podobnosti a rozdíly mezi těmito toponymy v souvislosti s tím, jaké barevné označení je v nich využito. První část práce poskytuje úvod do problematiky barevných pojmenování obecně a seznamuje s výrazy hopea a kulta jako barevných označení ve finštině. Je zde také nastíněna situace finské toponomastiky a toponym. Druhá část je věnována analýzám toponym začínající Hopea- a Kulta- z hlediska typů objektů v krajině a motivace vzniku pojmenování. Klíčová slova: toponyma, barevná pojmenování, zlatá, stříbrná, Finsko, Archiv jmen
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Pomístní jména v katastru obce Lány
Hurdová, Alena ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Práce podává analýzu pomístních jmen v katastru i za hranicemi katastru obce Lány na Rakovnicku, která je založená jednak na soupisech pomístních jmen pro Lány, Lánskou oboru a Vašírov z 60. let 20. století, jednak na vlastním terénním sběru. Analýza jmen vychází jak z motivace, tak ze struktury jednotlivých jmen. Jako východisko slouží stati V. Šmilauera (1972) a M. Majtána (1973). Naznačena je však i možnost aplikovat na daný materiál klasifikaci modelovou (srov. Šrámek 1999, Pleskalová 1992). Důležitou součástí práce je porovnání soupisů z 40. a 60. let se současným stavem užívání pomístních jmen. Na základě této části je vytvořen i nový soupis pomístních jmen.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
16 Štěpán, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.