Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jan Novák (1921-1984): Kapitoly z tvůrčí biografie
Nachmilnerová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Štědroň, Miloš (oponent)
Jan Novák (1921-1984): Kapitoly z tvůrčí biografie CÍLE: Práce si klade za úkol sumarizovat aktuální výsledky pramenného výzkumu a doplnit je o dosud nereflektované údaje, týkající se osobnosti a díla Jana Nováka. Ve světle nových pramenů chce přinést plastičtější pohled na životní příběh skladatele, charakterizovat základní rysy jeho skladatelského typu a poukázat na nejdůležitější otázky pro další bádání na tomto poli. Hlavní část práce proto tvoří biografická studie, vypracovaná mj. na základě dosud nevytěžených pramenů z osobních archivů rodiny Jana Nováka a s užitím zaznamenaných rozhovorů autorky s rodinou a přáteli skladatele. METODOLOGIE: K ověření a doplnění chybějících informací k životu a dílu skladatele využívám ve velké míře metodu orální historie. Výpovědi žijících členů rodiny a dalších pamětníků představují pro některá časová období hlavní pramen, na jejichž základě bylo možné komparací s dostupnou korespondencí a dalšími prameny přistoupit k doplnění, ověření a případné korekci dostupných údajů k životnímu příběhu skladatele. VÝSLEDKY: Sdělení pamětníků pomohla ozřejmit některé konkrétní události, týkající se života skladatele, a jejich kontext. Některé výpovědi byly rovněž zohledněny v popisu skladatelského typu Jana Nováka, charakterizujícím hlavní znaky jeho osobnosti a...
Dílo vybraných osobností počátků dějin hudební teorie v českém jazyce
Hruška, Viktor ; HAVLÍK, Jaromír (vedoucí práce) ; Štědroň, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky dějin české hudební teorie. Je podán přehled vývoje hudební teorie u nás od založení Univezity Karlovy do založení konzervatoře v Praze (tedy mj. osobnostem Václava Philomatha, Jana Blahoslava, Jana Josquina, Tomáše Baltazara Janovky a Jakuba Jana Ryby). Její druhá část je věnována osobnosti Karla Slavoje Amerlinga, svérázného hudebního teoretika a filozofa.
Problematika zhudebnění textu v byzantské liturgické hudbě
Christou, Marios ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Filas, Juraj (oponent) ; Štědroň, Miloš (oponent)
Práce se zabývá problematikou byzantské praxe zhudebňování textů. Vzhledem k tomu, že byzantská hudba není v České republice příliš známa, jsou první kapitoly svěřeny vysvětlení základů byzantské hudební teorie a notace. Zbytek práce se pak zabývá právě technikami zhudebňování textů. Ve snaze demonstrovat principy zhudebňování je hlavní částí práce ukázka zhudebnění textu v češtině (formou jakési malé dílny či ?workshopu?). Smyslem práce je upozornit na zajímavosti byzantské hudby a dokázat, že techniky jí vlastní jsou univerzální a lze je aplikovat téměř na jakoukoli řeč, nejen na řečtinu.
Leoš Janáček: Symfonietta, geneza a interpretační problémy díla
Blahunek, Václav ; Šebesta, Josef (vedoucí práce) ; Šebesta, Josef (vedoucí práce) ; Štědroň, Miloš (oponent)
První část této diplomové práce je věnována poslednímu tvůrčímu období Leoše janáčka, jeho inspiračním zdrojům a podnětům. Genese Sinfinietty je pojata z opačného , tedy z vojenského hudebního prostředí a dokumentuje Janáčkovy kontakty, vlivy a ispirace vojenskou hudbou. Dále se vymezuje způsob Janáčkovy kompoziční metody, která právě v Sinfoniettě inklinuje jak k jeho skladbám komorním, absolutním, tak i k dílům hudebně- dramatickým, programním. Zachycuje průběh Janáčkovy tvorby orchestrální v linii podnětů psychologických ( Žárlivost), sociálních ( Šumařovo dítě), historických ( Taras Bulba, Balada blanická) až po oslavné ( Sinfonietta). Druhá část práce analyzuje zásadní interpretační problémy Sinfonietty Leoše Janáčka, a to z pohledu dirigenta. Poukazuje zvláště na obtíže tempové, zvukové, proporční, rytmické, estetické a zároveň přináší jejich vladtní tvůrčí řešení. Závěrečná kapitola srovnává interpretační postoje dvanácti význačných dirigentů v konkrétních úsecích Janáčkovy Sinfonietty. Hodnotí zvukové proporce, tempové přechody a celkové působení úvodních a závěrečných fanfár v podání dvanácti světových orchestrů.
Deklamace češtiny v hudbě z rytmického hlediska
Wajsar, Petr ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Štědroň, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem vztahu některých jevů v mluvené češtině a jevů hudebního rytmu.
Instrumentace - zvukový ideál i výraz doby
Štědroň, Miloš ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Bartoň, Hanuš (oponent) ; Parsch, Arnošt (oponent)
Ve své dizertacní práci jsem se snažil postihnout ty aspekty instrumentace, jež se primárne netýkají pouze zvukových predstav, ale jsou ovlivneny i jinými, mimohudebními aspekty. Vzhledem k šíri tématu jsem se zameril pouze na analýzy z hudby 20. století s hlavním durazem na instrumentacní postupy Leoše Janácka a Bohuslava Martinu. Analýzy dvou konkrétních del Alfreda Schnittkeho a Arvo Pärta jsou podle mého názoru typickou ukázkou vrstevnatosti hudebního myšlení v druhé polovine 20. století. Skladatel 20. a 21. století již nepremýšlí o instrumentaci pouze v ciste hudebních zvukových souvislostech, nýbrž použitím urcitých nástroju muže rozehrávat celou šíri významu i skrytých poselství. V tomto zpusobu myšlení spatruji i poslání a smysl soudobé vážné hudby. To znamená neustrnout pouze v oblasti naplnování ideálních zvukových predstav, nýbrž reflektovat impulsy nejen z jiných oblastí umení, ale i sociologické a historické kontexty spolecenských dejin.
Symfonie jana Hanuše v hudebních souvislostech 2. pol. 20. století
Valášek, Marek ; Válek, Vladimír (vedoucí práce) ; Eliška, Radomil (oponent) ; Štědroň, Miloš (oponent)
Disertace pojednává o smfoniích významného českého hudebního skladateleJana Hanuše (1915-2004) z pohledu chronologického, faktografického a analytického.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.