|
|
Konzumní společnost a reprezentace štěstí v reklamě
Žatečka, Lukáš ; Šrám, Kristián (vedoucí práce) ; Kolomoiets, Maksym (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací štěstí v reklamně v kontextu teorie konzumní společnosti. Cílem práce je zjistit, jaké možnosti reprezentací štěstí ve spojení s konzumními produkty zprostředkovávají reklamy svým divákům, přičemž zkoumány jsou televizní a online reklamy vztažené k prostředí ČR. V první části práce jsou zpracovány teoretická východiska pro témata konzumní společnost, reklama a štěstí. Konzumní společnost je konceptualizována jako hedonicky orientovaná a etablovaná v materialistickém pojetí světa. Reklama je pojímána jako hlavní ideologický nástroj konzumní společnosti používaný k transformaci hodnot. Na štěstí je nahlíženo jak z hedonické, tak z eudaimonické perspektivy. Vzhledem k abstraktní povaze štěstí jsou z expertního diskursu odvozeny konstitutivní prvky štěstí, které slouží jako konceptuální rámec a výchozí kategorie pro analýzu. Rozlišeny jsou kategorie sociální vztahy, produktivní činnost a zdraví. Jejich zobrazení v reklamě následně zpracovává kvalitativně založená empirická část. Výběrový vzorek tvoří 24 reklam. Při práci s daty je použita metoda kvalitativní obsahové analýzy. V rámci analýzy jsou u každé výchozí kategorie identifikovány centrální motivy, které jsou doplňovány o jejich vizuální reprezentace. Formy reprezentací u jednotlivých motivů se prolínají a...
|
|
|
Prokrastinace a organizace času u studentů vysokých škol
Trešlová, Debora ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Šrám, Kristián (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prokrastinací a organizací času u studentů vysokých škol. Konkrétně se zaměřuji na pět studentů z Fakulty sociálních věd, pět studentů z 2. lékařské fakulty a pět studentů z Právnické fakulty. Všechny zmíněné fakulty jsou součástí Univerzity Karlovy v Praze. Cílem mé práce bylo zjistit, co nám prokrastinace a organizace času říká o trendech současné společnosti, a jak souvisí s její proměnou. Data byla shromážděna pomocí polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována pomocí tematické analýzy. Vzniklých šest kategorií ukázalo, že studenti nejčastěji prokrastinují, pokud si nejsou jisti zadáním práce, studovaným oborem či celkově nemají jasně stanovené životní cíle. Studenti si čas povětšinou neorganizují, jejich každodenní aktivity se odvíjejí podle jasně definovaných hodin v práci či ve škole. Dále při jejich prokrastinačním chovaní hrají významnou roli i komunikační technologie, konkrétně Facebook a jiné sociální sítě. S využitím knihy Tekutá modernita Zygmunta Baumana dávám zjištění do kontextu se společenskou proměnou v rámci přechodu z pevné modernity na modernitu tekutou.
|
|
|
Sociologická analýza diskurzivních reprezentací štěstí
Šrám, Kristián ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Předmětem zájmu diplomové práce je sociologická analýza diskursivních reprezentací štěstí. Hlavním cílem je identifikovat a analyzovat diskursivní reprezentace štěstí, s nimiž je možné se setkat v prostředí ČR. Štěstí je analyticky uchopeno prostřednictvím konceptů hedonismu a eudaimonismu. Hedonická perspektiva chápe štěstí jako kumulaci požitků, zatímco eudaimonická perspektiva štěstí spojuje s nalezením smyslu života a tématy seberealizace či sebeaktualizace. Tyto dva základní pohledy na podstatu štěstí jsou použity jako nástroj uchopení abstraktní povahy studovaného fenoménu. Práce identifikuje tři základní typy reprezentací štěstí, jimiž jsou reprezentace neoliberální, spirituálně- religiózní a populárně psychologické. Každá z reprezentací definuje štěstí odlišným způsobem. Přesto lze pozorovat i vzájemné podobnosti ve způsobu, jakým je v rámci těchto reprezentací zacházeno s hedonickými a eudaimonickými motivy. Mezi jednotlivými reprezentacemi tedy dochází k určitým formám prolínání. Ve všech identifikovaných reprezentacích převažuje eudaimonický pohled v tom smyslu, že opravdové štěstí není chápáno jako samozřejmé a o jeho dosažení musí být aktivně usilováno. Reprezentace, které byly výrazněji eudaimonicky orientované, obsahují silnější morální dimenzi a mohou být nástrojem obhájení určitého...
|
|
|
Manifestace diskursivních hierarchií ve spotřebě a jejich proměna v kontextu finanční krize
Šrám, Kristián ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tahal, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jakým způsobem spotřebitelé vyjednávají svoji sociální pozici prostřednictvím spotřebních praktik. Teoreticky je práce opřena o sociálně-konstruktivistická východiska a předpokládá, že realita je sociálně konstruovaná a sestává z neustále vyjednávaných významů, což implikuje, že studované fenomény jako spotřeba a sociální pozice jsou studovány v symbolických a kulturních kontextech, jež je konstituují. Metodologicky je práce ukotvena v kvalitativním výzkumu a v rámci výzkumu spotřebního chování se hlásí k výzkumnému proudu consumer culture theory. Mezi hlavní zjištění patří závěry, že pohled na konkrétní spotřební praktiky je ovlivněn sociální pozicí spotřebitele, přičemž platí, že vyšší vrstvy jsou více reflexivní. Nicméně hranice sociální pozice nejsou pevné, což umožňuje jejich překročení. Toho lze dosáhnout reinterpretací sociální pozice, kde byla pozorována opozice diskursu neoliberalismu a diskursu egalitarismu, jež se stávaly základními strategiemi obhájení vlastní sociální pozice. Druhou možností je překročení ekonomických hranic kulturním rozhledem a prostřednictvím spotřeby demonstrovat, že kulturní kapitál je důležitější než kapitál ekonomický. V českém prostředí však zatím neexistuje obecný konsensus ohledně výkladu toho, co je kulturní kapitál, což vytváří větší prostor pro vyjednávání vlastní sociální pozice.
|
host ::
RSS.