Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Místo svobodné volby v Leibnizově filosofii.
Formánek, Jakub ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Šprunk, Karel (oponent) ; Novák, Lukáš (oponent)
3 Bibliografická citace Místo svobodné volby v Leibnizově filosofii [rukopis] : disertační práce / Jakub Formánek ; vedoucí práce: Jan Kranát. -- Praha, 2014. -- 258 s. Anotace Práce se snaží diachronně popsat, jaké místo má svobodná volba v Leibnizově filosofii. Zasazuje Leibnizův výměr svobody do západní diskuze o svobodné volbě. Ukazuje, že významným Leibnizovým part- nerem ve filosofickém myšlení ohledně svobodné volby je barokní scho- lastika. V práci se tvrdí: Leibniz se snaží oslabit jakýkoli striktní deter- minismus či kauzalitu vedoucí k nutnosti, aby svobodná volba měla své reálné zasazení v jeho systému (nebyla jen zdánlivá). Ukazuje, že určitá forma determinismu ještě nemusí vést ke zrušení svobodné volby. Přes všechny snahy je Leibnizův pojem svobodné volby oslaben díky jeho filosofickému teismu. Klíčová slova: Svoboda volby, spontaneita, rozum, kontingence, úplný pojem, jednoduchá substance, monáda, možné světy. Summary In my thesis I describe a place of free will in Leibniz philosophy by the diachronic way. Leibniz sets his concept of free choice into western tra- dition. Important partner to him is Baroque scholastics. Leibniz seeks a place for the free choice within his system throughout his philosophical development. My thesis suggests that Leibniz tries to allay any kind of rigorous...
Místo svobodné volby v Leibnizově filosofii.
Formánek, Jakub ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Šprunk, Karel (oponent) ; Novák, Lukáš (oponent)
3 Bibliografická citace Místo svobodné volby v Leibnizově filosofii [rukopis] : disertační práce / Jakub Formánek ; vedoucí práce: Jan Kranát. -- Praha, 2014. -- 258 s. Anotace Práce se snaží diachronně popsat, jaké místo má svobodná volba v Leibnizově filosofii. Zasazuje Leibnizův výměr svobody do západní diskuze o svobodné volbě. Ukazuje, že významným Leibnizovým part- nerem ve filosofickém myšlení ohledně svobodné volby je barokní scho- lastika. V práci se tvrdí: Leibniz se snaží oslabit jakýkoli striktní deter- minismus či kauzalitu vedoucí k nutnosti, aby svobodná volba měla své reálné zasazení v jeho systému (nebyla jen zdánlivá). Ukazuje, že určitá forma determinismu ještě nemusí vést ke zrušení svobodné volby. Přes všechny snahy je Leibnizův pojem svobodné volby oslaben díky jeho filosofickému teismu. Klíčová slova: Svoboda volby, spontaneita, rozum, kontingence, úplný pojem, jednoduchá substance, monáda, možné světy. Summary In my thesis I describe a place of free will in Leibniz philosophy by the diachronic way. Leibniz sets his concept of free choice into western tra- dition. Important partner to him is Baroque scholastics. Leibniz seeks a place for the free choice within his system throughout his philosophical development. My thesis suggests that Leibniz tries to allay any kind of rigorous...
Člověk v raném díle Karola Wojtyly
Burda, Petr ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Šprunk, Karel (oponent)
Práce Člověk v raném díle Karola Wojtyly se zabývá vnitřní stavbou a finalitou humanistické koncepce Karola Wojtyly a jejího vztahu k moderním filosofickým pohledům na skutečnost člověka. Wojtyla se snaží spojit fenomenologickou metodologii s metafyzikou, přičemž se důsledně drží fenomenologické analýzy zkušenosti člověka, který člověka rozkrývá jako osobu. Člověk odhaluje sám sebe ve světle vnitřní zkušenosti jako nepotlačitelné pnutí k sebetranscendenci. V rovině myšlení je puzen k totální pravdě, v rovině bytí je puzen k plnosti bytí a na úrovni sociální je puzen k totalitě lásky. V této linii lze číst rané dílo K. Wojtyly, které je konstituováno především na dvou skutečnostech. Jedním pólem elipsy je pravda o člověku a druhým pólem je pravda o Ježíši Kristu. Wojtylovo rané dílo je výrazným a originálním příspěvkem do dialogu mezi jednotlivými pohledy na člověka., které ve dvacátém století přinesly různé humanistické koncepce. Raným dílem Karola Wojtyly je nazváno jeho dílo filosofické a literární, které bylo napsáno do roku 1978, kdy byl Karol Wojtyla zvolen papežem.
Svoboda křesťana - pojem a problémy uznání v kanonickém právu
Kolářová, Marie ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Kašný, Jiří (oponent) ; Šprunk, Karel (oponent)
RESUME Svoboda křesťana - Pojem a problémy uznání v kanonickém právu Práce analyzuje obecné pojmy svoboda, morálka a právo a odlišnosti v působení právních a morálních norem. Porozumění těmto pojmům je důležité pro vyvozování závěrů ohledně uznání a zakotvení svobod křesťana v pozitivním kanonickém právu. Člověk je svobodnou bytostí stvořenou k obrazu Božímu. Každý člověk je svobodný ve své lidské podstatě. Jedná se o základní svobodu, která zakládá důstojnost člověka. Z této svobody vyplývá odpovědnost člověka, člověk se musí vždy nějakým způsobem sebeinterpretovat, a i když tuto interpretaci odmítá, nic tím nezmění, protože i tento postoj je jeho interpretací. Při analýze pojmu svoboda narážíme na omezení člověka. Každý jednotlivec je limitován vnějším prostředím i svou vlastní osobností. Tato omezení však nepopírají transcendentální svobodu, protože člověk se vždy uskutečňuje ve svém konkrétním prostředí ne neomezeně co do libovůle, ale v rámci těchto podmínek. Z této transcendentální svobody člověka vychází svoboda rozhodování. Právo ve svém obecném pojmu je hodnotovou kategorií. V další části práce se proto věnuji kanonickému právu a jeho vztahem k obecnému pojmu právo. Práce vychází z jednoty lidského osoby, z toho důvodu také nemohou existovat různé druhy práva (v jeho obecném pojmu), protože...
Obec a náboženství - Analýza Augustinova díla "O Boží obci" a kritické zhodnocení dis. práce Hannah Arendtové "Koncept lásky u Augustina"
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (oponent) ; Šprunk, Karel (oponent)
Práce "Obec a náboženství" je fenomenologickou reflexí, která uvádí do problematiky vztahu mezi politikou a náboženstvím na základě dvou rozdílných pozic. První pozici představuje svatý Augustin, který vnímá náboženství jako konstitutivní prvek obce. Druhou a zcela odlišnou pozici hájí Hannah Arendtová, která říká, že mezi náboženstvím a politikou není žádný průnik. V práci jsme se pokusili vymezit pole působnosti každého z autorů a zároveň nalézt jisté východisko v pochopení lidské obce jako vztahu mezi osobou a společenstvím.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.