|
| |
|
|
Experimentální a klinické aspekty nefrotoxicity kalcineurinových inhibitorů
Hošková, Lenka ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent) ; Špinarová, Lenka (oponent)
Souhrn Zavedení kalcineurinových inhibitorů (CNI) do imunosupresivních režimů výrazně zlepšilo prognózu nemocných po transplantaci srdce. Mezi nejvýznamnější komplikace vyvolané vedlejšími účinky CNI patří arteriální hypertenze a porucha funkce ledvin. Cílem práce bylo ověřit, zda kombinace antihypertenziv zahrnující duální blokádu renin-angiotenzinového systému (RAS) bude stejně účinná v léčbě hypertenze jako standardně podávaná kombinace antihypertenziv. Druhou hypotézou bylo posoudit, zda účinná kombinační léčba hypertenze (duální RAS nebo standardní kombinace antihypertenziv) povede ke zmírnění progrese chronického onemocnění ledvin u pacientů s dlouhodobou imunosupresivní profylaxí. Léčba arteriální hypertenze zahrnující kombinaci inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a antagonisty receptorů pro angiotenzin II (AT1 blokátoru) byla stejně účinná ve srovnání se standardně podávanou kombinací antihypertenziv. V obou studiích bylo dosaženo cílových hodnot krevního tlaku. Podávání kombinace antihypertenziv zahrnující duální blokádu RAS vedlo ke zmírnění progrese chronického onemocnění ledvin jak v experimentu, tak v klinické části, kde se nefroprotektivní efekt zesílené blokády RAS projevil příznivějšími výsledky glomerulární filtrace a výrazným snížením albuminurie. V experimentální práci...
|
|
| |
|
|
Přínos stanovení neurohumorální aktivace pro monitoraci léčby chronického srdečního selhání
Kubánek, Miloš ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Špinarová, Lenka (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Chronické srdeční selhání (CHSS) je spojeno s aktivací sympatoadrenální osy a dalších humorálních systémů. Tento stav se označuje pojmem neurohumorální aktivace. Z patofyziologického hlediska je CHSS charakterizováno převládajícím efektem systémů vasokonstrikčních, které navozují retenci natria a podílejí se nepříznivě na další progresi onemocnění. Blokáda jejich účinku pomocí betablokátorů a blokátorů systému renin- angiotenzin- aldosteron prokazatelně zlepšila kvalitu života a prognózu u nemocných s CHSS a systolickou dysfunkcí levé komory srdeční (LKS). Stanovení některých parametrů neurohumorální aktivace se později uplatnilo také v diagnostice onemocnění a prognostické stratifikaci. Vlastní práce je zaměřena na využití těchto parametrů v monitoraci léčby CHSS. Natriuretické peptidy předčily stanovení big ET-1 v obou studovaných oblastech. Jednorázové stanovení BNP či NT-proBNP neumožňuje přesný odhad stupně plicní hypertenze ani plnícího tlaku LKS. Naopak sledování změny hladiny natriuretických peptidů při znalosti vstupní hodnoty hemodynamického parametru umožňovalo odhadnout další vývoj hemodynamiky. Pokles hladiny BNP po 3 měsících resynchronizační léčby CHSS predikoval příznivý vývoj onemocnění. Stanovení neurohumorální aktivace předčilo standardní metody sledování, tedy hodnocení klinického stavu,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.