|
|
Mechanismy karyotypové evoluce u štírů (Arachnida: Scorpiones)
Štundlová, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Špakulová, Marta (oponent) ; Marec, František (oponent)
Štíři představují starobylou skupinu pavoukovců, která od dob siluru kolonizovala rozmanitou škálu terestrických prostředí. Navzdory dlouhé evoluční historii a ekologické rozmanitosti je pro tyto živočichy příznačná morfologická stáze. Uniformní morfologie štírů nicméně může maskovat skutečnou diverzitu současných linií. Studium cytogenetických znaků tak pomůže prohloubit naše znalosti o rozmanitosti recentních taxonů štírů a současně přinést nový vhled do procesů stojících v pozadí karyotypových změn u této skupiny pavoukovců. Předmětem předkládané dizertační práce je studium rozmanitosti a dynamiky karyotypů vybraných zástupců štírů s holokinetickými a monocentrickými chromozomy. Komparativní cytogenetické analýzy více než 110 druhů z pěti čeledí zahrnovaly nejen standardních cytogenetické techniky, ale i mapování genu pro 18S ribozomální RNA a telomerických (TTAGG)n repetic metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH). Pro účely objasnění fundamentálních strukturních mechanismů stojících v pozadí diferenciace karyotypu u studovaných skupin byl kladen důraz na propojení cytogenetických a sekvenčních dat analyzovaných druhů. Znalost genetické struktury a příbuzenských vztahů studovaných taxonů sehrála nezastupitelnou roli jednak při interpretaci chromozomální polymorfismu, resp. polytypie,...
|
|
|
BIRD SCHISTOSOMES: development of schistosomula with focus on Trichobilharzia spp
Chanová, Marta ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Špakulová, Marta (oponent) ; Haas, Wilfried (oponent)
{ ) I SEZNAMVLASTNiCHPUBLIKACi: cHANovA M, vuoNc s, HOMK P- (2007): Trichobilhunia szidatii the rung phase of migration within avian and mmmaliin hosts.Pamitol Res. 100(6): 1243- 1247(IFt.s) cHANovA M.' HoRAKP. (2007): Terminal phase ofbird schistosomiasiscaused by Tichobilhunia regezri (schistosomatidae) in ducks (Anu pktltrhynclros f. domstie). Folia pd6itol 54(2): 105 - 1070F r.o) cHANovA M, BULANToVAJ, MASLo p, HoRiK p (2009): In vito cultivation of erly shistosomula of nasal and visceral bird *histosomes (Trichobilhuziu spp., Schistommatidae). pmsitol Res 104(6):l44s - 14520F 1.5) zAviR V1/sledky pr6ce rozSiiuji dosavadni poaatky o biologii schistosomul ptaiich schistosom. Byly zji5tdni detailni infomace o rlivoji dvou modeloqich druhri rodu Trichobilhania repreantujicich viscer6lni a nm6lni schistosomy. Nejvi;amdjii vlsledky pr6ce: In vilro kultiryaee ' Schistosomuly trmsfomovmd in vivo \ziskmd z tkrini ptadiho hostitele) pieZivaji a dospivaji v podmir/rlieh in vitro v kultivadnim m6diu (RpMI 1620) s ptadimi erytrocyty pfi 37"C a 5o/oCO2. . RPMI 1620 medim se neosvEddilo pro in vitro tramfomrci a n6sledn51.vlvoj ptadich schistosom_ SCM 169, m6dim pro kultivaci lidsklch schistoso4 doplndni kachnimi erytrocl,ty a piisluinj'mi mtimykotiky a antibiotiky,je pro vjvoj rilich schistosomul vhodnd. ' Vlivojovd...
|
|
|
Mechanismy karyotypové evoluce u štírů (Arachnida: Scorpiones)
Štundlová, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Špakulová, Marta (oponent) ; Marec, František (oponent)
Štíři představují starobylou skupinu pavoukovců, která od dob siluru kolonizovala rozmanitou škálu terestrických prostředí. Navzdory dlouhé evoluční historii a ekologické rozmanitosti je pro tyto živočichy příznačná morfologická stáze. Uniformní morfologie štírů nicméně může maskovat skutečnou diverzitu současných linií. Studium cytogenetických znaků tak pomůže prohloubit naše znalosti o rozmanitosti recentních taxonů štírů a současně přinést nový vhled do procesů stojících v pozadí karyotypových změn u této skupiny pavoukovců. Předmětem předkládané dizertační práce je studium rozmanitosti a dynamiky karyotypů vybraných zástupců štírů s holokinetickými a monocentrickými chromozomy. Komparativní cytogenetické analýzy více než 110 druhů z pěti čeledí zahrnovaly nejen standardních cytogenetické techniky, ale i mapování genu pro 18S ribozomální RNA a telomerických (TTAGG)n repetic metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH). Pro účely objasnění fundamentálních strukturních mechanismů stojících v pozadí diferenciace karyotypu u studovaných skupin byl kladen důraz na propojení cytogenetických a sekvenčních dat analyzovaných druhů. Znalost genetické struktury a příbuzenských vztahů studovaných taxonů sehrála nezastupitelnou roli jednak při interpretaci chromozomální polymorfismu, resp. polytypie,...
|
|
|
BIRD SCHISTOSOMES: development of schistosomula with focus on Trichobilharzia spp
Chanová, Marta ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Špakulová, Marta (oponent) ; Haas, Wilfried (oponent)
{ ) I SEZNAMVLASTNiCHPUBLIKACi: cHANovA M, vuoNc s, HOMK P- (2007): Trichobilhunia szidatii the rung phase of migration within avian and mmmaliin hosts.Pamitol Res. 100(6): 1243- 1247(IFt.s) cHANovA M.' HoRAKP. (2007): Terminal phase ofbird schistosomiasiscaused by Tichobilhunia regezri (schistosomatidae) in ducks (Anu pktltrhynclros f. domstie). Folia pd6itol 54(2): 105 - 1070F r.o) cHANovA M, BULANToVAJ, MASLo p, HoRiK p (2009): In vito cultivation of erly shistosomula of nasal and visceral bird *histosomes (Trichobilhuziu spp., Schistommatidae). pmsitol Res 104(6):l44s - 14520F 1.5) zAviR V1/sledky pr6ce rozSiiuji dosavadni poaatky o biologii schistosomul ptaiich schistosom. Byly zji5tdni detailni infomace o rlivoji dvou modeloqich druhri rodu Trichobilhania repreantujicich viscer6lni a nm6lni schistosomy. Nejvi;amdjii vlsledky pr6ce: In vilro kultiryaee ' Schistosomuly trmsfomovmd in vivo \ziskmd z tkrini ptadiho hostitele) pieZivaji a dospivaji v podmir/rlieh in vitro v kultivadnim m6diu (RpMI 1620) s ptadimi erytrocyty pfi 37"C a 5o/oCO2. . RPMI 1620 medim se neosvEddilo pro in vitro tramfomrci a n6sledn51.vlvoj ptadich schistosom_ SCM 169, m6dim pro kultivaci lidsklch schistoso4 doplndni kachnimi erytrocl,ty a piisluinj'mi mtimykotiky a antibiotiky,je pro vjvoj rilich schistosomul vhodnd. ' Vlivojovd...
|
|
|
Molekulární diagnostika motolice velké (Fascioloides magna)
Siegelová, Veronika ; Špakulová, Marta (oponent) ; Kašný, Martin (vedoucí práce)
Fascioloides magna (motolice velká) je veterinárně významný endoparazitický helmint parazitující u řady obratlovců (primárně přežvýkavců), který svým hostitelům může působit vážné zdravotní problémy, jež často vedou až k jejich smrti. Místem definitivní lokalizace dospělců F. magna je jaterní tkáň hostitele, kde v pseudocystách dlouhodobě přežívají a produkují vajíčka. Vajíčka odchází z pseudocyst přes žlučovody do střeva a následně opouští tělo hostitele společně s trusem. Diagnostika fascioloidózy je doposud založena především na postmortálním vyšetření jater uhynulých hostitelů. Vhodnou alternativou mohou být některé přímé a nepřímé metody intravitální diagnostiky. S využitím těchto metod lze parazitózu prokázat buď na základě přímého nálezu vajíček v koprologickém materiálu hostitele - mikroskopicky, nebo nepřímo po izolaci parazitární DNA a následné PCR - molekulárně. Molekulárně diagnostické metody rovněž umožňují spolehlivé odlišení nákazy F. magna od dalších případných trematodóz (působených např. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).
|
host ::
RSS.