|
|
Analýza hypoglykemií u pacientů s DM 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy
Hrubantová, Tereza ; Šoupal, Jan (vedoucí práce) ; Flekač, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou hypoglykémií u pacientů s diabetem 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy. Cílem bylo zhodnotit výskyt hypoglykémií, prevalenci syndromu nerozpoznávání hypoglykémie a zjistit, jakým způsobem pacienti hypoglykémii řeší. Teoretická část obsahuje přehled základních informací o diagnóze diabetu 1. typu. Zaměřuje se na problematiku hypoglykémií a možnosti zlepšení kompenzace diabetu pomocí kontinuální monitorace glukózy. V praktické části je pomocí kontinuální monitorace glukózy analyzována frekvence a délka trvání hypoglykémií. Na základě upraveného Clarkova dotazníku je vyhodnocen výskyt syndromu nerozpoznávání hypoglykémie. Z výsledků dotazníků jsou také vyhodnoceny způsoby, jakými pacienti hypoglykémie řeší. Výsledky výzkumu ukázaly, že výskyt hypoglykémií je výrazně vyšší, než si pacienti sami myslí. Během týdenní kontinuální monitorace glukózy v zaslepeném režimu bylo hypoglykémií postiženo 85% pacientů v noci a 94% pacientů v průběhu dne. Celkem pacienti strávili v hypoglykémii 7,2% času, tedy přibližně 12 hodin, z toho 4 hodiny a 40 min v noční hypoglykémii, a v průběhu dne se pak pohybovali v hypoglykemickém pásmu 7 hodin a 21 minut. Prevalence syndromu nerozpoznávání hypoglykémie se potvrdila u 26% pacientů. Noční hypoglykémii pacienti...
|
|
|
Biomarkery v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu.
Šoupal, Jan ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Rybka, Jaroslav (oponent)
Předmětem práce bylo studium biomarkerů v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu (DM). Mezi tyto ukazatele je řazená také glykemická variabilita (GV), na kterou byla naše práce zaměřena především. Zvýšená GV je spojena s vyšším výskytem hypoglykemií, možná se podílí na rozvoji pozdních komplikací DM a díky příchodu nové technologie - kontinuální monitorace glukózy (CGM) - ji nyní dokážeme lépe změřit, zkoumat, ale i ovlivnit. Zatím není jasné, zda může zvýšená GV přispívat ke vzniku mikrovaskulárních komplikací (MVK). Dosud publikované studie hodnotily GV především z výsledků rutinního selfmonitoringu prováděného glukometry (SMBG). V první části práce jsme proto porovnali GV vypočítanou ze záznamu CGM s přítomností MVK u pacientů s DM 1. typu. Ukázalo se, že GV vypočítaná z CGM, ale nikoliv z běžného SMBG, je signifikantně vyšší u pacientů s přítomnými MVK, přestože se tito pacienti nelišili v hladině glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani v průměrné glykémii. Tento výsledek podporuje hypotézu, že vyšší GV může souviset s rozvojem komplikací a že HbA1c dostatečně nepopisuje veškeré aspekty kompenzace DM. Navíc se ukázalo, že stanovení GV pomocí SMBG je nepřesné. Pro hodnocení GV zatím není akceptována žádná standardní metoda. V naší studii nepřineslo stanovení komplexnějšího parametru...
|
|
|
Vliv edukačních pobytů na kompenzaci diabetu 1. typu
Hásková, Aneta ; Šoupal, Jan (vedoucí práce) ; Flekač, Milan (oponent)
Úvod: Většina pacientů s diabetem 1. typu (DM 1. typu) stále i přes pokroky v léčbě nedosahuje uspokojivé kompenzace. K základním pilířům úspěšné léčby DM 1. typu přitom patří důkladná edukace. Cíl: Cílem této práce bylo popsat změny glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u pacientů, kteří absolvovali čtyřdenní edukační pobyt. Metody: Do této retrospektivní analýzy bylo zařazeno 40 pacientů s DM 1. typu (věk 32 let ± 13, HbA1c před pobytem 67,1 mmol/mol ± 11,75, délka trvání DM 12,5 let ± 7,01). HbA1c byl hodnocen před edukačním pobytem a dále v intervalu 3, 6, 12 a 24 měsíců po pobytu. Během pobytu se pacienti účastnili edukací zaměřených převážně na počítání sacharidů, flexibilní dávkování inzulinu, efektivní řešení hypoglykemií a fyzickou aktivitu. Statistické zpracování bylo provedeno neparametrickými testy (Kruskal-Wallis, ANOVA -opakované měření). Výsledky: Tři měsíce po edukačním pobytu došlo k signifikantnímu poklesu HbA1c (67,1 mmol/mol ± 11,75 vs. 60,2 mmol/mol ± 9,52; p=0,0093). Toto zlepšení bylo setrvalé i po 6 (59,7 mmol/mol ± 9,59; p=0,0174), 12 (56,5 mmol/mol ± 9,02; p=0,0006) a 24 (57,6 mmol/mol ± 8,43; p=0,0221) měsících. Závěr: Provedené šetření prokázalo pozitivní vliv edukačního pobytu na stav glykovaného hemoglobinu u pacientů s DM 1. typu. Zlepšení bylo navíc setrvalé po dobu 2...
|
|
|
Analýza hypoglykemií u pacientů s DM 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy
Hrubantová, Tereza ; Šoupal, Jan (vedoucí práce) ; Flekač, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou hypoglykémií u pacientů s diabetem 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy. Cílem bylo zhodnotit výskyt hypoglykémií, prevalenci syndromu nerozpoznávání hypoglykémie a zjistit, jakým způsobem pacienti hypoglykémii řeší. Teoretická část obsahuje přehled základních informací o diagnóze diabetu 1. typu. Zaměřuje se na problematiku hypoglykémií a možnosti zlepšení kompenzace diabetu pomocí kontinuální monitorace glukózy. V praktické části je pomocí kontinuální monitorace glukózy analyzována frekvence a délka trvání hypoglykémií. Na základě upraveného Clarkova dotazníku je vyhodnocen výskyt syndromu nerozpoznávání hypoglykémie. Z výsledků dotazníků jsou také vyhodnoceny způsoby, jakými pacienti hypoglykémie řeší. Výsledky výzkumu ukázaly, že výskyt hypoglykémií je výrazně vyšší, než si pacienti sami myslí. Během týdenní kontinuální monitorace glukózy v zaslepeném režimu bylo hypoglykémií postiženo 85% pacientů v noci a 94% pacientů v průběhu dne. Celkem pacienti strávili v hypoglykémii 7,2% času, tedy přibližně 12 hodin, z toho 4 hodiny a 40 min v noční hypoglykémii, a v průběhu dne se pak pohybovali v hypoglykemickém pásmu 7 hodin a 21 minut. Prevalence syndromu nerozpoznávání hypoglykémie se potvrdila u 26% pacientů. Noční hypoglykémii pacienti...
|
|
|
Dieta při gestačním diabetes mellitus
Svobodová, Kateřina ; Flekač, Milan (vedoucí práce) ; Šoupal, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou gestačního diabetu mellitu, zejména vlivem rizikových faktorů a dietních opatření před a v průběhu těhotenství. Cílem této práce je identifikace možných rizikových faktorů, které by mohly hrát roli na vzniku a eventuální progresi gestačního diabetu. Přímo k tomuto cíli se vztahuje většina mých hypotéz. Dílčím cílem a související hypotézou je míra informovanosti žen o problematice tohoto onemocnění. Má práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou shromážděny a shrnuty dostupné aktuální informace o gestačním diabetu. GDM je porucha tolerance sacharidů, která je diagnostikována v těhotenství pomocí screeningového vyšetření (nejčastěji ve 24. - 28. týdnu), a po porodu odeznívá. Značná rizika představuje pro ženu i pro plod jak v průběhu těhotenství, tak i po porodu. V budoucnosti je největším rizikem ohrožení vznik diabetu mellitu 2. typu. Prvotní zásadou v léčbě je úprava stravy a životního stylu. Dietní systém je upraven v množství příjmu sacharidů a v jeho rozložení do více menších denních dávek. Pokud toto opatření není dostačující, je zahájena léčba inzulinem. V praktické části práce jsou porovnávána, pomocí retrospektivní analýzy anamnestických dat na podkladě dotazníkového průzkumu, dvě skupiny respondentek - zdravé matky...
|
host ::
RSS.