|
|
Strukturální a funkční dopady infekční endokarditidy
Pazderník, Michal ; Šochman, Jan (vedoucí práce) ; Veselka, Josef (oponent) ; Beneš, Jiří (oponent)
I přes neustálé pokroky v konzervativní i chirurgické terapii infekční endokarditidy (IE) bývá tento syndrom doprovázen značnými komplikacemi a zůstává život ohrožující infekcí. Dle statistik Světové zdravotnické organizace má Česká republika celosvětově jednu z nejvyšších mortalit spojenou s tímto onemocněním. Navzdory závažnosti tohoto onemocnění je v naší zemi zájem o tuto problematiku stále poměrně nízký. Proto byla provedena retrospektivní studie místních případů IE v jednom z největších zdravotnických center České republiky. Našim cílem byla analýza charakteristických rysů tohoto onemocnění na našem území. Největší zájem byl věnován etiologickému agens, které bývá spojováno s nejhorším průběhem epizod IE. Tímto původcem je Staphylococccus aureus. Hypotézou naší práce bylo, že infekční endokarditida způsobená Staphylococcem aureem (S. aureus) má v porovnání s ostatními etiologickými agens horší dopad na průběh onemocnění. Po patofyziologické stránce jsme hodnotili strukturální (tvorba abscesu, poruchy integrity chlopenního aparátu, systémové embolizace) a funkční (incidence srdečního selhání, vzniku převodní poruchy, nemocniční úmrtnost) projevy IE. Ze všech sledovaných parametrů byly jedinými prediktory nemocničního úmrtí systémové embolizace a S. aureus jako původce epizody IE. Pacienti ze skupiny S....
|
|
|
Resistence na antiagregační léčbu v terapii onemocnění kardiovaskulárního systému
Ševčíková, Hana ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Šochman, Jan (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Souhrn: Úvod: Nezastupitelné postavení v terapii onemocnění kardiovaskulárního systému má protidestičková terapie. Vzhledem k interindividuální variabilitě v destičkové aktivitě a rekurujícím trombotickým komplikacím i přes zavedenou terapii narůstá význam možnosti testování destičkových funkcí v praxi. Cíle: Cílem práce bylo popsání výskytu vysoké reziduální destičkové aktivity ve sledovaném souboru, hledání možného vlivu přidružených chorob a konkomitantní terapie na variabilitu destičkových funkcí a posouzení variability destičkové aktivity v čase a potažmo reproducibility našeho měření. Metodika a výsledky: Sledováni byli pacienti s kardiovaskulárním onemocněním léčení kyselinou acetylsalicylovou (v dávce 100mg/den). K monitorování destičkových funkcí byla zvolena optická agregometrie (LTA) s kationickým propylgalátem. Celkem bylo zařazeno 207 pacientů, reziduální destičková aktivita byla stanovována za použití LTA vstupně a při kontrole (medián 9 měsíců). Dávka léku nebyla měněna. V průběhu sledování 82,1% ze souboru vykazovalo při obou měřeních adekvátní míru suprese destičkové aktivity, 16,9% z vyšetřovaného souboru vykazovalo nedostatečnou míru suprese destičkových funkcí alespoň při jednom z provedených měření. Výsledky poukazují na značnou variabilitu destičkových funkcí v čase (p=0,67)....
|
|
|
Strukturální a funkční dopady infekční endokarditidy
Pazderník, Michal ; Šochman, Jan (vedoucí práce) ; Veselka, Josef (oponent) ; Beneš, Jiří (oponent)
I přes neustálé pokroky v konzervativní i chirurgické terapii infekční endokarditidy (IE) bývá tento syndrom doprovázen značnými komplikacemi a zůstává život ohrožující infekcí. Dle statistik Světové zdravotnické organizace má Česká republika celosvětově jednu z nejvyšších mortalit spojenou s tímto onemocněním. Navzdory závažnosti tohoto onemocnění je v naší zemi zájem o tuto problematiku stále poměrně nízký. Proto byla provedena retrospektivní studie místních případů IE v jednom z největších zdravotnických center České republiky. Našim cílem byla analýza charakteristických rysů tohoto onemocnění na našem území. Největší zájem byl věnován etiologickému agens, které bývá spojováno s nejhorším průběhem epizod IE. Tímto původcem je Staphylococccus aureus. Hypotézou naší práce bylo, že infekční endokarditida způsobená Staphylococcem aureem (S. aureus) má v porovnání s ostatními etiologickými agens horší dopad na průběh onemocnění. Po patofyziologické stránce jsme hodnotili strukturální (tvorba abscesu, poruchy integrity chlopenního aparátu, systémové embolizace) a funkční (incidence srdečního selhání, vzniku převodní poruchy, nemocniční úmrtnost) projevy IE. Ze všech sledovaných parametrů byly jedinými prediktory nemocničního úmrtí systémové embolizace a S. aureus jako původce epizody IE. Pacienti ze skupiny S....
|
|
| |
host ::
RSS.