Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Polemika o kalich mezi teologií a politikou 1414-1431. Příspěvek k předpokladům basilejské disputace o první z pražských artikulů.
Coufal, Dušan ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Krmíčková, Helena (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Práce se komplexně zabývá učenou polemikou o laické přijímání eucharistie pod způsobou chleba i vína, která byla vedena mezi katolíky a husity v letech 1414-1431. Všímá si teologických, prosopografických i politických aspektů sporu. Při popisu jeho ideové podstaty se zaměřuje na známá i doposud nestudovaná relevantní klíčová literární díla (traktáty a kvestie) a snaží se je zapojit do srozumitelného ideového a chronologického rámce. Na husitské straně poprvé přehledně popisuje tři hlavní pilíře teologie kalicha Jakoubka ze Stříbra, na straně katolické sleduje pozadí a dopad dekretu kostnického koncilu proti kalichu z června 1415. Snahou utrakvistů tento dekret zvrátit pomocí svobodného veřejného slyšení se zabývá druhá část práce. Sleduje, jak se po roce 1419 s uprázdněným českým trůnem stává z kauzy slyšení výrazné politikum, pojmenovává jeho hlavní aktéry a poprvé soustředěně a částečně i s pomocí několika doposud nezohledněných pramenů sleduje zrození myšlenky husitského slyšení na basilejském koncile. Práce tak zároveň usiluje načrtnout základní ideové, literární a politické předpoklady disputace o kalich na basilejském koncilu roku 1433.
Papežské odpustkové listiny ve střední Evropě za pontifikátu Bonifáce IX. (1389-1404). Komparativní studium
Hrdina, Jan ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Cílem disertace je postižení vlivu římského papežství ve střední Evropě v době Velkého západního schismatu ( 13 78-1415117), zvláště za pontifikátu papeže Bonifáce IX. ( 13 89-1404 ). Ke sledování této problematiky byly zvoleny odpustkové listiny jako jedny z typických písemností papežské kanceláře, které Bonifác IX. na rozdíl od svých předchůdců i bezprostředních následovníků vydával pro duchovenské instituce v zemích římské obedience v masovém měřítku. Heuristika vycházela jak z opisů těchto listin v kancelářských registrech vatikánského archivu z řady Registra Lateranensia (cca 1660 listin), tak z originálních a opisových dochování v archivech příjemců (cca 260 jednotlivin). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Polemika o kalich mezi teologií a politikou 1414-1431. Příspěvek k předpokladům basilejské disputace o první z pražských artikulů.
Coufal, Dušan ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Krmíčková, Helena (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Práce se komplexně zabývá učenou polemikou o laické přijímání eucharistie pod způsobou chleba i vína, která byla vedena mezi katolíky a husity v letech 1414-1431. Všímá si teologických, prosopografických i politických aspektů sporu. Při popisu jeho ideové podstaty se zaměřuje na známá i doposud nestudovaná relevantní klíčová literární díla (traktáty a kvestie) a snaží se je zapojit do srozumitelného ideového a chronologického rámce. Na husitské straně poprvé přehledně popisuje tři hlavní pilíře teologie kalicha Jakoubka ze Stříbra, na straně katolické sleduje pozadí a dopad dekretu kostnického koncilu proti kalichu z června 1415. Snahou utrakvistů tento dekret zvrátit pomocí svobodného veřejného slyšení se zabývá druhá část práce. Sleduje, jak se po roce 1419 s uprázdněným českým trůnem stává z kauzy slyšení výrazné politikum, pojmenovává jeho hlavní aktéry a poprvé soustředěně a částečně i s pomocí několika doposud nezohledněných pramenů sleduje zrození myšlenky husitského slyšení na basilejském koncile. Práce tak zároveň usiluje načrtnout základní ideové, literární a politické předpoklady disputace o kalich na basilejském koncilu roku 1433.
Apokalyptické vize husitského věku
Libichová Cermanová, Pavlína ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Rejchrtová, Noemi (oponent) ; Herold, Vilém (oponent)
The presented thesis is concemed with the problem of the form and the function of the apocalyptic prophecies and their explanations during the Hussite period. The apocalyptic prophecies, biblical and non biblical too, are handled as a medium of the symbolic communication and as the instrument of the interpretation of temporary events as a part of the world eschatology and the history of salvation. The prophecies provided the answers to the questions conceming the sense of history, they offered the possibility to put the partem into the past, present and future events. They performed a means how to foresee the future and how to understand the real sense of the presence and of the past. The medieval apocalyptic tradition fumished authors with the flexible hermeneutic system - a set of ideas adaptable to nearly any historical circumstance, which could be interpreted through the frame of apocalyptic partems. The John's Revelation provided the metanarrative, which structured, interpreted and legitimized the historical events. the main source for discovering the hussite apocalyptic ideology is the latin Postil on the Revelation, which was composed in about 1430 by the head of Tabor' s theologians, Nicholas of Pelhřimov (Expositio super Apocalypsim, Ms. ONB 4520). Nicholas put the events of the period into the...
Papežské odpustkové listiny ve střední Evropě za pontifikátu Bonifáce IX. (1389-1404). Komparativní studium
Hrdina, Jan ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Šmahel, František (oponent)
Cílem disertace je postižení vlivu římského papežství ve střední Evropě v době Velkého západního schismatu ( 13 78-1415117), zvláště za pontifikátu papeže Bonifáce IX. ( 13 89-1404 ). Ke sledování této problematiky byly zvoleny odpustkové listiny jako jedny z typických písemností papežské kanceláře, které Bonifác IX. na rozdíl od svých předchůdců i bezprostředních následovníků vydával pro duchovenské instituce v zemích římské obedience v masovém měřítku. Heuristika vycházela jak z opisů těchto listin v kancelářských registrech vatikánského archivu z řady Registra Lateranensia (cca 1660 listin), tak z originálních a opisových dochování v archivech příjemců (cca 260 jednotlivin). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Sociální, institucionální a konfesionální aspekty vývoje české šlechty v pozdním středověku
Novotný, Robert ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Šmahel, František (oponent) ; Jan, Libor (oponent)
Jen těžko by se hledalo téma, které se v posledních dvou desetiletích těšilo u českých historikü tak velkému zájmu, jako jsou dějiny šlechty. Uvolnění ideologických zábran, které dosud vymezovaly výzkumu urozené složky společnosti okrajové místo, spustilo po roce 1989 vlnu zájmu o dosud zanedbávanou oblast. Systematický výzkum šlechtických archivü spolu s překotnou recepcí zahraničních metodologických podnětů záhy přinesly řadu pozoruhodných výsledků, především však na poli výzkumu šlechty raně novověké. Byť i v medievistice se nobilita těšila zvýšenému zájmu, badatelé se povětšinou přidrželi biografickogenealogické metody. Vznikly tak velmi pracné a materiálově cenné studie, nicméně zajetí v tradičních postupech často bránilo udělat krok dále a opustit zajeté koleje faktografického způsobu práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Synody v Čechách 1440-1540. Proměny synodální praxe v Čechách v kontextu vývoje synodality v Evropě
Zilynská, Blanka ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Disertační práce navazuje na moji práci věnovanou synodám husitského kléru v Čechách mezi lety 1418-1440. Uvedená knižní monografie obsahovala soupis pramenů a literatury, vztahujících se k synodám daného období, analýzu některých textů a hodnocení role synod ve správě husitské církve včetně jejich ideologického působení. Od závěrečného mezníku této práce, kterým byl rok 1440, jsem odvíjela další výzkum a výklad daného tématu. Husitské synody z doby před r. 1440 byly rozděleny na oblast pražskou, táborskou a společná "hádání", synody katolické nebyly doloženy. Také po roce 1440 bylo nutné sledovat aktivity obou oficiálních konfesních skupin v zemi. Táborské centrum mohlo být zohledněno pouze do r. 1444, kdy končí jeho samostatné projevy. V průběhu sledovaného období vystoupila na scénu další radikální skupina - Jednota bratrská. Fenomén synodů bratrských je však natolik specifický, že mohl být jen zmíněn. Teritoriálně je práce vymezena územím pražské diecéze. Vývoj na Moravě měl jiný charakter, a nebyl proto do výzkumu zahrnut. Ačkoli zde pokračuji ve výzkumu jevu pojmenovaného shodným termínem, dějová scéna i charakter studovaného materiálu se v druhé polovině 15. století velmi proměnil. Historik je postaven před nové úkoly a otázky jak při kritice pramenů, tak při jejich interpretaci. Po přehledu odborné...
Reformní kazatelství v pozdněstředověkých Čechách. Studie o nejstarších kázáních Jakoubka ze Stříbra
Soukup, Pavel ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Krmíčková, Helena (oponent)
Reformní kazatelství tvoří tradiční výkladovou osu historických pojednání o předehře husitské revoluce. Tato práce podrobuje detailní analýze techniky užívané pro formulaci a šíření reformního programu. Jejím jádrem je rozbor nejstarších dochovaných kázání mistra Jakoubka ze Stříbra. Tomuto dosud téměř neznámému prameni se věnuje centrální oddíl práce. Oba krajní oddíly se snaží o širší rozhled a hlouběji založenou komparaci, a berou tak v potaz další vydané i nevydané prameny. To umožňuje formulovat některé závěry, o nichž se domnívám, že jejich platnost přesahuje význam zkoumaného rukopisu. Reformní kazatelství v Čechách chápu jako jeden z důsledků šířící se nelibosti nad morálním stavem viditelné církve a jako součást množících se pokusů o novou, adekvátní definici vztahu k posvátnu na osobní i společenské rovině. První část práce se snaží vzájemně typologicky odlišit jednotlivé opravné proudy. Hlavním kritériem přitom není jejich učení, ale spíše strategie jeho uskutečňování. Z tohoto pohledu srovnávám kazatelské hnutí v Čechách po polovině 14. století s valdenskými a tzv. novou zbožností. Přenášení pojmu devotio moderna do Čech nepovažuji za vhodné, navzdory analogiím v životopisech Groteho a Milíče i navzdory významu roudnické augustiniánské reformy pro vývoj zbožnosti ve střední Evropě. Rozhodující...
Testamenty novoměstských měšťanů v pozdním středověku
Jíšová, Kateřina ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
Testamenty jsou jedinečným pramenem pro poznání mnoha oblastí života obyvatel středověkých měst.. Jejich prostřednictvím můžeme zkoumat majetkové poměry, a hospodářské poměry, sociální rozvrstvení či religiozitu měšťanů. Testamenty se staly součástí právního života měst od čtrnáctého, resp. 15. století a zůstaly jeho součástí prakticky až do století devatenáctého. Středověké testamenty jsou dochovány v řadě českých a moravských měst - v Českém Brodě, Plzni, Kutné Hoře, Soběslavi či Kadani. Největší množství testamentů nalezneme v Praze, kde jsou v městských knihách dochovány soubory testamentů, pro pozdější období inventáře pozůstalostí, téměř nepřetržité od 15. až do 19. století. Nejstarší české testamenty nalezneme v pamětní knize Starého Města pražského (rkp. 986, Liber vetustissimus) a jsou z rozmezí let 1360-1419. Soubor asi 80 testamentů z let 1428-1441 se nachází v knize pamětní (rkp. 992) Starého Města pražského, testamenty z Malé Strany se zachovaly v manuálech radních. Stále složitější agenda si vyžádala oddělení knih určených pro pozůstalostní řízení od knih pamětních či trhových. Testamenty Nového Města pražského jsou nejucelenějším souborem pozdně středověkých a raně novověkých testamentů u nás. Nacházejí se ve třech rukopisech Archivu hlavního města Prahy a zahrnují léta 1421-1533. Nejstarším...
The War of Symbols. The Goose and the Chalice Against the Cross
Šmahel, František
The study deals with the period of czech reformation and its religion.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.