Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fiscal rules in the European Union
Výprachtická, Terezie ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Koprnická, Kamila (oponent)
První část této práce se zabývá fiskálními pravidly Evropské hospodářské a měnové unie. Nejdříve popisujeme vznik této unie a její fiskální pravidla, tedy Pakt stability a růstu, včetně jeho reformy. Dále se zabýváme důvody, proč by měnová unie měla koordinovat hospodářské politiky svých členů a proč by měla mít fiskální pravidla. Z tohoto hlediska poté Pakt zhodnocujeme. Nejdůležitější část této práce se zabývá analýzou toho, zda by pravidla daná Paktem stability a růstu mohla být nahrazena disciplinujícím efektem finančních trhů. Naše zjištění naznačují, že skutečně existuje jistá interakce mezi finančními trhy a rozhodnutími vlád o hospodářské politice a že tato reakce zesílila od začátku nedávné finanční a ekonomické krize. Nicméně, vzhledem k tomu, jaké jsou v Evropské Unii institucionální uspořádání a podmínky na trhu, náš závěr je takový, že ona interakce je tímto zkreslená a že tudíž Unie potřebuje fiskální pravidla. Druhá část této práce se zaměřuje na zlaté pravidlo veřejných financí. Nejprve diskutujeme základní výhody a nevýhody zavedení tohoto pravidla v Evropské Unii. Otázka produktivity veřejného kapitálu je často základem diskusí o tomto pravidle. Protože se však většina studií na toto téma soustředila na Spojené státy americké, tato práce se zabývá touto otázkou s použitím dat pro dnešní...
Fiscal Rules in the European Union
Výprachtická, Terezie ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Schneider, Ondřej (oponent)
ABSTRAKTY ČÁST I - Evropská hospodářská a měnová unie a její fiskální pravidla Tato práce se zabývá fiskálními pravidly Evropské hospodářské a měnové unie. Nejdříve popisujeme vznik této unie a její fiskální pravidla, tedy Pakt stability a růstu, včetně jeho reformy. Dále se zabýváme důvody, proč by měnová unie měla koordinovat hospodářské politiky svých členů a proč by měla mít fiskální pravidla. Z tohoto hlediska poté Pakt zhodnocujeme. Nejdůležitější část této práce se zabývá analýzou toho, zda by pravidla daná Paktem stability a růstu mohla být nahrazena disciplinujícím efektem finančních trhů. Naše zjištění naznačují, že skutečně existuje jistá interakce mezi finančními trhy a rozhodnutími vlád o hospodářské politice a že tato reakce zesílila od začátku nedávné finanční a ekonomické krize. Nicméně, vzhledem k tomu, jaké jsou v Evropské Unii institucionální uspořádání a podmínky na trhu, náš závěr je takový, že ona interakce je tímto zkreslená a že tudíž Unie potřebuje fiskální pravidla. JEL klasifikace: C23, E44, E61, E62 Klíčová slova: Evropská hospodářská a měnová unie, Pakt stability a růstu, Finanční trhy, Fiskální pravidla, Koordinace politik ČÁST II - Zlaté pravidlo veřejných financí a produktivita veřejného kapitálu Tato práce se zaměřuje na zlaté pravidlo veřejných financí. Nejprve diskutujeme...
Inflation Differentials in the European Union: Panel Data Analysis of the Driving Factors for Inflation Differentials in the New Member States
Koprnická, Kamila ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
V této rigorózní práci se zabýváme analýzou inflačních diferenciálů v Evropské Unii, přičemž si vytyčujeme dva hlavní cíle. Prvním cílem je podat souhrnný přehled dlouhodobých trendů inflačních diferenciálů a jejich možných příčin, a to jak pro členy eurozóny, tak pro nové členské země Evropské Unie. Druhým cílem je vyhodnotit příčiny inflačních diferenciálů v nových členských zemích EU v období 1997-2006 pomocí panelové regrese. Za tímto účelem jsme použili metodologii ze studie Honohan a Lane (2003), která zkoumá vliv nominálního efektivního kurzu, pozice cyklu, fiskálních politik a cenové konvergence na inflační diferenciály v eurozóně. Stejná metodologie a volba vysvětlujících faktorů nám umožňuje přímé porovnání s výsledky Honahan a Lane (2003). Naše výsledky naznačují, že tyto faktory jsou významné i pro nové členské země EU. Apreciace nominálního efektivního kurzu a vyšší srovnatelná cenová hladina indikuje nižší inflační diferenciály vůči eurozóně, zatímco fiskální deficit a pozitivní mezera výstupu přispívají k vyšším inflačním rozdílům. Souhrnně lze za dominující faktor označit efekt konvergence srovnatelné cenové hladiny, v širším smyslu pak faktory reálné konvergence.
Europe 2020 Strategy: Are National Goals Reasonable?
Břízová, Pavla ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Současná ekonomická strategie Evropské Unie - Strategie Evropa 2020 - definovala pět měřitelných Hlavních cílů pro posílení ekonomického růstu, přičemž umožnila členským státům stanovit si své vlastní, národní číselné hodnoty pro tyto cíle. Tato práce analyzuje kvalitu zmíněného stanovování cílů. Nejprve zjišťuje, zda byly cíle stanoveny lépe než u předchozí, Lisabonské strategie. Poté zkoumá, zda byly Národní cíle definovány jasně a jednoznačně. Především však na základě originální empirické analýzy hodnotí, zda byly Národní cíle určeny přiměřeně s ohledem na obecné možnosti jednotlivých evropských ekonomik. Hlavní závěry zkoumání ukazují, že k určitému poučení se z Lisabonské strategie došlo, nicméně kvalita Národních cílů je nedostatečná a měla by být zvýšena. Klasifikace E61, F55, O52 Klíčová slova Evropa 2020, strategie, Evropská Unie, národní cíle, empirická analýza, MULTIMOORA, Ratio System of MOORA, Reference point of MOORA, Full Multiplicative Form, Lisabonská strategie E-mail autora PavlaBrizova@seznam.cz E-mail vedoucího práce katerina.smidkova@cnb.cz
Inflation Differentials in the Europen Union: Panel Data Analysis of the Driving Factors for Inflation Differentials in the New Member States
Koprnická, Kamila ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme analýzou inflačních diferenciálů v Evropské Unii, přičemž si vytyčujeme dva hlavní cíle. Prvním cílem je podat souhrnný přehled dlouhodobých trendů inflačních diferenciálů a jejich možných příčin, a to jak pro členy eurozóny, tak pro nové členské země Evropské Unie. Druhým cílem je vyhodnotit příčiny inflačních diferenciálů v nových členských zemích EU. Pro tento účel jsme použili metodologii ze studie Honohan a Lane (2003), která zkoumá vliv nominálního efektivního kurzu, pozice cyklu, fiskálních politik a cenové konvergence na inflační diferenciály v eurozóně. Naše výsledky naznačují, že tyto faktory jsou významné i pro nové členské země EU.
Europe 2020 Strategy: Are National Goals Reasonable?
Břízová, Pavla ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Současná ekonomická strategie Evropské Unie - Strategie Evropa 2020 - definovala pět měřitelných Hlavních cílů pro posílení ekonomického růstu, přičemž umožnila členským státům stanovit si své vlastní, národní číselné hodnoty pro tyto cíle. Tato práce analyzuje kvalitu zmíněného stanovování cílů. Nejprve zjišťuje, zda byly cíle stanoveny lépe než u předchozí, Lisabonské strategie. Poté zkoumá, zda byly Národní cíle definovány jasně a jednoznačně. Především však na základě originální empirické analýzy hodnotí, zda byly Národní cíle určeny přiměřeně s ohledem na obecné možnosti jednotlivých evropských ekonomik. Hlavní závěry zkoumání ukazují, že k určitému poučení se z Lisabonské strategie došlo, nicméně kvalita Národních cílů je nedostatečná a měla by být zvýšena. Klasifikace E61, F55, O52 Klíčová slova Evropa 2020, strategie, Evropská Unie, národní cíle, empirická analýza, MULTIMOORA, Ratio System of MOORA, Reference point of MOORA, Full Multiplicative Form, Lisabonská strategie E-mail autora PavlaBrizova@seznam.cz E-mail vedoucího práce katerina.smidkova@cnb.cz
Fiscal Rules in the European Union
Výprachtická, Terezie ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Schneider, Ondřej (oponent)
ABSTRAKTY ČÁST I - Evropská hospodářská a měnová unie a její fiskální pravidla Tato práce se zabývá fiskálními pravidly Evropské hospodářské a měnové unie. Nejdříve popisujeme vznik této unie a její fiskální pravidla, tedy Pakt stability a růstu, včetně jeho reformy. Dále se zabýváme důvody, proč by měnová unie měla koordinovat hospodářské politiky svých členů a proč by měla mít fiskální pravidla. Z tohoto hlediska poté Pakt zhodnocujeme. Nejdůležitější část této práce se zabývá analýzou toho, zda by pravidla daná Paktem stability a růstu mohla být nahrazena disciplinujícím efektem finančních trhů. Naše zjištění naznačují, že skutečně existuje jistá interakce mezi finančními trhy a rozhodnutími vlád o hospodářské politice a že tato reakce zesílila od začátku nedávné finanční a ekonomické krize. Nicméně, vzhledem k tomu, jaké jsou v Evropské Unii institucionální uspořádání a podmínky na trhu, náš závěr je takový, že ona interakce je tímto zkreslená a že tudíž Unie potřebuje fiskální pravidla. JEL klasifikace: C23, E44, E61, E62 Klíčová slova: Evropská hospodářská a měnová unie, Pakt stability a růstu, Finanční trhy, Fiskální pravidla, Koordinace politik ČÁST II - Zlaté pravidlo veřejných financí a produktivita veřejného kapitálu Tato práce se zaměřuje na zlaté pravidlo veřejných financí. Nejprve diskutujeme...
Measuring Financial Market Perception of Economic and Monetary Union Enlargement
von Terzi, Martina ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Fidrmuc, Jarko (oponent) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
Tato disertační práce se zabývá tématem jak finanční trhy vnímají budoucnost rozvoje eurozóny. Názor trhu v oblasti rozšíření eurozóny je hodnocen s využitím dvou různých metod. První přístup, metoda Statických pravděpodobnostních kalkulátorů (SPC), je založena na existující metodologii, která byla dříve použita pro staré členské státy eurozóny. Tato statická metoda má však pár nedostatků, kterým se druhá, zcela nově vytvořená, metodologie snaží předejít. Druhá metoda, tzv. Dynamický pravděpodobnostní kalkulátor (DPC), je založena na indikátoru odvozeném z krátkodobé dynamiky budoucí úrokových diferenciálů. Jak SPC tak DPC jsou aplikovány na finanční deriváty (budoucí úrokové swapy) obchodované ve čtyřech středoevropských zemích: České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Deriváty obchodovaná v některých dalších Evropských zemí byly použity pro ověření robustnosti zkoumaných dvou metod. Nová DPC metodologie je konceptuálně založena na předpokladu reprezentativního jedince averzního vůči nejistotě. Tato metoda je založena na modelu všeobecné rovnováhy za předpokladu nedokonalých preferencí. Předpoklad nedokonalých preferencí dovoluje výskyt mnohočetných rovnovážných stavů na základě pouze jedné množiny ekonomických fundamentů. Nemožnost určení jednoznačného rovnovážného stavu vysvětluje...
Fiscal rules in the European Union
Výprachtická, Terezie ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Koprnická, Kamila (oponent)
První část této práce se zabývá fiskálními pravidly Evropské hospodářské a měnové unie. Nejdříve popisujeme vznik této unie a její fiskální pravidla, tedy Pakt stability a růstu, včetně jeho reformy. Dále se zabýváme důvody, proč by měnová unie měla koordinovat hospodářské politiky svých členů a proč by měla mít fiskální pravidla. Z tohoto hlediska poté Pakt zhodnocujeme. Nejdůležitější část této práce se zabývá analýzou toho, zda by pravidla daná Paktem stability a růstu mohla být nahrazena disciplinujícím efektem finančních trhů. Naše zjištění naznačují, že skutečně existuje jistá interakce mezi finančními trhy a rozhodnutími vlád o hospodářské politice a že tato reakce zesílila od začátku nedávné finanční a ekonomické krize. Nicméně, vzhledem k tomu, jaké jsou v Evropské Unii institucionální uspořádání a podmínky na trhu, náš závěr je takový, že ona interakce je tímto zkreslená a že tudíž Unie potřebuje fiskální pravidla. Druhá část této práce se zaměřuje na zlaté pravidlo veřejných financí. Nejprve diskutujeme základní výhody a nevýhody zavedení tohoto pravidla v Evropské Unii. Otázka produktivity veřejného kapitálu je často základem diskusí o tomto pravidle. Protože se však většina studií na toto téma soustředila na Spojené státy americké, tato práce se zabývá touto otázkou s použitím dat pro dnešní...
Three essays on the inflation targeting regime in Egypt
Ibrahim, Ibrahim Lofti Awad ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Disertace se skládá ze tří esejí o cílování inflace v Egyptě. Zaměřuje se na otázky: (i) Může centrální banka v Egyptě dosáhnout cenové stability stávajícím režimem? (ii) Je centrální banka nezávislá de facto? (iii) Udržuje centrální banka implicitní cíl pro kurz? Vykonává centrální banka nezávislou měnovou politiku a které proměnné mají prioritu v reakční funkci centrální banky? Do jaké míry může zahraniční šok vysvětlit chování reálného HDP a cenové hladiny ve srovnání s domácím šokem? A které kanály měnové transmise hrají dominantní roli v egyptské ekonomice? Hlavní závěry jsou následující: (i) Poptávka po penězích ani velocita nejsou v Egyptě stabilní. Proto není možné dosáhnout cenové stability ve stávajícím měnovém režimu. (ii) Nezávislost centrální banky udělená stávajícím zákonem není nezávislost de facto. (iii) Odhadnutím strukturálního modelu VAR lze učinit následující závěry ohledně měnové transmise: (1) Centrální banka udržuje implicitní cíl pro kurz. (2) Centrální banka nevykonává nezávislou měnovou politiku. (3) Federální úroková míra a kurz hrají dominantní roli mezi proměnnými důležitými pro měnovou transmisi. (4) Zahraniční šoky jsou důležité pro vysvětlení chování HDP, zatímco domácí šoky vysvětlují lépe chování inflace. (5) Úrokový kanál patří k nejdůležitějším kanálům měnové transmise.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Šmídková, Karla
16 Šmídková, Kateřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.