|
|
Příprava a charakterizace fluoridového konverzního povlaku na hořčíkovém materiálu
Šmíd, Jakub ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou fluoridových konverzních povlaků na hořčíkovém materiálu. Byl sledován vliv doby povlakování na tvorbu povlaku a měřena korozní odolnost vzniklých povlaků. Teoretická část je zaměřena na hořčík a jeho slitiny, metodu práškové metalurgie, korozi a ochranu proti ní. Dále jsou rozebrány konverzní povlaky, především fluoridové, a jejich využití. Rešeršní část se zaměřuje na současný stav výzkumu v oblasti fluoridových konverzních povlaků. Experimentální část popisuje postupy přípravy vzorků a tvorby povlaků. Je zkoumán vliv času na vznik povlaku sledováním mikrostruktury, a to především prvkovou analýzou povrchu vzorků v řezu. Dále je měřena korozní odolnost vzorků pomocí potenciodynamické polarizace v roztoku NaCl.
|
|
|
Agent optimization by means of genetic programming
Šmíd, Jakub ; Neruda, Roman (vedoucí práce) ; Kazík, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá problémem výběru nejvhodnějšího agenta pro novou, agenty doposud neviděnou úlohu z oblasti dobývání znalostí. Je navržena metrika na prostoru úloh z oblasti dobývání znalostí a na základě této metriky je vybráno několik nejbližších úloh. Tento výběr je předložen jako vstup programu, který byl vyvinut pomocí genetického programování a který odhaduje výsledky agentů na nové úloze jak z pohledu chybovosti, tak z pohledu časové náročnosti. Je implementován JADE agent poskytující rozhraní umožňující získat výsledky odhadu ostatním agentům v reálném čase.
|
|
|
Computational Intelligence Methods in Metalearning
Šmíd, Jakub ; Neruda, Roman (vedoucí práce) ; Vanschoren, Joaquin (oponent) ; Vomlelová, Marta (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku výběru algoritmu, která má za cíl doporučit algoritmus strojového učení k nové úloze. Řešení problému vychází z myšlenky, že se algoritmy chovají podobně na podobných datech. Tato podobnost je často založena na extrakci pevného počtu metaatributů z každé úlohy. Vzhledem k tomu, že počet atributů se u různých úloh typicky liší, ztrácíme tak důležité informace. V této práci popíšeme třídu algoritmů, která dokáže zpracovat také informace o jednotlivých atributech. Naše metody jsou založeny na přiřazování atributů. Výsledná vzdálenost mezi úlohami je dána jako součet vzdáleností mezi atributy určenými optimálním přiřazením. Dále dokážeme, že za určitých podmínek můžeme zaručit, že výsledná vzdálenost mezi úlohami je metrika. Provedeme sadu experimentů na datech extrahovaných z OpenML repozitáře. Vytvoříme vzdálenost mezi atributy prostřednictvím genetických algoritmů, genetického programování a několika regularizačních technik, jako je koevoluce a zavedení vícekriteriality. Výsledky experimentů naznačují, že výsledná vzdálenost mezi úlohami může být úspěšně použita na problematiku výběru algoritmu. Ačkoliv jsme naše metody použili výhradně k metaučení, lze je aplikovat i v jiných oblastech. Navržené algoritmy jsou aplikovatelné kdekoliv, kde máme definovanou vzdálenost...
|
|
|
Simulace dopravy
Šmíd, Jakub ; Nečaský, Martin (vedoucí práce) ; Knap, Tomáš (oponent)
Název práce: Simulace dopravy Autor: Jakub Šmíd Katedra (ústav): Katedra softwarového inženýrství Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Nečaský, Ph. D. e-mail vedoucího: necasky@ksi.mff.cuni.cz Abstrakt: Cílem této práce je vytvoření programu, který simuluje dopravu ve městě definovaném uživatelem. Aplikace se zaměřuje na sledování stavu jednotlivých silnic, monitoruje počet aut na nich a v případě, že se silnice zaplnila, program ohlásí zácpu a pokusí se část dopravy odklonit jinými silnicemi tak, aby zácpu na silnice zmírnil nebo úplně eliminoval. Mimo osobní dopravy také sleduje pohyb vozidel městské hromadné dopravy řídící se jízdním řádem. Po simulaci program navrhne úpravy, podle kterého lze jízdní řád optimalizovat tak, aby autobus na jednotlivé zastávky dojížděl v časech bližším časům uvedených v řádu. Klíčová slova: doprava, simulace, zácpa
|
|
|
Modular and ontogenetic evolution of virtual organisms
Leibl, Marek ; Mráz, František (vedoucí práce) ; Šmíd, Jakub (oponent)
Růst vypočetního výkonu umožňuje v současné době automatizovat mnoho praktických problémů pomocí počítačových programů. Automatizace zahrnuje i problémy jako je návrh virtuálních chodích robotů, na základě kterých je v některých případech možné zkonstruovat reálného robota. Tato práce porovnává dva odlišné přístupy k vývoji virtuálních robotických organismů: umělou ontogenezi (artificial ontogeny), kdy virtuální organismus nejprve vyroste umělým ontogenetickým procesem, a přímé metody bez ontogenetického procesu. Dále je na základě srovnání různých přístupů navržena nová metoda pro vývoj virtuálních robotických organismů: Hypercube-based artificial ontogeny, která je kombinací umělé ontogeneze a Hypercube-based neuroevolution of augmenting topologies (HyperNEAT). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Computational Intelligence Methods in Metalearning
Šmíd, Jakub ; Neruda, Roman (vedoucí práce) ; Vanschoren, Joaquin (oponent) ; Vomlelová, Marta (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku výběru algoritmu, která má za cíl doporučit algoritmus strojového učení k nové úloze. Řešení problému vychází z myšlenky, že se algoritmy chovají podobně na podobných datech. Tato podobnost je často založena na extrakci pevného počtu metaatributů z každé úlohy. Vzhledem k tomu, že počet atributů se u různých úloh typicky liší, ztrácíme tak důležité informace. V této práci popíšeme třídu algoritmů, která dokáže zpracovat také informace o jednotlivých atributech. Naše metody jsou založeny na přiřazování atributů. Výsledná vzdálenost mezi úlohami je dána jako součet vzdáleností mezi atributy určenými optimálním přiřazením. Dále dokážeme, že za určitých podmínek můžeme zaručit, že výsledná vzdálenost mezi úlohami je metrika. Provedeme sadu experimentů na datech extrahovaných z OpenML repozitáře. Vytvoříme vzdálenost mezi atributy prostřednictvím genetických algoritmů, genetického programování a několika regularizačních technik, jako je koevoluce a zavedení vícekriteriality. Výsledky experimentů naznačují, že výsledná vzdálenost mezi úlohami může být úspěšně použita na problematiku výběru algoritmu. Ačkoliv jsme naše metody použili výhradně k metaučení, lze je aplikovat i v jiných oblastech. Navržené algoritmy jsou aplikovatelné kdekoliv, kde máme definovanou vzdálenost...
|
|
|
Applying genetic algorithms for decision trees induction
Šurín, Lukáš ; Mráz, František (vedoucí práce) ; Šmíd, Jakub (oponent)
Rozhodovacie stromy sú úznávanou a široko používanou technikou pri spracovaní a analyzovaní dát. Tieto stromy sú konštruované typickými a všeobecne známymi indukčnými technikami (napr. ID3, C4.5, C5.0, CART, CHAID, MARS). Kvalita takto získaných stromov nie je vždy dokonalá a často má rezervy. Indukcia kvalitných stromov, na ktoré kladieme zložité požiadavky, je ťažkou až nereálnou úlohou. V tejto práci sa budeme zaoberať práve takýmito rozhodovacími stromami, konkrétne ich vytváraním. Spomínanú rezervu sa snažíme využiť na zlepšenie stromov pomocou metaheuristiky, genetických algoritmov, ktorá sa využíva pri rôznych optimalizačných úlohách. Práca taktiež obsahuje implementáciu navrhnutého algoritmu vo forme zásuvného modulu do prostredia Weka. Neoddeliteľnou súčasťou práce je porovnanie novej metódy so známym algoritmom tvorby rozhodovacích stromov C4.5. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studie složení a produkce domovních odpadů v ČR
Šmíd, Jakub ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V mnoha zemích jsou stanoveny cíle pro nakládání s komunálním odpadem, jeho opětovného využití a snížení množství ukládaného na skládky. Pro vývoj efektivních strategií je nutná znalost spolehlivých informací o složení všech složek komunálního odpadu. V současnosti se však ve většině evropských zemí a zbytku světa používají různé metody pro analýzu skladby odpadů, jež se značně liší nejen svým rozsahem, ale také zaměřením. V rámci této práce byl proveden výzkum celkové produkce odpadů v domácnostech s důrazem na bioodpad, za použití nové metody výzkumu. Byla při něm zjišťována produkce bez ohledu na pozdější způsob nakládání. Tento výzkum byl doplněn dotazníkovým průzkum zaměřeným na nakládání s domovním odpadem. Výsledky výzkumu ukázaly, že průměrné zastoupení jednotlivých složek v domovním odpadu činí pro papír 25%, plasty 7%, sklo 12%, kov 2%, bioodpad 28%, odpad živočišného původu 10%, jiný odpad 16% a pro nebezpečný odpad 1%. Nebylo také zjištěno, že by se produkce jednotlivých složek domovního odpadu významně odlišovala mezi různými typy zástaveb a nebyly neprokázány významné závislosti produkce odpadů na počtu členů v domácnosti. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pokud bude prováděn oddělený sběr bioodpadu s jeho dalším využitím a také oddělený sběr tříděných složek odpadu může být dosaženo...
|
|
|
Creating bidding strategies for double auction markets using the genetic programming
Hudec, Tobiáš ; Pilát, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Jakub (oponent)
Výpočtová ekonómia skúma ekonomické deje na základe počítačových simu- lácií. Pre tieto simulácie potrebuje počítačové programy, ktoré simulujú správa- nie ľudí. Simulovať správanie ľudí je možné použitím umelej inteligencie. Preskú- mame spôsoby použitia formy umelej inteligencie nazývanej genetické progra- movanie v systéme obchodovania nazývanom dvojitá aukcia. Navrhneme úpravu genetického programovania s cieľom zlepšiť jeho fungovanie v dvojitej aukcii. Experimentálne overíme, či má obchodovanie riadené genetickým programova- ním vlastnosti, ktoré by sme čakali od obchodovania ľudí. Ukáže sa, že genetické programovanie dobre aproximuje správanie ľudí, a teda je vhodným nástrojom pre výpočtovú ekonómiu. 1
|
|
|
Modular and ontogenetic evolution of virtual organisms
Leibl, Marek ; Mráz, František (vedoucí práce) ; Šmíd, Jakub (oponent)
Růst vypočetního výkonu umožňuje v současné době automatizovat mnoho praktických problémů pomocí počítačových programů. Automatizace zahrnuje i problémy jako je návrh virtuálních chodích robotů, na základě kterých je v některých případech možné zkonstruovat reálného robota. Tato práce porovnává dva odlišné přístupy k vývoji virtuálních robotických organismů: umělou ontogenezi (artificial ontogeny), kdy virtuální organismus nejprve vyroste umělým ontogenetickým procesem, a přímé metody bez ontogenetického procesu. Dále je na základě srovnání různých přístupů navržena nová metoda pro vývoj virtuálních robotických organismů: Hypercube-based artificial ontogeny, která je kombinací umělé ontogeneze a Hypercube-based neuroevolution of augmenting topologies (HyperNEAT). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.