Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv N-acetylcysteinu a terapeutické hypotermie na ischemicko-reperfuzní poškození po experimentální srdeční zástavě
Pinterová, Nikola ; Škulec, Roman (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Terapeutická hypotermie (TH) je doposud jedinou klinicky využívanou intervencí, která působí tlumivě prakticky na všechny projevy ischemicko-reperfuzního poškození po srdeční zástavě. V experimentálních modelech zabývajících se danou problematikou byl mnohokrát prokázán pozitivní vliv exogenních antioxidantů na průběh ischemicko-reperfuzního poškození a jeho prevenci. Naším cílem bylo na prasečím modelu posoudit, zda vysoké dávky intravenózního N-acetylcysteinu (NAC) povedou k redukci ischemicko-reperfuzní poškození po experimentální srdeční zástavě jak v monoterapii, tak v kombinaci s TH. Zvířata byla randomizačně rozdělena do 5 skupin: aplikace NAC a TH (skupina A), aplikace NAC během srdeční zástavy (skupina B), navození TH (skupina C), bez intervence (skupina D) a aplikace NAC po obnově spontánní cirkulace (skupina E). V této práci se nám nepodařilo prokázat aditivní efekt NAC v kombinaci s TH. Aplikace NAC během srdeční zástavy vedla ke statisticky významnému snížení oxidativního stresu, avšak zároveň vlivem anafylaktické reakce vedla k vysoké úmrtnosti ve skupině B a ke změnám v hemodynamických parametrech u skupiny E. Klíčová slova: Terapeutická hypotermie, srdeční zástava, N-acetylcystein, ischemicko-reperfuzní poškození, kardiopulmonální resuscitace, oxidativní stres, kyslíkové radikály
Vliv terapeutické mírné hypotermie na vybrané patofyziologické a klinické děje po náhlé zástavě oběhu
Škulec, Roman ; Dostál, Pavel (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent) ; Michálek, Pavel (oponent)
Úvod: Indukce terapeutické hypotermie na tělesnou teplotu 32 - 34 řC v trvání 12 - 24 hod. u pacientů úspěšně resuscitovaných pro mimonemocniční náhlou zástavu oběhu (OHCA) má příznivý vliv na neurologickou prognózu. Obecně je považováno za vhodné zahájit ochlazování co nejrychleji po návratu spontánní cirkulace. Z tohoto hlediska se jeví jako nejůčelnější zahájit ochlazování již v přednemocniční fázi ošetření. Cíle: Realizovali jsme tři studie abychom zhodnotili klinický přínos přednemocniční terapeutické hypotermie v podmínkách České republiky a zároveň optimalizovali ochlazovací postup. Zvolená ochlazovací metoda byla rychlá nitrožilní aplikace 4 řC chladného krystaloidního roztoku. Materiál a metodika: V multicentrické prospektivní klinické studii PRE-COOL (Pre-Hospital Cooling in Cardiac Arrest Patients) jsme u 40 konsekutivních nemocných úspěšně resuscitovaných pro OHCA aplikovali během přednemocničního ošetření rychlou infuzi chladného fyziologického roztoku v doporučené dávce 15 - 20 ml/kg. Výsledky jsme porovnali s historickou kontrolou 40 úspěšně resuscitovaných pacientů bez ochlazovacích pokusů v terénu. V experimentální technické studii PRE-COOL 3 jsme "ex vivo" testovali termostabilitu dvanácti různých aplikačních režimů chladného fyziologického roztoku v simulovaných přednemocničních...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.