Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molecular bases for the effect of exercise on postmenopausal bone health
Mocová, Klára ; Škubica, Patrik (vedoucí práce) ; Pikner, Richard (oponent)
Hormonální změny způsobené menopauzou, zejména pokles hladiny estradiolu, vedou k rychlému úbytku kostní hmoty. Díky tomu je významné procento žen po menopauze ohroženo rozvojem osteoporózy. Postmenopauzální osteoporóza ovlivňuje celkové zdraví a kvalitu života žen. Pravidelná fyzická aktivita je považovaná za jeden ze způsobů, kterými se dá zmírnit proces úbytku kostní hmoty a předejít křehkosti kostí. Mnoho molekul se účastní reakce kostí na mechanickou zátěž při cvičení, přičemž některé z nich jsou produkované přímo kostními buňkami a jiné pocházejí z ostatních tkání, například myokiny nebo cytokiny. Molekulární souvislosti mezi kostními změnami způsobenými menopauzou a reakcí kostí na cvičení nejsou zatím dobře prozkoumány, obzvlášť s ohledem na různé typy cvičení nebo individuální rizika osteoporózy. Lepší porozumnění těmto souvislostem by nám mohlo pomoci lépe pochopit, jak přesně cvičení ovlivňuje postmenopauzální kosti. Tyto informace by mohly rovněž přispět k vytvoření účinnějších programů pro prevenci osteoporózy prostřednictvím cvičení a k rozvoji lepších preventivních a léčebných přístupů týkajících se postmenopauzální osteoporózy. Klíčová slova: menopauza, kostní metabolismus, fyzická aktivita, cvičení, postmenopauzální osteoporóza
Molekulární mechanismy účinků cfDNA
Hříbková, Natálie ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Biologická role volné cirkulující DNA je v současné době zkoumána především z hlediska etiologie autoimunitních stavů a rakovinového onemocnění. Ukazuje se, že úloha cfDNA jaderného či mitochondriální původu v interakci s receptory vrozeného imunitního systému je poměrně komplexní a cfDNA je tak zapojena do celé řady molekulárních mechanismů jako je například šíření rakovinových metastáz, indukce autofágie a spouštění zánětlivých procesů. Znalost konkrétních drah, do kterých je cfDNA v rozvoji těchto patologických stavů zapojena, se zdá být klíčová především z hlediska zvolení a cílení vhodné léčebné terapie. Tato práce poskytuje rámcovým přehled poznatků o interakci cfDNA s receptory vrozeného imunitního systému, indukci imunologických signálních drah a možných důsledků, které tyto molekulární dráhy mohou v organismu způsobovat. Klíčová slova: cfDNA, TLR9, cGAS/STING, AIM2, autoimunitní onemocnění, biomarker, rakovina
Vliv cirkadiánních rytmů na vznik, průběh a léčbu psychických poruch člověka
Kititi, Tina ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Cirkadiánní rytmy řídí několik hlavních funkcí v našem těle. Uspěchaný životní styl dnešní doby může cirkadiánní rytmy poškozovat a spolu s tím vyvolávat řadu negativních vlivů, které jsou prediktorem vzniku psychických poruch. Schizofrenie a bipolární porucha jsou zařazeny mezi závažné duševní poruchy s rekurentním průběhem a častým dlouhodobým až doživotním léčením. Bylo prokázáno, že narušením cirkadiánních rytmů dochází ke zhoršení příznaků těchto psychických poruch a jejich zvýšenou mírou relapsu. Nejvyšší dopad mají narušené cirkadiánní rytmy na spánkový režim a rozdílné rytmy produkce hormonů. Mnoho studií navrhuje chronobiologickou léčbu jako možný doplněk k běžné léčbě antidepresivy a antipsychotiky. Hlavním cílem chronobiologické léčby je navrátit cirkadiánní rytmus do správného původního stavu. I přesto, že existuje určitá spojitost mezi cirkadiánními rytmy a patofyziologií psychických poruch, jeho přesná role není jednoznačně objasněna. Klíčová slova: cirkadiánní rytmus, psychické poruchy, bipolární porucha, schizofrenie, spánek
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.
Četnost různých aneuploidií v lidských pohlavních buňkách, zárodcích, novorozencích a potratech
Bolotova, Anzhelika ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Aneuploidie vzniká kvůli špatné segregaci chromozomů během dělení buňky. Tímto způsobem mohou vznikat buňky s větším nebo menším počtem chromozomů, než je normální. Nejčastěší jsou varianty s jedním nadpočetným nebo jedním chybějícím chromozomem, to znamená trizomie nebo monozomie. Méně často se můžeme setkat s tetrazomii nebo pentazomii (dva nebo tři nadpočetné chromozomy). Takové chromozomové abnormality, které vznikly v průběhu vývoje jedince, se projevují u živě narozených jako určité syndromy nebo vývojové vady, ve většině případů však dochází k potratům. Je zajímavé, že některé chromozomy jsou náchylnější ke vzniku aneuploidie, což může být spojeno s různou velikostí chromozomů, hustotou genů a nachylností k rekombinaci.
Vliv vybraných zánětlivých agens na proces osteoklastogeneze
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Úvod: Kost je v průběhu života značně aktivní tkání, která podléhá konstantním remodelacím. Na střídavé resorpci a novotvorbě mají hlavní podíl osteoklasty, osteoblasty a osteocyty. Osteoklasty jsou jediné známé buňky se schopností odbourávat kostní tkáň. Tyto buňky vznikají fúzi prekurzorů v kostní dřeni nebo monocytů v periferní krvi v procesu zvaném osteoklastogeneze. Vznik osteoklastů z periferních prekurzorů může hrát významnou roli v souvislosti s chronickými zánětlivými chorobami, u nichž je známé zvýšené riziko rozvoje osteoporózy v průběhu života. Jednou z těchto chorob je celiakie, při níž u postižených jedinců po příjmu lepku v potravě dochází k rozpadu střevní sliznice a rozvoji chronického zánětu. V této práci jsme se zaměřili na potenciální roli osteoklastogeneze při rozvoji osteoporózy u pacientů s celiakií a ověřili jsme obecně vlivy vybraných zánětlivých agens (TNF-α, IL-6, IFN-γ a cfDNA) s předpokládanými nebo hypotetizovanými účinky v osteoklastogenezi. Materiál a metody: V plazmě a séru nově diagnostikovaných pacientů s celiakií, pacientů na dietě a zdravých kontrol jsme analyzovali koncentrace cfDNA a cytokinů TNF-α, IL-6, IFN- γ. Séra těchto pacientů a kontrol jsme spolu s rekombinantními cytokiny užívali v kultivacích. Pro ověření vlivu cfDNA jsme séra ošetřovali DNázou....
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.