|
|
Vizualizace zločinu v normalizační kinematografii
Škopková, Andrea ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
66 Vizualizace zločinu v normalizační kinematografii Abstrakt Práce se zabývá otázkou, nakolik a jakým způsobem se normalizace prostřednictvím státem řízené kinematografie podepsala na podobě zobrazování zločinu a zločinnosti ve snímcích kriminálního a detektivního žánru. Předkládaná práce se pokouší zachytit schémata a mantinely, ve kterých se pohybovala dramaturgie české filmové žánrové produkce během tzv. normalizace. Práce vychází z možností porovnání dostupných dat a studií o reálné kriminalitě s jejím filmovým obrazem. Součástí práce je kapitola věnovaná mezioborovým, zejména sociologickým souvislostem zkoumání zločinu a jeho reflektování společností. Další část textu zahrnuje historický a právně-historický kontext zkoumaného tématu, resp. proměn trestního práva. Společně s popisem některých vybraných motivů filmového vyprávění a zhodnocením, nakolik a jakým způsobem jsou vybraná kriminologická témata (např. recidiva, problém sociálních patologií) reflektována dobovou odbornou literaturou (případně statistikami) a filmem, ilustruje práce na konkrétních příkladech, jakými způsoby se normalizační ideologie mohla projevit ve filmové produkci sloužící primárně k zábavě diváků (veřejnosti). Dovětkem práce zhodnocuje i další možnosti analýzy takového souboru, včetně nastínění některých limitů, které jsou jí...
|
|
|
Film očima normalizace: Jan Kliment a Rudé právo 1971-1973
Škopková, Andrea ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Studie představuje tvorbu Jana Klimenta - novináře, jehož kariéra dosáhla vrcholu během tzv. normalizace - a to v souvislosti se širším společenským, kulturním a politickým kontextem doby. Vzorek jeho článků s filmovou tematikou, uveřejněných na stránkách deníku Rudé právo v rozmezí let 1971-1973, ilustruje dobou poznamenaný přístup k prezentaci a hodnocení domácí i světové kinematografie. Práce se pokouší o shrnutí a popis stěžejních rysů reflexe filmového umění pod přímým ideologickým vlivem komunistické strany v období československé normalizace, konkrétně na počátku sedmdesátých let. Text obsahuje krom prezentace výše definovaných článků také stručný exkurz do historie levicové československé filmové kritiky, obecnou charakteristiku československého mediálního prostředí přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a informace o profesním vývoji Jana Klimenta, včetně nastínění tematického rozptylu jeho publicistické činnosti.
|
|
|
Komparace občanského vzdělávání v České republice, Francouzské republice a Spolkové republice Německo
Škopková, Andrea ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
This work reviews the process of updating of citizenship education in the Czech Republic, France and Germany. The introductory part of the text outlines the current situation of citizenship and political education in the European context. The following part presents differences in citizenship education in the above mentioned European countries, with reference to the particular historical, political and philosophical development. The third part reviews the context of the actual challenges related to the concept of citizenship education, and the significance of its updated reformulation. The three selected aspects are: democratic values in society, lifelong learning, and the role of media (as informers and influencers). The fourth part of the text is devoted to the problem of hater on the network, as a topic which binds the political, multicultural and media education topics. The summary outlines differences and similarities within particular national systems of citizenship education. Keywords Citizenship Education, Political Education, Adult Education, Lifelong Learning, Democracy, Media, Europe, the Czech Republic, France, Germany
|
|
|
Argumentace české avantgardy v reakcích magazínu ReD na vnější kritiku hnutí
Škopková, Andrea ; Kučera, Štěpán (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tématem práce je posouzení argumenta ních strategií užívaných redaktory magazínu Revue Dev tsilu (ReD), nap . v reakcích na jinde publikované lánky, i kritické p ísp vky - a to v kontextu st etu um ní a politiky. Materiálem šet ení jsou zejména situace, za jakých se redakce asopisu ReD vyjad ovala k hodnocením vzešlým z reflexe soudobého avantgardního hnutí. Obsahem studie je analýza argumenta ních technik v sociálním kontextu. Spíše než na formální stylistické prost edky je text orientován na obsah a kontext užití jednotlivých i opakovaných argument , p edevším pak na pozici, ze které sd lení produkováno. Práce zárove zachycuje komunika ní zvláštnosti a charakteristiky prvorepublikové kulturní publicistiky a pozici eské avantgardy na p elomu dvacátých a t icátých let dvacátého století. Práce je len no do ty kapitol a záv ru. První kapitola p edstavuje mediální prost edí eskoslovenska a dobovou pozicí kulturních periodik. Druhá kapitola informuje o hnutí Dev tsil. T etí kapitola popisuje p iznané a publikované cíle a aspirace Revue Dev tsilu. tvrtá kapitola se zabývá argumentací ve trojici okruh sledovaných text , resp. žánr - prvním zvoleným okruhem je argumenta ní podoba manifestu, druhou skupinu tvo í etné polemiky, do t etice zachycuje tato kapitola zvláštnosti argumenta ních postup užívaných v...
|
|
|
Mediální proměny Pepiny Rejholcové
Škopková, Andrea ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Práce reflektuje jednu z nejoblíben jších fiktivních postav první poloviny t icátých let, Pepiny Rejholcové. Pepina Rejholcová, jejímž autorem je významná osobnost eské komiksové tvorby František Voborský, se v eském tisku objevila na p elomu dvacátých a t icátých let - nejprve jako vedlejší postava humorných novinových kresbi ek i ilustrací k populárním pís ovým text m. Záhy poté však pronikla na plátna kin, stránky d tských knih, i do d tských pokoj v podob hra ek a cucacích bonbon . Prom ny kresebného archetypu, které tento pohyb mezi rozli nými médii vyvolal, jsou centrem zájmu této práce. V tomto kontextu jsou sledovány aspekty intermediality a transmediality, a to jak v konkrétním, tak v obecném významu. Sledováno je p edevším to, nakolik se m ní p vodn kreslená postava, zdali dochází k prom nám obsahu sd lení, narativních vzorc a pojetí humoru. V širším kontextu je práce p ísp vkem k tematice projev mediální integrace po stránce institucionální i obsahové. Práce je len na do p ti ástí a záv ru. První ást nasti uje teoretická východiska, druhá ást je v nována podob Pepiny Rejholcové, t etí je v nuje jejím mediálním prom nám a reprezentacím, tvrtá podstat charakteristického humoru a pátá dopl uje historický kontext.
|
|
|
Film očima normalizace: Jan Kliment a Rudé právo 1971-1973
Škopková, Andrea ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Studie představuje tvorbu Jana Klimenta - novináře, jehož kariéra dosáhla vrcholu během tzv. normalizace - a to v souvislosti se širším společenským, kulturním a politickým kontextem doby. Vzorek jeho článků s filmovou tematikou, uveřejněných na stránkách deníku Rudé právo v rozmezí let 1971-1973, ilustruje dobou poznamenaný přístup k prezentaci a hodnocení domácí i světové kinematografie. Práce se pokouší o shrnutí a popis stěžejních rysů reflexe filmového umění pod přímým ideologickým vlivem komunistické strany v období československé normalizace, konkrétně na počátku sedmdesátých let. Text obsahuje krom prezentace výše definovaných článků také stručný exkurz do historie levicové československé filmové kritiky, obecnou charakteristiku československého mediálního prostředí přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a informace o profesním vývoji Jana Klimenta, včetně nastínění tematického rozptylu jeho publicistické činnosti.
|
|
|
Psychologické problémy odchodu ze zaměstnání
Škopková, Andrea ; Pivoňková, Lucie (oponent) ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce bylo ukázat na problémy, které se objevují u nezaměstnaných jedinců, a na možnosti zmírnění dopadů nezaměstnanosti na jedince. Práce je rozdělena na dvě části, a to na nedobrovolný odchod ze zaměstnání a odchod do starobního důchodu. V první části, po vysvětlení významu práce pro člověka a vysvětlení pojmu nezaměstnanost, přecházím k oblasti psychologie nezaměstnanosti, kde jsem poukázala na význam historických výzkumů, vyjmenovávám důsledky nezaměstnanosti, popisuji fáze reakce na nezaměstnanost, bariéry v adaptaci nezaměstnaných a vyjmenovávám rizikové skupiny, které jsou předurčeny svými specifiky k dlouhodobé nebo opakované nezaměstnanosti. Dále jsem se zabývala vlivem nezaměstnanosti na zdraví jedinců, jak tělesného tak duševního. Nezaměstnanost je stresující událostí, proto jsem v práci věnovala pozornost působení stresu a modelům jeho zvládání, vše uzavírá přehled duševních a somatických onemocnění. Pozornost je také věnována prožívání nezaměstnanosti v jednotlivých věkových etapách a různorodé podpoře a pomoci nezaměstnaným. V závěru první části předkládám zobecnění poznatků dlouhodobé nezaměstnanosti a přehled zisků a ztrát, které nezaměstnanost poskytuje. Ve druhé části práce se věnuji odchodu zaměstnanců do starobního důchodu. Po vysvětlení pojmu krize věnuji pozornost rozdílům ve...
|
host ::
RSS.