Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Refelexe tématu homosexuality v kubánské exilové literatuře
Škodová, Denisa ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Tento esej se zabývá zobrazením tématu homosexuality v kubánské exilové literatuře, s důrazem na skupinu autorů tzv. generace Marielu - "Marielistů". Na počátku je vysvětleno vnímání tématu homosexuality v literárním a historickém kontextu. Nejpodstatněj ším závěrem této části je skutečnost, že ačkoli toto téma existuje již po staletí, otevřený prostor mu je dán až v 50. letech 20. století. Nej edná se tedy o něj akou "novou" literaturu, ale o téma, které je zobrazováno v jiných podmínkách. Musí však ke konci 20. století čelit odmítání společnosti z důvodu objevení nemoci AIDS. Klíčovými zdroj i této části byla díla Gregory Wooda a Václava Jamka. Práce poté analyzuje téma homosexuality v kubánské literatuře, s důrazem na autory, kteří o homosexualitě psali a svými texty ovlivnili generaci Marielu, tj. José Lezama Lima, Virgilio Pifíera nebo Guillermo Cabrera Infante. Vysvětlen je zde také represivní přístup totalitního režimu Fidela Castra vůči homosexuálům. K pochopení díla autorů generace Marielu je představena problematika jejího pojmenování a kritérií pro zařazení do této generace. Literární kritika totiž není zcela jednotného názoru na to, co je společným bodem zájmu generace Mariel, na což často poukazuj e tím, že je spíše charakterizuj e společná zkušenost ze života na Kubě než ucelený umělecký...
Kontext Mexické revoluce v díle Los de abajo
Vadasová, Vendula ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Práce se soustřeďuje na období Mexické revoluce prostřednictvím analýzy mexického románu Los de abajo (Vojáci bídy), jež odráží osobní zkušenost autora Mariana Azuely. V rámci díla bude provedena analýza různých úhlů pohledu na tento konflikt za pomocí nejdůležitějších postav. Cílem práce je poukázat na rozdílné myšlení, životní ideály a cíle, které se liší dle každého člověka a jeho pohledu na věc. Mexická revoluce byla názorným příkladem toho, jak může několik lidí vnímat tentýž společenský a politický konflikt odlišným způsobem.
Space-time breakdown in Julio Cortázar's fantastic tales
Krejčová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Ako už sám názov prezrádza, táto práca pojednáva o problematike zvratov časových a priestorových v tvorbe Julia Cortázara (1914-1984). Tento Argentínsky spisovateľ sa venoval prevažne žánru fantastická poviedka. Radí sa k najdôležitejším predstaviteľom tohto žánru v oblasti Río de la Plata, no veľkú časť života prežil v Paríži, kde aj tvoril. Pomocou rôznych literárnych kritikov a teoretikov sa pokúsim o definíciu časo- priestorových zvratov v jeho tvorbe. Tzvetan Todorov vo svojom diele Úvod do fantastickej literatúry odlišuje tri kategórie fantastickosti: čudné, fantastické a úžasné. Kritička Ana María Barrenechea vo svojej vitálnejšej teórií delí fantastický žáner na tieto tri kategórie: prirodzený, neprirodzený, zmes oboch. Ako príklad nám poslúžia štyri autorove fantastické poviedky, na ktoré následne aplikujem spomínané teórie, no zároveň však poukážem na nejednoznačnosť a zastaranosť teórií a ponúknem nové alternatívne riešenia. Veľkou časťou k tomu prispeje názor španielskeho kritika fantastickej literatúry Davida Roasa. Je čas a priestor v literatúre dôležitý? A čo je to Cortázarov Pocit fantastickosti? Pokúsim sa odpovedať na tieto otázky a inšpirujúc sa teóriou Michaila Bachtina sa pokúsim navrhnúť nový tzv. cortazariánsky chronotop. Nakoniec sa pozrieme na historický vývoj fantastickej...
Nový svět jako odraz Starého světa v Comentarios Reales Inky Garcilasa de la Vegy
Mičunková, Ivana ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Mým cílem v této práci je alespoň částečně odpovědět na otázku, která se nám při studiu osoby Inky Garcilase de la Vegy přímo nabízí a tím je jeho neustálá snaha o harmonii mezi Starým a Novým světem, která se v tomto rozporuplném období XVI. století může jevit jako velmi utopická. Z tohoto důvodu bych v této práci chtěla přiblížit inckou kulturu a společnost, a zároveň evropskou společnost tohoto období pro lepší pochopení samotné identity Inky Garcilase de la Vegy , který byl jedním z prvních významných mestických literátů narozených v Novém světě. Klíčová slova: Inkové, konkvista, mestizaje, transkulturace, národní identita, renesance, platonismus, Nový svět, Starý svět, harmonie
Kritika vévodů v díle Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
Vítková, Tereza ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Práce mapuje téma přímé, především pak nepřímé kritiky vévody a vévodkyně, postav druhého dílu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, a postihuje jednotlivé spisovatelovy techniky, jakými jí dosahuje. Celistvost tématu je uchopena skrze literárně-vědecký rámec, pojednávající o dané problematice, a jenž je ve většině případů podepřen citacemi z knihy.
Praha v díle Clary Janésové
Strachotová, Alžběta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce pojednává o díle španělské literátky Clary Janésové a zaměřuje se na texty, v nichž se autorka věnuje Praze. První část je věnována stručné biografii. Teoretická kapitola se zabývá pojmy ze studií o pojetí prostoru v literatuře. Následující část popisuje jednotlivé cesty autorky do Prahy a načrtává také okolnosti jejího seznámení s Vladimírem Holanem, který představuje klíčovou figuru v jejích textech o tomto městě. Stěžejní část práce tvoří analýzy jednotlivých děl, konkrétně lyricko- memoárové prózy Oféliin hlas, básnické sbírky Kampa a několika jednotlivých básní z jiných sbírek. Interpretace má tematologický základ a soustředí se na vztah autorky k městu a k Čechám. Má tak na zřeteli obecnou otázku genia loci, literárního toposu města a způsobu lyrického vnímání města očima cizince. V rozborech není opomíjena ani kompozice a jazyk zkoumaných děl. Závěr práce je věnován souhrnu poznatků a charakteristice literárního stylu autorky, která vychází z analyzovaných textů. Celá práce čerpá prvotně z díla autorky, dále z teoretických studií věnovaných danému tématu a také z jichž existujících interpretací jednotlivých děl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Prostor v povídkové tvorbě Horacia Quirogy
Merhautová, Eva ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce má za cíl popsat literární kategorii prostoru v povídkovém díle Horacia Quirogy. Zaměřuje se především na období tvorby tzv. povídek z pralesa a na toto konkrétní prostředí. V první, teoretické části se snaží postihnout to nejdůležitější ze života a tvorby autora, dále navazuje část shrnující různé poznatky o teorii literárního prostoru. Zvláštní kapitola je věnovaná souvisejícímu pojmu "topos", který je dále rozebírán s ohledem na hispanoamerickou literaturu a tzv. román země, především pak román pralesa. Práce pokračuje praktickým rozborem povídek. Věnuje se především porovnání výrazových prostředků Quirogova modernistického období a tzv. povídky z pralesa, obrazu argentinské provincie Misiones, kde autor prožil významnou část života a kterou zobrazil ve svých povídkách. Dále zachycuje vliv pralesa na postavy a jaký typ postav vytváří a končí zobrazením pralesa coby posvátného prostoru.
Refelexe tématu homosexuality v kubánské exilové literatuře
Škodová, Denisa ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Tento esej se zabývá zobrazením tématu homosexuality v kubánské exilové literatuře, s důrazem na skupinu autorů tzv. generace Marielu - "Marielistů". Na počátku je vysvětleno vnímání tématu homosexuality v literárním a historickém kontextu. Nejpodstatněj ším závěrem této části je skutečnost, že ačkoli toto téma existuje již po staletí, otevřený prostor mu je dán až v 50. letech 20. století. Nej edná se tedy o něj akou "novou" literaturu, ale o téma, které je zobrazováno v jiných podmínkách. Musí však ke konci 20. století čelit odmítání společnosti z důvodu objevení nemoci AIDS. Klíčovými zdroj i této části byla díla Gregory Wooda a Václava Jamka. Práce poté analyzuje téma homosexuality v kubánské literatuře, s důrazem na autory, kteří o homosexualitě psali a svými texty ovlivnili generaci Marielu, tj. José Lezama Lima, Virgilio Pifíera nebo Guillermo Cabrera Infante. Vysvětlen je zde také represivní přístup totalitního režimu Fidela Castra vůči homosexuálům. K pochopení díla autorů generace Marielu je představena problematika jejího pojmenování a kritérií pro zařazení do této generace. Literární kritika totiž není zcela jednotného názoru na to, co je společným bodem zájmu generace Mariel, na což často poukazuj e tím, že je spíše charakterizuj e společná zkušenost ze života na Kubě než ucelený umělecký...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.