|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
|
Pražské soubory soudobé hudby v letech 1990-2004
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (oponent) ; Slavický, Milan (vedoucí práce)
Na soudobou vážnou hudbu je v dnešní dobe nahlíženo jako na okrajový fenomén, který vetšinová spolecnost nijak nereflektuje. Hudební život masove ovládají produkty nonartificiální hudby, které jsou rízeny tržním mechanismem nabídky a poptávky. Tato situace zpusobuje, že vážná hudba jako taková, spolecne s moderním jazzem a alternativními hudebními žánry, stojí sama o sobe v pozadí povedomí hudební verejnosti. Soudobá hudba pak predstavuje v oblasti vážné hudby další pomezí. Skladatelé v dnešní dobe komponují z vlastních vnitrních potreb spíše pro sebe a pro budoucnost než pro své bezprostrední okolí. Nové kompozice nevznikají z tlaku sociální poptávky, ale z vnitrního presvedcení skladatele. Velké symfonické, oratorní ci operní partitury nemají v dnešní koncertní praxi príliš šancí na provedení, pokud se nejedná o konkrétní objednávku urcitého telesa. Temito znaky je znacne zrelativizován vztah skladatele a nové tvorby smerem k posluchacum, nebot nove vznikající skladby, pokud se je podarí provést, nacházejí pouze omezený okruh recipientu. Práve izolovanost a omezenost možnosti zprítomnovat novou tvorbu ohrožuje soudobou hudební tvorivost nejvíce. Není divu, že si skladatelé pomáhají vlastními silami. Po roce 1989 zacínají zakládat vlastní komorní soubory, kde svou tvorbu mohou prezentovat a konfrontovat s...
|
host ::
RSS.