|
|
Interpretace makroekologických patrností (patterns) a indexů: jejich souvislost, taxonomická invariance a sukcese společenstev
Pacák, Robert ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zodpovědět tři základní otázky. Prvním cílem této práce je analyzovat míry na abundanci závislé alfa a gama diverzity a zjistit, zdali jsou taxonomicky invariantní, neboli že splňují slabý zákon taxonomické invariance. Jinými slovy bylo mým cílem dokázat, že alfa a gama diverzity téhož společenstva budou nižší na vyšší taxonomické úrovni (např. na úrovni rodů), než na nižší taxonomické úrovni (např. na úrovni druhů), nezávisle na použitém řádu diverzity. Zvolil jsem přístup přímým matematickým důkazem a ukázal jsem, že vztahy pro výpočet alfa a gama diverzity jsou taxonomicky invariantní. Mimo toho jsem se věnoval i vybrané míře beta diverzity nultého řádu, tedy speciálnímu případu, kdy vzácné i hojné druhy stejně přispívají do výpočtu diverzity. Podařilo se mi ukázat, že tato speciální míra beta diverzity může při přestupu mezi taxonomickými úrovněmi růst i klesat. Druhým cílem této práce bylo vyšetřit vliv abundancí na grafickém znázorňování preferencí druhů k různým faktorům prostředí. Za tímto účelem jsem navrhl novou metodiku, která vychází z RANKových grafů. Tato metodika by měla odfiltrovat zdánlivé preference druhů, ke kterým může dojít při nerovnoměrném sběru dat, tedy v případě, že se v datech častěji vyskytují lokality s jednou hodnotou faktoru...
|
|
|
Od Severu na Jih: Obrazový atlas lesních habitatů Atlantické Evropy
Valtrová, Žofie ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusila způsobem srozumitelným pro studenty středních škol ukázat, jak se mění krajina atlantické Evropy od severu k jihu. Vytvořila jsem příručku využitelnou ve výuce s názvem Od severu na jih: Obrazový atlas lesních habitatů atlantické Evropy. V příručce můžeme na profilových fotografiích po 50 kilometrech sledovat změnu krajiny. Fotografie doplňuje učební text o biomech Evropy. Součástí tohoto textu jsou informace o klimatických podmínkách, rostlinách a živočiších a jejich vztazích k danému prostředí i o roli člověka v těchto biomech. Základní text doplňují informace o zajímavostech daného biomu oddělené formou boxů. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na využití mé příručky ve výuce. Vytvořila jsem několik námětů, které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy. Tato příručka se snaží propojit výuku o biomech v předmětech biologie a zeměpis tak, aby došlo k mezipředmětové vazbě, díky které si studenti uvědomí, jak se mění v Evropě krajina plynule z jednoho biomu do druhého. KLÍČOVÁ SLOVA biomy, krajina, atlantická Evropa, přírodní prostředí, biologie, zeměpis
|
|
|
Ekologické významy makroekologických patrností (patterns) a indexů
Pacák, Robert ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Ekologické patterns a indexy jsou často užívaným a silně informativním nástrojem, kterým se dají vyjádřit jinak těžko představitelná ekologická fakta. Takovým zjednodušením komplexní biologické skutečnosti se ovšem vystavujeme nebezpečí, že pouhé číslo- výsledek nebude mít dostatečnou výpovědní hodnotu o reálné situaci. Proto je naprosto nezbytné do hloubky rozumět matematicko ekologickému základu všech indexů a vztahů, které se při výzkumu rozhodneme použít. Tato práce se bude zabývat především indexy a vztahy pro vyjádření biodiverzity a jejich možnými ekologickými interpretacemi v makroekologii.
|
|
|
Vliv pozice hnízda v teritoriu na vnitrosezónní dynamiku teritorií pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla)
Vojtěchovská, Eva ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Cílem projektu je komplexní výzkum vnitrosezónní dynamiky teritorií a vztahu parametrů teritoria, pozice hnízda v teritoriu a reprodukční úspěšnosti pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla). Základními předpoklady výzkumu je, že parametry hnízdních teritorií se mění v závislosti na fázi hnízdění a na intraspecifických interakcích s vlastníky sousedních teritorií. Dalším předpokladem je závislost pozice hnízda v rámci teritoria na parametrech teritoria. Výzkum dynamiky teritorií v průběhu hnízdění byl prováděn v PR Lipovka (14,6 ha) v hnízdních sezónách 2006 a 2007. Hlavními metodami výzkumu bylo intenzivní mapování teritorií pěnice černohlavé na základě zaznamenávání pohybů individuálně značených samců (vlastníků teritorií) a vyhledávání a pravidelná kontrola hnízd, u nichž jsme zaznamenávaly pozici v rámci teritoria, průběh jednotlivých fází hnízdění, velikost snůšky, úspěšnost hnízdění a míru ukrytí hnízda. V průběhu dvou hnízdních sezón jsme odchytily a barevně označily 58 jedinců. V roce 2006 jsme zmapovaly 25 hnízdících párů a nalezly 30 hnízd, z nichž bylo 13 úspěšně vyvedeno, v sezóně 2007 zahnízdilo 22 párů, přičemž jsme dohledaly 33 hnízd, z nichž bylo úspěšně vyvedeno 14. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že parametry teritoria samce jsou ovlivněny probíhající fází hnízdění. Teritorium samce (tedy...
|
|
| |
|
|
Selekční tlak proti sobecké racionalitě
Kuběna, Aleš ; Šmíd, Martin (vedoucí práce) ; Vlach, Milan (oponent) ; Šizling, Arnošt Leoš (oponent)
Teorie her aplikovaná přímo na konflikty a kooperaci živých organismů vede jak teoreticky, tak empiricky k odlišným předpovědím i závěrům, než když jsou na biologické jevy aplikovány modely teorie her původně vytvořené pro ekonomii. Rozdíl se projeví i tehdy, když se zkoumá zacházení živých organismů se zdroji nebo soutěžení o zdroje, tedy otázky zdánlivě řešitelné ekonomicky. Tato práce dokazuje, že tyto rozpory nelze plausibilně odstranit ani dodatečným zavedením nových biologických omezení do "ekonomického" rozhodovacího modelu a následně aplikovaných na živý organismus, ale ani rozšířením užitkové funkce o evoluční cíle. Nestačí tedy předpokládat ekonomicky se rozhodující agenty, kteří racionální maximalizaci užitku nahradili racionální maximalizací počtu potomků. Pokud shromáždění zdrojů použijeme v teoretickoherní analýze jako nutnou, ale nikoli postačující podmínku evoluční udržitelnosti, předpovídá teorie her jako možný a pravděpodobný stav, kdy je věcí náhody, zda v populaci zvítězí strategie individuálně racionální, kolektivně racionální, altruistická nebo i zcela iracionální. Závěr takto vystavěné analýzy tedy bude s nezanedbatelnou pravděpodobností v rozporu s perfect rationality, což pozorujeme na lidech i jiných organismech v přirozených i laboratorních podmínkách. V teorii her tento...
|
|
|
Od Severu na Jih: Obrazový atlas lesních habitatů Atlantické Evropy
Valtrová, Žofie ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusila způsobem srozumitelným pro studenty středních škol ukázat, jak se mění krajina atlantické Evropy od severu k jihu. Vytvořila jsem příručku využitelnou ve výuce s názvem Od severu na jih: Obrazový atlas lesních habitatů atlantické Evropy. V příručce můžeme na profilových fotografiích po 50 kilometrech sledovat změnu krajiny. Fotografie doplňuje učební text o biomech Evropy. Součástí tohoto textu jsou informace o klimatických podmínkách, rostlinách a živočiších a jejich vztazích k danému prostředí i o roli člověka v těchto biomech. Základní text doplňují informace o zajímavostech daného biomu oddělené formou boxů. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na využití mé příručky ve výuce. Vytvořila jsem několik námětů, které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy. Tato příručka se snaží propojit výuku o biomech v předmětech biologie a zeměpis tak, aby došlo k mezipředmětové vazbě, díky které si studenti uvědomí, jak se mění v Evropě krajina plynule z jednoho biomu do druhého. KLÍČOVÁ SLOVA biomy, krajina, atlantická Evropa, přírodní prostředí, biologie, zeměpis
|
|
|
Selekční tlak proti sobecké racionalitě
Kuběna, Aleš ; Šmíd, Martin (vedoucí práce) ; Vlach, Milan (oponent) ; Šizling, Arnošt Leoš (oponent)
Teorie her aplikovaná přímo na konflikty a kooperaci živých organismů vede jak teoreticky, tak empiricky k odlišným předpovědím i závěrům, než když jsou na biologické jevy aplikovány modely teorie her původně vytvořené pro ekonomii. Rozdíl se projeví i tehdy, když se zkoumá zacházení živých organismů se zdroji nebo soutěžení o zdroje, tedy otázky zdánlivě řešitelné ekonomicky. Tato práce dokazuje, že tyto rozpory nelze plausibilně odstranit ani dodatečným zavedením nových biologických omezení do "ekonomického" rozhodovacího modelu a následně aplikovaných na živý organismus, ale ani rozšířením užitkové funkce o evoluční cíle. Nestačí tedy předpokládat ekonomicky se rozhodující agenty, kteří racionální maximalizaci užitku nahradili racionální maximalizací počtu potomků. Pokud shromáždění zdrojů použijeme v teoretickoherní analýze jako nutnou, ale nikoli postačující podmínku evoluční udržitelnosti, předpovídá teorie her jako možný a pravděpodobný stav, kdy je věcí náhody, zda v populaci zvítězí strategie individuálně racionální, kolektivně racionální, altruistická nebo i zcela iracionální. Závěr takto vystavěné analýzy tedy bude s nezanedbatelnou pravděpodobností v rozporu s perfect rationality, což pozorujeme na lidech i jiných organismech v přirozených i laboratorních podmínkách. V teorii her tento...
|
|
|
Interpretace makroekologických patrností (patterns) a indexů: jejich souvislost, taxonomická invariance a sukcese společenstev
Pacák, Robert ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zodpovědět tři základní otázky. Prvním cílem této práce je analyzovat míry na abundanci závislé alfa a gama diverzity a zjistit, zdali jsou taxonomicky invariantní, neboli že splňují slabý zákon taxonomické invariance. Jinými slovy bylo mým cílem dokázat, že alfa a gama diverzity téhož společenstva budou nižší na vyšší taxonomické úrovni (např. na úrovni rodů), než na nižší taxonomické úrovni (např. na úrovni druhů), nezávisle na použitém řádu diverzity. Zvolil jsem přístup přímým matematickým důkazem a ukázal jsem, že vztahy pro výpočet alfa a gama diverzity jsou taxonomicky invariantní. Mimo toho jsem se věnoval i vybrané míře beta diverzity nultého řádu, tedy speciálnímu případu, kdy vzácné i hojné druhy stejně přispívají do výpočtu diverzity. Podařilo se mi ukázat, že tato speciální míra beta diverzity může při přestupu mezi taxonomickými úrovněmi růst i klesat. Druhým cílem této práce bylo vyšetřit vliv abundancí na grafickém znázorňování preferencí druhů k různým faktorům prostředí. Za tímto účelem jsem navrhl novou metodiku, která vychází z RANKových grafů. Tato metodika by měla odfiltrovat zdánlivé preference druhů, ke kterým může dojít při nerovnoměrném sběru dat, tedy v případě, že se v datech častěji vyskytují lokality s jednou hodnotou faktoru...
|
|
|
Ekologické významy makroekologických patrností (patterns) a indexů
Pacák, Robert ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Ekologické patterns a indexy jsou často užívaným a silně informativním nástrojem, kterým se dají vyjádřit jinak těžko představitelná ekologická fakta. Takovým zjednodušením komplexní biologické skutečnosti se ovšem vystavujeme nebezpečí, že pouhé číslo- výsledek nebude mít dostatečnou výpovědní hodnotu o reálné situaci. Proto je naprosto nezbytné do hloubky rozumět matematicko ekologickému základu všech indexů a vztahů, které se při výzkumu rozhodneme použít. Tato práce se bude zabývat především indexy a vztahy pro vyjádření biodiverzity a jejich možnými ekologickými interpretacemi v makroekologii.
|
host ::
RSS.