|
|
Zahraniční politika ČLR v zemích postkomunistické Evropy
Štancová, Adéla ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Šitera, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na vztahy Čínské lidové republiky se státy postkomunistické Evropy v době Xi Jingpingovy vlády, kdy se Čína snaží přeložit svou ekonomickou pozici do mocenského postavení na mezinárodní úrovni. Práce vyjde z diskuse různých přístupů k tomu, o jaké pojetí moci a mocenské cíle v čínském případě jde (jedná se o dominanci, hegemonickou moc, anebo o nějaké nové pojetí moci popsatelné spíše pomocí rekonstrukce některých čínských tradic, a ne standardním, a tedy nutně západostředným jazykem teorií mezinárodních vztahů). Bude se zabývat otázkou, jaké jsou důvody zájmu Čínské lidové republiky o dané území, tedy postkomunistické státy, je-li čínská zahraniční politika v postkomunistických zemích úspěšná, či jaké jsou důvody, které vedly k naplnění či nenaplnění jejích cílů. Za účelem zodpovězení těchto otázek budou v práci analyzovány specifické způsoby, kterými Čína prosazuje svůj vliv v rámci regionální iniciativy 1+16 a rekonstruováno čínské pojetí moci. Pro detailnější pohled a analýzu konkrétních faktorů na úrovni jednotlivých zemí budou součástí práce případové studie tří států postkomunistické Evropy - České republiky, Maďarska a Polska.
|
|
|
Europeanization and the State in Central and Eastern Europe: Political Economy of European Structural Funds
Šitera, Daniel ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Jan (oponent) ; Bohle, Dorothee (oponent)
Tato disertační práce zkoumá dopad Kohezní politiky Evropské unie (EU) a jejích strukturálních a investičních fondů na transnacionalizaci a následnou transformaci státu ve střední a východní Evropě (SVE). Kohezní politika je obecně známá jako redistribuční rámec, jehož prostřednictvím dochází k transferu rozvojové pomoci ze západoevropského jádra do méně rozvinuté periferie jižní Evropy a SVE pomocí rozpočtu EU. Tato dizertace zkoumá dopad této redistribuce mezi jádrem a periferiemi Evropy z kritické perspektivy oboru srovnávacího kapitalismu. Konkrétněji se zaměřuje na takzvané visegrádské státy - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko - a jejich závislé tržní ekonomiky v období od východního rozšíření EU v roce 2004 až do poloviny 10. let 21. století. První příspěvkem práce je to, že otázku strukturálních fondů EU přináší do debat komparativního kapitalismu o zemích SVE, které se většinou zabývají dopadem přímých zahraničních investic (PZI) na transnacionalizaci visegrádských států. Tento příspěvek je zároveň nerealizovatelný, aniž bychom historizovali roli Kohezní politiky při utváření historických vztahů mezi jádrem a periferiemi EU od pozdních 80. let 19. století. Podobná historizace umožňuje druhý hlavní příspěvek této práce, tedy zdokumentovat, jak integrace SVE zpětně transformovala tyto...
|
|
|
Komparace podob neliberálních demokracií v Polsku a Maďarsku
Zahnová, Antonie ; Drahokoupil, Štěpán (vedoucí práce) ; Šitera, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se v reakci na současné evropské dění zaměřuje na neliberální demokracie v Polsku a Maďarsku. Cílem práce bude popsat vývoj neliberálních tendencí v obou zemích a vztáhnout je ke konceptům neliberální demokracie, jak byly předloženy autory jako jsou Fareed Zakaria a Wolfgang Merkel. Dále si práce klade za cíl popsat podobnosti a rozdíly mezi oběma zeměmi. V první části textu se autorka bude věnovat samotnému konceptu neliberální demokracie a jak je ukotven v rámci diskuse o hybridních režimech. V následující části autorka provede jednak deskripci vývoje v Polsku během vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost a jednak geneze situace v Maďarsku po vítězství strany Fidesz v parlamentních volbách v roce 2010. Autorka práce se při výše uvedeném zaměří primárně na témata jako jsou nezávislost justice, útoky na svobodná media nebo omezování prostoru pro občanskou společnost. Závěrečná část bude sloužit pro komparaci vývoje v obou zemích a identifikaci jejich odlišností a podobností. Klíčová slova: Neliberální demokracie, Polsko, Maďarsko, komparace, justice, vláda práva
|
|
|
Zahraniční politika ČLR v zemích postkomunistické Evropy
Štancová, Adéla ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Šitera, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na vztahy Čínské lidové republiky se státy postkomunistické Evropy v době Xi Jingpingovy vlády, kdy se Čína snaží přeložit svou ekonomickou pozici do mocenského postavení na mezinárodní úrovni. Práce vyjde z diskuse různých přístupů k tomu, o jaké pojetí moci a mocenské cíle v čínském případě jde (jedná se o dominanci, hegemonickou moc, anebo o nějaké nové pojetí moci popsatelné spíše pomocí rekonstrukce některých čínských tradic, a ne standardním, a tedy nutně západostředným jazykem teorií mezinárodních vztahů). Bude se zabývat otázkou, jaké jsou důvody zájmu Čínské lidové republiky o dané území, tedy postkomunistické státy, je-li čínská zahraniční politika v postkomunistických zemích úspěšná, či jaké jsou důvody, které vedly k naplnění či nenaplnění jejích cílů. Za účelem zodpovězení těchto otázek budou v práci analyzovány specifické způsoby, kterými Čína prosazuje svůj vliv v rámci regionální iniciativy 1+16 a rekonstruováno čínské pojetí moci. Pro detailnější pohled a analýzu konkrétních faktorů na úrovni jednotlivých zemí budou součástí práce případové studie tří států postkomunistické Evropy - České republiky, Maďarska a Polska.
|
|
|
Zahraniční politika ČLR v zemích postkomunistické Evropy
Štancová, Adéla ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Šitera, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na vztahy Čínské lidové republiky se státy postkomunistické Evropy v době Xi Jingpingovy vlády, kdy se Čína snaží přeložit svou ekonomickou pozici do mocenského postavení na mezinárodní úrovni. Práce vyjde z diskuse různých přístupů k tomu, o jaké pojetí moci a mocenské cíle v čínském případě jde (jedná se o dominanci, hegemonickou moc, anebo o nějaké nové pojetí moci popsatelné spíše pomocí rekonstrukce některých čínských tradic, a ne standardním, a tedy nutně západostředným jazykem teorií mezinárodních vztahů). Bude se zabývat otázkou, jaké jsou důvody zájmu Čínské lidové republiky o dané území, tedy postkomunistické státy, je-li čínská zahraniční politika v postkomunistických zemích úspěšná, či jaké jsou důvody, které vedly k naplnění či nenaplnění jejích cílů. Za účelem zodpovězení těchto otázek budou v práci analyzovány specifické způsoby, kterými Čína prosazuje svůj vliv v rámci regionální iniciativy 1+16 a rekonstruováno čínské pojetí moci. Pro detailnější pohled a analýzu konkrétních faktorů na úrovni jednotlivých zemí budou součástí práce případové studie tří států postkomunistické Evropy - České republiky, Maďarska a Polska.
|
|
|
Komparace rozvojové politiky OSN a EU: případ boje s chudobou.
Mavlyutova, Gulnara ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Šitera, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá OSN a EU modely rozvojové spolupráce, a to s důrazem na pomoc v boji s chudobou. Zaměřuje se na několik aspektů: historický vývoj, institucionální rámec a management poskytování pomoci. Pokouší se vyjasnit, co je dle těchto organizací chudoba, jak se vytvářela kritéria rozvojové politiky, případně jak a v souvislosti s čím se měnila intenzita poskytované pomoci. A hlavně odpovědět na otázku, zda se v souvislosti s rozvojovou politikou těchto velkých mezinárodních hráčů jedná skutečně o sociální spravedlnost. Klíčová slova Rozvojová politika, OSN, EU, Sociální spravedlnost, Chudoba, Subsaharská Afrika
|
|
|
Hodnocení činnosti Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu v její poválečné rekonstrukci mezi roky 1995-2002 na pozadí "Capability-Expectations Gap"
Šitera, Daniel ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Patnáct let po konci občanské války, která postihla Bosnu mezi roky 1992-1995, je tato země stále předmětem mezinárodního protektorátu. Mezinárodní protektorát v Bosně měl původně pozvolna ustoupit nabývající suverenitě země po jednom roce od konce občanské války. Místo podobného kroku ale mezinárodní společenství svou aktivitu v zemi začalo zvyšovat. Učinilo tak posilováním kapacit (finanční a vojenské zázemí protektorátu, možnost zasahovat do dění země) Vysokého představitele (High Representative), ad hoc instituce, již mezinárodní společenství vytvořilo, aby řídila mezinárodní protektorát v Bosně. Vysoký představitel v roce 1997 získal tzv. Bonn Powers, které mu v Bosně umožnily vydávat platné zákony a odvolávat demokraticky zvolené bosenské představitele. Zvyšování těchto pravomocí bylo odůvodňováno snahou mezinárodního společenství zemi stabilizovat, aby z ní mohlo co nejdříve odejít. Bosna je však nestabilní zemí a mezinárodním protektorátem dodnes. Mezinárodní společenství totiž právě díky Bonn Powers vystavělo v Bosně stát, který nesplňoval očekávání všech tří místních národů - Bosňáků, Chorvatů a Srbů. Neúspěch mezinárodního protektorátu v Bosně proto nastoluje základní otázku, zdali vůbec existuje možnost stabilizovat etnicky rozdělené země po občanském konfliktu do takové podoby, kterou...
|
host ::
RSS.