|
|
Studium populací lymfocytů v tenkém střevu prasete
Kárová, Kristýna ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
7 1. ABSTRAKT Prase je historicky řazeno ke skupině živočichů, které využívají určité části tenkého střeva k tvorbě plně rozvinutého primárního B buněčného repertoáru. Tvorba takového primárního B buněčného repertoáru je nezávislá na výskytu antigenu a připomíná primární lymfopoetickou aktivitu ptačí Fabriciovy bursy. Některé nálezy však toto zařazení prasat zpochybňují. Tato diplomová práce se zaměřuje na studium lymfocytů a jejich subpopulací v tenkém střevu mladých bezmikrobních a konvenčních selat s cílem zjistit, zda zastoupení lymfocytů je nebo není závislé na kolonizaci střeva. Pomocí průtokové cytometrie bylo též zjišťováno, zda existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi tenkého střeva který by naznačoval, že prasata používají určité oblasti střeva pro vývoj B buněčného repertoáru. Současně byl pomocí analýzy nukleových kyselin zjišťován stav izotypového přesmyku u B lymfocytů izolovaných z různých částí tenkého střeva. Výsledky souhrně naznačují, že kolonizace střeva má zásadní vliv na vývoj všech základních populací lymfocytů i některých jejich subpopulací. Největší vliv kolonizace byl pozorován u B lymfocytů a jejich subpopulací. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že distribuce lymfocytů v určitých oblastech tenkého střeva se zcela zásadně liší od jiných oblastí tenkého střeva. I když za...
|
|
|
Characterization of biological and functional features of a new type of CD27- memory B lymphocytes.
Bajzíková, Martina ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šinkora, Marek (oponent)
V periferní krvi pacientů s běžným variabilním imunodeficitem (CVID) v porovnání se zdravými dárci byly pozorovány zvýšené frekvence dvou nových B buněčných populací definovaných jako IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24+ a IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24- . Cílem studie bylo nalezení takových B buněk u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), jejich následná charakterizace a vzájemné porovnání. Produkce imunoglobulinové mRNA u jednotlivých B lymfocytů byla analyzována pomocí průtokové cytometrie s následným tříděním jednotlivých buněk, RT-PCR na úrovni jedné buňky, IgVH-specifické PCR amplifikace, cyklického sekvenování a statistické analýzy. Zaměřili jsme se na analýzu variabilních oblastí těžkého řetězce imunoglobulinů a zjistili jsme významné rozdíly v zastoupení VH, DH a JH genových segmentů, mutační frekvenci, distribuci tichých a záměnných mutací, délce a složení CDR3 oblastí, klonální příbuznosti a expresi RAG genů mezi výše zmíněnými B buněčnými populacemi. Analyzované populace byly považovány za naivní a to zejména z důvodu absence povrchové CD27 molekuly považované za marker B lymfocytů, které prošly antigenně řízenou germinální reakcí. Nicméně rozložení a typ mutací naznačují, že tyto buňky představují nový typ paměťových/antigenně zkušených B lymfocytů (u CVID méně diferencovaných)...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Macela, Aleš (oponent) ; Faldyna, Martin (oponent)
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Studium populací lymfocytů v tenkém střevu prasete
Kárová, Kristýna ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
7 1. ABSTRAKT Prase je historicky řazeno ke skupině živočichů, které využívají určité části tenkého střeva k tvorbě plně rozvinutého primárního B buněčného repertoáru. Tvorba takového primárního B buněčného repertoáru je nezávislá na výskytu antigenu a připomíná primární lymfopoetickou aktivitu ptačí Fabriciovy bursy. Některé nálezy však toto zařazení prasat zpochybňují. Tato diplomová práce se zaměřuje na studium lymfocytů a jejich subpopulací v tenkém střevu mladých bezmikrobních a konvenčních selat s cílem zjistit, zda zastoupení lymfocytů je nebo není závislé na kolonizaci střeva. Pomocí průtokové cytometrie bylo též zjišťováno, zda existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi tenkého střeva který by naznačoval, že prasata používají určité oblasti střeva pro vývoj B buněčného repertoáru. Současně byl pomocí analýzy nukleových kyselin zjišťován stav izotypového přesmyku u B lymfocytů izolovaných z různých částí tenkého střeva. Výsledky souhrně naznačují, že kolonizace střeva má zásadní vliv na vývoj všech základních populací lymfocytů i některých jejich subpopulací. Největší vliv kolonizace byl pozorován u B lymfocytů a jejich subpopulací. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že distribuce lymfocytů v určitých oblastech tenkého střeva se zcela zásadně liší od jiných oblastí tenkého střeva. I když za...
|
|
|
Characterization of biological and functional features of a new type of CD27- memory B lymphocytes.
Bajzíková, Martina ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šinkora, Marek (oponent)
V periferní krvi pacientů s běžným variabilním imunodeficitem (CVID) v porovnání se zdravými dárci byly pozorovány zvýšené frekvence dvou nových B buněčných populací definovaných jako IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24+ a IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24- . Cílem studie bylo nalezení takových B buněk u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), jejich následná charakterizace a vzájemné porovnání. Produkce imunoglobulinové mRNA u jednotlivých B lymfocytů byla analyzována pomocí průtokové cytometrie s následným tříděním jednotlivých buněk, RT-PCR na úrovni jedné buňky, IgVH-specifické PCR amplifikace, cyklického sekvenování a statistické analýzy. Zaměřili jsme se na analýzu variabilních oblastí těžkého řetězce imunoglobulinů a zjistili jsme významné rozdíly v zastoupení VH, DH a JH genových segmentů, mutační frekvenci, distribuci tichých a záměnných mutací, délce a složení CDR3 oblastí, klonální příbuznosti a expresi RAG genů mezi výše zmíněnými B buněčnými populacemi. Analyzované populace byly považovány za naivní a to zejména z důvodu absence povrchové CD27 molekuly považované za marker B lymfocytů, které prošly antigenně řízenou germinální reakcí. Nicméně rozložení a typ mutací naznačují, že tyto buňky představují nový typ paměťových/antigenně zkušených B lymfocytů (u CVID méně diferencovaných)...
|
|
|
Ontogeneze T- a B-buněk u prasete
Šinkora, Marek
Současné molekulárně biologické a funkční experimenty naší laboratoře vysvětlují zásadní aspekty vývoje prasečích T a B lymfocytů, jejich ontogenezi, chování, osud, specifičnost, rozdělení, repertoár a zaměření jejich specifických receptorů. Prezentované výsledky prokazují, že spíže než by imunitní systém prasat byl výjimečný, umožňuje nám jeho pochopení pozměnit či upřesnit některá obecná tvrzení a teorie vytvořené na základě studia omezeného počtu zvířecích druhů, jako jsou lidé či hlodavci
|
|
| |
|
|
Prenatal deverlopment of the intestinal and extraintestinal T cell receptor repertoire: identical, dominant TCRDV3 transcripts are present in different fetal piglets
Holrmeier, W. ; Geisel, W. ; Bernert, K. ; Butler, J. ; Šinkora, Marek ; Šinkora, Jiří ; Caspary, W. F.
Specimens from the small andf large intestine, spleen, thymus, liver, bone marrow and PBMC were obtained from fetal piglets between 38 and 114 days of gestation.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.