|
| |
|
|
Vocal communication of cetaceans (Cetacea) with emphasis on development and learning
Zvěřinová, Adéla ; Šimková, Olga (vedoucí práce) ; Nevečeřalová, Petra (oponent)
Vokalizace je hlavním komunikačním prostředkem kytovců. Paleta zvuků, které kytovci vydávají je stejně rozmanitá jako jednotlivé druhy. Zahrnuje tonální i pulzní zvuky, a také jejich kombinace, často s různě modulovanou frekvencí a amplitudou. Zvuky vydávané kosticovci (Mysticeti) a ozubenými (Odontoceti) se liší v mnoha parametrech, především ve frekvenci, šířce frekvenčního spektra a doby trvání. U kytovců jsou známé obě formy učení zvuků, a to jak učení vydávání zvuků, tak i kontextu. Slouží k osvojení dvou typů zvuků: tzv. signature calls a písní. Signature calls najdeme pouze u druhů žijících v stálých skupinách nebo societách typu fission-fussion. Jsou používány jako identifikační nástroj k udržení soudržnosti a kontaktu s ostatními jedinci. Písně se nachází v repertoáru většiny kosticovců, ale pouze u velryby grónské a keporkaka se mění, a to jak v rámci sezóny, tak i mezi nimi. Díky učení zpívají jeden typ písně, která je v daném okamžiku stejná pro všechny jedince. Vokální učení se uplatňuje také v ontogenezi, společně s tělesným vývojem. Zvuky vydávané nedospělými jedinci jsou chaotické a postrádají strukturu. Během dospívání se stávají více stereotypními a postupně více připomínají zvuky dospělců. Klíčová slova: kytovci, vokální komunikace, signature calls, vokální učení, kulturní přenos
|
|
| |
|
|
Tělesná velikost jako implicitní faktor: příkladové studie o životních strategiích a chování
Šimková, Olga ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Rehák, Ivan (oponent)
Velikost je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje veškerou biologii zvířat. Tato práce obsahuje čtyři publikace (I - IV), v nichž jsem se spolu se spoluautory pokusila objasnit různé souvislosti velikosti těla, a to ve čtyřech různých situacích u čtyř různých taxonů, většinou šupinatých plazů (Lepidosauria). I. Vrhy hroznýšovce kubánského (Chilabothrus angulifer) mají často vychýlený poměr pohlaví. Mláďata se rodí tak velká, že mohou na rozdíl od příbuzných druhů hroznýšovců přijímat stejný druh kořisti jako dospělci. Prokázali jsme, že obě pohlaví se rodí ve stejné velikosti a neliší se ani tvarem těla. Velké rozměry novorozenců a dlouhá doba dožití vedou ke značnému překryvu generací. To by mohlo vysvětlit naše zjištění, že malé samice rodí hlavně syny, zatímco velké dcery. Samci hroznýšovců jsou menší než samice, zřejmě jsou méně filopatričtí a navíc během období páření nepřijímají potravu. Lze tedy předpokládat, že samice podle vlastní velikosti těla manipulují poměrem pohlaví tak, aby snížily pravděpodobnost kompetice s vlastními mláďaty. II. Varan mangrovový (Varanus indicus) vykazuje jeden z nejvýraznějších velikostních pohlavních dimorfismů mezi varany. My jsme sledovali růst mláďat od vylíhnutí do téměř plné velikosti. Zjistili jsme, že obě pohlaví mají na začátku stejnou...
|
|
|
Seberozpoznání, vědomí sebe sama a kognitivní schopnosti u kytovců
Jachnická, Kristýna ; Šimková, Olga (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Vědomí sebe sama u zvířat je v současnosti v oblasti kognitivních věd velmi diskutovaným tématem. Experimenty na behaviorální úrovni (zrcadlový test, referenční použití specifické části těla) většinou dokazují, že si zvířata dokáží uvědomit části vlastního těla. U kytovců (Cetacea) existuje velká experimentální evidence těchto typů testů a kytovci v nich prokazují, že si jsou schopni uvědomit hranice vlastního těla (self awareness). U kytovců se také vyskytuje mnoho komplexních kognitivních schopností, které mohou být predispozicí či provázet sebeuvědomění a prokazovat u kytovců uvědomování si svého vědomí (self consciousness). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.