|
|
Akviziční procesy obranných technologií k zajištění bezpečnosti na případové studii České Republiky.
Šimek, Viktor ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Studie se zabývá fenoménem akvizic obranných technologií pro Armádu České republiky. Primárním záměrem je postihnout současný stav akvizic a nastínit profil, pozice a vzájemné vztahy jednotlivých aktérů participujících na tomto procesu. Práce vysvětluje s využitím konceptů bezpečnostní asambláže a komodifikace bezpečnosti vztah mezi státními a soukromými aktéry při rozhodování o pořízení konkrétní obranné technologie. Meritem výzkumu je tzv. předakviziční proces. Ten je výsledkem poměru sil mezi aktéry participujícími na akvizici, přičemž každý aktér sleduje své vlastní cíle. Za použití třech případových sond je detailně zkoumáno počínání všech identifikovaných aktérů, jejich motivace, chyby a dílčí kroky. Studie přináší komplexní přehled o současném stavu akvizic obranných technologií pro zabezpečení obranyschopnosti České republiky. Klíčová slova akvizice, asambláž, obranné technologie, vláda, obranný průmysl, Ministerstvo obrany.
|
|
|
Legionáři jako příslušníci četnického sboru v meziválečném Československu
Šimek, Viktor ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Diplomová práce analyzuje roli legionářů, kteří sloužili v četnickém sboru v celém kontextu prvorepublikové reality. Časový rámec práce je vymezen od vzniku republiky v roce 1918, resp. počátku přijímaní prvních legionářů do četnického sboru, až do konce první republiky s dovětkem v podobě nastínění situace v protektorátu. Mezi výzkumné otázky patří, jestli státem garantované výhody byly uplatňovány v praxi. Zdali legionářská minulost pomohla četníkům ke kariérnímu postupu a v neposlední řadě, jestli se jejich služba lišila od ostatních četníků, např. formou úlev. Pozornost je věnována hodnocení výkonu četníků-legionářů jejich veliteli a následné komparaci s výkony ostatních četníků. Časově je práce rozdělena na tři bloky, podle relevance pro zkoumaný fenomén. Pro zodpovězení těchto otázek bylo pracováno především s primárními prameny, zejména fondem Generálního velitele četnictva v Národním archivu. Dále byly využity prameny uložené ve Vojenském ústředním archivu a v archivu Ministerstva vnitra. Sekundární literatura k této problematice až na malé výjimky chybí. Spojení dvou fenoménů - četnictva a legionářství - literatura dosud spíše opomíjela. Střípky informací lze najít v dobových novinách, nicméně se jedná o často velmi subjektivní a zkreslené pohledy. Klíčová slova: četnictvo, legionářství,...
|
|
|
Hrob Neznámého vojína
Šimek, Viktor ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Autor se v práci věnuje instituci hrobu Neznámého vojína/bojovníka na historickém území České republiky. Zaměřuje se na její téměř stoletý vývoj, vliv na tvorbu národní identity a využití pro dosažení politických cílů. Část práce rozebírá okolnosti jejího vzniku a funkci v období do roku 1938. Druhá část práce sleduje vývoj instituce 2. světové války a její přerod po roce 1948. Závěrečná část mapuje poslední desetiletí od její rekonstrukce a přínos současné společnosti s důrazem na dospívající generaci a v neposlední řadě jako místo odkazu a tradice pro Armádu České Republiky. Pro zpracování využívá archivních materiálu Vojenského ústředního archivu v Praze, archivu Národního Muzea, dobového tisku, sborníků a monografií vztahující se k Národnímu památníku na Vítkově. Klíčová slova: Československé legie, hrob, republika, Neznámý vojín, protektorát, Neznámý bojovník, pieta, komunismus, Vítkov.
|
host ::
RSS.