Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kuřáci, šňupáci a cigaretáři: Reprezentace konzumentů tabákových výrobků ve veřejném prostoru v letech 1864 až 1914
Holíková, Tereza ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza dobového diskurzu konzumace tabákových výrobků v českých zemích mezi lety 1864 a 1914 se zaměřením na jednotící a distinkční potenciál tabáku. Práce si klade za cíl představit, jak byl vnímán konzument tabáku, ať se již jednalo o kuřáka dýmky, doutníků či v této době nově strojově vyráběných cigaret, nebo o osoby šňupající tabák, označované zpravidla jako šňupáci. Zabývá se reprezentací fyzické podoby příznivců tabáku v dobových pramenech, ale také jejich charakteristických vlastností. Zároveň se pak práce pokouší nastínit, jak bylo vnímáno kouření či šňupání tabáku u žen a dětí. Úkolem práce je také postihnout, s jakou sociální distinkcí se v daném období konzumace tabáku spojovala a jak ji vnímaly jednotlivé sociální skupiny. Součástí výzkumu je také analýza reprezentace dobového sociálního prostoru a jeho členění ve vztahu k tabákové konzumaci. V neposlední řadě se pak práce zaměřuje také na prolínání eugenického diskurzu do dobového tabákového diskurzu. Předmětem analýzy pak není jen široké spektrum dobových monografií a periodik, zabývajících se tématikou tabákové konzumace, ale práce analyzuje také vybrané dobové ilustrace reprezentující tabákovou konzumaci. Zdroj těchto ilustrací představují především Humoristické listy.
Nacionální ideologie sokolského hnutí v prvních dvou desetiletích jeho existence
Formánková, Kateřina ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy jazykové stránky reprezentací v raných sokolských textech ukázat, do jaké míry a jakým způsobem je sokolský diskurz vystavěn na nacionálně-ideologických základech. Nacionální ideologii zde chápu jako komplexní, byť neohraničený a nejednoznačně definovatelný, princip, který spojuje a rozvíjí určité předpoklady, ideje a v případě 19. století zejména ideály za účelem jejich masivního rozšíření a kladného přijetí. K tomu dochází právě prostřednictvím specifického sokolského diskurzu. V rámci tohoto diskurzu budu rozlišovat jednotlivé roviny, na nichž dochází pomocí různých argumentačních a narativních prostředků k vypovídání ideálů spojujících tělocvičné a nacionální zájmy. Práce obsahuje tři analytické části. V první z nich se zabývám diskursivními mechanismy - opakujícími se argumentačními či narativními strategiemi a rétorickými prostředky. Ve druhé části se zabývám sokolským pojetím ideálního člověka a ve třetí části tím, jak se konkrétně tento ideální člověk podílí na rozkvětu národa, tedy na deklarovaném hlavním cíli sokolských snah. Klíčová slova: Sokol, národ, ideologie, tělesná výchova, zdraví
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
Proměny obrazu druhého v českém cestopise dlouhého 19. století
Heller, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Proměny obrazu druhého v českém cestopise dlouhého 19. století Abstrakt disertační práce Mgr. et Mgr. Jan Heller Práce se zabývá konstrukcemi obrazu druhého v českém cestopise 19. století. Cestopis jakožto periferní literární žánr, který je současně uměleckým textem a historickým pramenem, umožňuje kombinaci pohledu literárněvědného a historickoantropologického. Zvláštní pozornost je věnována náboženským motivům, a to zejména proto, že s ohledem na akcentaci jazykového a historického charakteru českého národněemancipačního hnutí byla tato tematika v dosavadním bádání upozaďována. Záměrem práce je popsat literární postupy v jednotlivých cestopisech (přímá pojmenování, vypravěčské strategie, topika, charakteristika postav) a funkci, kterou plní v budování obrazu druhého, a tedy i obrazu vlastního. Cílem práce je popsat určitý komunikační prostor, ve kterém dochází ke specifickému způsobu křížení různých podob identity, a tím přispět k mezioborové diskusi o charakteru sebepochopení českých elit v době, která je určující pro utváření ...
Dynamika pohřební rituality a modernizační procesy 19. a 20. století v Římskokatolické farnosti děkanství Český Dub
Havelková, Michaela ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat podobu a vývoj pohřebních zvyků v jižní části římskokatolické farnosti Český Dub - v kolatuře kostela sv. Jakuba Většího v Letařovicích od poloviny 19. století do začátku 70 let 20. století. Ve středu zájmu stojí tamní vesnická komunita, její prožívání odchodu vlastního člena a forma pohřebního rituálu, který umožňoval zesnulému přechod ze světa živých do světa mrtvých. Na pohřební rituály a jejich vývoj se práce snaží nahlédnout skrze prizma teorie přechodových rituálů, konkrétně pohledem Victora Turnera a rozborem liminální fáze. Zároveň ukazuje důvod rituálního chování a jeho performativní složky. Práce reflektuje modernizační a sekularizační celospolečenské procesy zkoumaného období a snaží se odhalit jejich vliv na ritualitu letařovických pohřbů. Zabývá se byrokratizací a hygienizací pohřebnictví. První část této diplomové práce představuje vývoj pohřebnictví v českých zemích spolu s regionálním historickým kontextem. Dále je zde vykreslen a rozebrán tradiční venkovský pohřeb na letařovickém hřbitově, jeho duchovní i světská část, jak vypadal v podstatě po celou dobu sledovaného období - rozloučení v domě smutku, pohřební průvod a doprovod zesnulého do kostela na mši, cesta k hrobu, a nakonec spuštění rakve do hrobu, po kterém následovala pohřební...
Kdo a proč odchází z vědy? Vývoj profesní identity začínajících vědců a vědkyň a jeho oborová a genderová specifika
Cidlinská, Kateřina ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vostal, Filip (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tato dizertační práce navazuje na výzkum proměn vědeckého prostředí v posledních desetiletích a jejich vlivu na vědecké profesní dráhy a akademické identity. Specificky se zaměřuje na fenomén opouštění vědecké profesní dráhy, který zkoumá za pomoci perspektivy profesní identity. Vychází přitom z poznání, že akademické identity jsou nedílnou součástí proměn vědeckého prostředí, kterým tak umožňují lépe porozumět, a zároveň ovlivňují rozvoj akademických ambicí. Cílem práce je zjistit, jací lidé, s jakými profesními identitami, do vědy vstupují, a následně ji opouštějí, a z jakých důvodů, a na tomto základě identifikovat překážky rozvoje akademických identit a drah. Zvláštní pozornost přitom věnuje oborovým a genderovým aspektům vývoje profesních identit za účelem prozkoumat vliv specifických strukturních faktorů (zejména oborově specifické organizace vědecké produkce a genderově specifických biografií) a získat informace potřebné pro vhodné nastavení opatření, zaměřených na podporu profesního rozvoje začínajících vědkyň a vědců. Práce vychází z analýzy narativních rozhovorů s osobami, které opustily vědeckou profesní dráhu. Výstupem analýzy je typologie trajektorií vývoje prosní identity začínajících vědců a vědkyň a identifikace faktorů, které k tomuto vývoji a odchodu z vědy přispívají. Oblast...
Identita českých Němců ve vlastivědách horního Ponisí
Mezerová, Jana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
V regionech osídlených českými Němci probíhaly zvláště v poslední čtvrtině 19. století vlastivědné aktivity. Sepisováním vlastivěd (Heimatkunden), určených navíc často pro školní výuku, byla významně formována regionální identita. Utváření identity českých Němců postrádalo vzhledem k rozmístění německého obyvatelstva v Čechách centrum, a dlouho nemělo jednotný charakter. Projevovalo se tak nejsilněji právě v jednotlivých regionech. Svou práci stavím na analýze a komparaci regionální vlastivědné produkce. V rámci dobového vlastivědného diskurzu jsem vymezila kategorie: krajina (geografie), minulost (historie) pokrok (modernita) a lid (národopis), které odpovídají původnímu členění vlastivěd, a jsou považovány za relevantní také autory zabývajícími se vývojem národních hnutí. Nacionalismus je zejména pro druhou polovinu 19. a první třetinu 20. století dominujícím diskurzem užívaným při vymezení skupinové identity. Jádrem disertační práce je komparace vlastivědných publikací tří sousedících oblastí v rámci regionu horního Ponisí, které se odlišují především mírou uplatnění modernizačních procesů. Proto jsou ústřední kapitoly věnovány především tématu střetu a zároveň symbiózy historie a modernity. Jedná se tedy o sondu, která se prostřednictvím sledováním vývoje jednotlivých kategorií a zároveň jejich...
Prostituce: Kuplířství na českém území s přesahem do evropského kontextu na přelomu 19. a 20. století
Husová, Tereza ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na téma prostituce, v rámci kterého se specializuje na ekonomickou aktivitu, která prostituci zprostředkovává, tedy kuplířství. Téma kuplířství je zkoumáno především na českém území s přesahy do evropského kontextu, a je situované zejména do větších a hlavních měst. Doba předmětu bádání je konec 19. století a začátek 20. století. Cílem práce je pokusit se popsat podobu a druhy kuplířství, analyzovat charakteristiky lidí vykonávající kuplířství, vztahy mezi lidmi vykonávajícími kuplířství, prostitutkami a klienty a jejich postavení ve společnosti. Analýza bude provedena na základě dobové literatury o kuplířství v různých žánrech a bude sledovat otázku, proč kuplířství zastává v rámci prostituce nejhorší pozici. Práce využije metody kolektivní biografie. Klíčová slova: prostituce, kuplířství, druhy kuplířství, prostitutky, zákazníci, veřejnost, české území, evropský kontext, přelom 19. a 20. století
Konec baráčnictví v době společnosti zážitku?
Holas, Václav ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Cílem této práce je pomoci odpovědět na otázku, proč se mezi členy baráčnických spolků zabývajících se udržováním národních tradic v dnešní době tak často mluví o úpadku či dokonce konci baráčnictví a jak se baráčníci sami pokoušejí toto ohrožení odvrátit. Baráčnictví je v rámci této práce chápáno jako uměle vytvořená tradice závěru 19. století, která je konfrontována s dnešní společenskou realitou, jež může být podle jedné ze sociologických teorií označena také jako společnost prožitku. V první fázi práce je nejprve představeno, jak na základě konkrétních opatření vzniklo ze sítě stolních společností centrálně organizované hnutí orientované na péči o národní zvyky a tradice. Sledováno je, jak ústředí baráčnické veleobce pracovalo na normování baráčnické ideologie, symboliky a programu. Ukázáno je také, jak se k těmto změnám v ideologii stavělo samotné členstvo a veřejnost. Speciální pozornost je věnována hledání odpovědi, proč bylo možné, že baráčnické spolky běžně fungovaly i v prostředí komunistického režimu. V druhé fázi je sledováno, jak organizují baráčníci svou činnost dnes, jak tematizují své problémy s nedostatkem zájmu o jejich program a konečně jak se prezentují ve veřejném prostoru.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Šíma, Kamil
6 Šíma, Karel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.