Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podobnost a diference Rawlsovy a Habermasovy teorie liberální demokracie
Novák, Marek ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Náplní této práce je popis dvou současných normativních konceptů demokracie, které byly vytvořeny Johnem Rawlsem a Jürgenem Habermasem. Cílem této práce je popsat nejdůležitější myšlenky těchto autorů v jejich hlavních dílech, srovnat obě koncepce a vyzdvihnout některé podobnosti a rozdíly. Budu rozebírat jejich vizi pro západní demokratické společnosti i mezinárodní dimenzi těchto dvou přístupů, stejně jako metodologii. Zároveň se budu snažit odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být obě teorie považovány za teorie liberální demokracie. Nejdříve se budu věnovat přístupu Johna Rawlse. V Teorii spravedlnosti přišel se zajímavou myšlenkou obnovy společenské smlouvy a ustanovením principů spravedlnosti v originální pozici. Toto dílo může být chápáno jako obhajoba lidských práv. Dále se zaměřím na Politický liberalismus. V Politickém liberalismu se Rawls zabývá zajištěním lidských a občanských práv v moderních pluralitních demokraciích. Přichází zde s konceptem překrývajícího se konsensu. Ten by měl zajistit stabilitu systému. V Právu národů převádí svou teorii na mezinárodní úroveň. Dále se tato práce zabývá Jürgenem Habermasem. Nejprve jsou zmíněna jeho raná díla Strukturální přeměna veřejnosti a Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Poté se zaměřím na Teorii komunikativního jednání, kde se...
Masarykův koncept demokracie
Kuchař, Roman ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je normativní koncept demokracie, s nímž se setkáváme v myšlení Tomáše Garrigua Masaryka, výrazné postavy českých dějin na úrovni společenské (politické) i vědecké. Práce si klade za cíl zachytit co nejvěrněji Masarykovu představu o demokracii, jakožto jistou syntézu morálního a politického názoru (přesvědčení) dotčeného autora. Tento koncept je dokreslen prostřednictvím jeho kritické interpretace osobnostmi navazujícími na tradici českého filosofického humanismu, jakož i zasazením do kontextu vybraných teorií demokracie. Uskutečnění zmíněného cíle povede k ujasnění hodnot, nabízejících odpověď na stále trvající otázku krize moderního člověka. Přestože Masarykovo řešení je silně normativní a v dnešní době již v mnoha ohledech zastaralé, jde o jeden z mála skutečně promyšlených návrhů, které byly v otázce krize moderního člověka předneseny. Tato práce předkládá názor, že Masarykův koncept demokracie je stále inspirativním, nicméně si žádá nutnou aktualizaci na základě historické zkušenosti minulého století.
Vztah jedince a společnosti v Rawlsově díle
Vlčanová, Kateřina ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět primární otázku: Jak se v Rawlsových dílech proměňuje vztah mezi jedincem a společností? Posiluje se, oslabuje, či jinak mění? Autorka se zabývá i dalšími otázkami, především specifiky Rawlsovy teorie a Rawlsova liberalismu a kritikami Rawlse. Autorka se soustředí na dvě významná díla - prvotinu Teorie spravedlnosti a pozdější Politický liberalismus. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, analyzuje autorka nejprve dílo Teorie spravedlnosti a vztah jedince a společnosti v tomto díle a následně ho zasazuje do kontextu filosofické debaty, která pramení právě z kritik Teorie spravedlnosti a odehrává se mezi liberály a komunitaristy. Autorka zmiňuje i kritiku zástupce libertariánů Roberta Nozicka. Liberálové (Rawls) zastávají názor, že identita člověka předchází společnosti, tudíž obhajují individualistickou představu univerzálního jedince, který má náležitá práva. Na druhou stranu komunitaristé (MacIntyre, Sandel, Taylor, Walzer) obhajují jedince, jehož identita je předem odvozena od společností, k níž jedinec patří. Pro komunitaristy je tedy důležitější usilovat o dobro pospolitosti, v níž lidé žijí, než primárně o dobro každého jednotlivého člověka. Poté autorka analyzuje hlavní myšlenky díla Politický liberalismus a vztah jedince a společnosti v něm...
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. Připojen je rovněž i pohled Jürgena Habermase. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím?
Pokorný, Pavel ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět následující otázku: Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím? Tu autor zodpovídá tak, že objasňuje Popperovy předpoklady, komparuje je jak s Platónovými primárními texty, tak se sekundárními prameny dalších interpretů (Gadamer, Reale, Graeser, Patočka a Strauss). Při zodpovězení hlavní otázky této práce autor postupuje následujícím způsobem: V první kapitole se zaměřuje na kontext Popperova hodnocení Platóna a objasňuje pojmové rozlišení otevřené a uzavřené společnosti. Používá zde i momenty z Popperova vlastního života. Ve druhé kapitole autor vysvětluje Platónovu politickou filosofii na základě analýzy Zákonů (Leges) a Ústavy (Respublica), což jsou texty, které formulují hlavní myšlenky Platónovy politické filosofie, a rovněž Popper z nich ve svých analýzách vychází. Ve třetí kapitole pak autor prezentuje výklad Popperovy kritiky Platona z prvního dílu Otevřené společnosti a jejích nepřátel, přičemž se zaměřuje zvláště na Popperovu formulaci tzv. "zákona revolucí", která se zakládá na předpokladu platnosti historicismu v Platónově výkladu vývoje společnosti, a nařčení Platóna z rasismu. V poslední kapitole autor analyzuje Popperova kritická tvrzení formulovaná vůči Platónovi a konfrontuje je s dalšími interpretacemi Platónova...
Popperova kritika Platónovy politické filosofie
Loban, Petr ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Pročtení a prozkoumání hlavních Popperových argumentů proti Platónově politické filosofii, zvláště proti Platónově kritice demokracie. Pročtení a prozkoumání relevantních Platónových děl. Pročtení a prozkoumání děl hlavních interpretací a kritik Platóna. Porovnání a kritické posouzení argumentů Poppera, Platóna a Platónových interpretů a kritiků. Závěrečná odpověď na otázku, nakolik je Popperova kritika odůvodněná a oprávněná.
Reflexe římské republiky v římském a novověkém politickém myšlení
Halamka, Tomáš ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním cílem práce je zmapovat, jak římské a novověké politické myšlení reflektovalo období římské republiky. Z různých dějinných období jsou vybráni jednotliví zástupní političtí myslitelé, kteří téma římské republiky zpracovávali, komentovali, nebo se jím nechali inspirovat. Jejich poznatky o římské republice jsou systematicky zkoumány a uváděny v kontextu celého díla konkrétního myslitele. Výzkum autorů postupuje chronicky a začíná u myslitelů římské republiky Polybia a Cicera. Římské císařské autory representuje Eutropius. Jako zástupci novověkého politického myšlení byli vybrání Machiavelli, Montesquieu a dva autorské kolektivy - američtí federalisté a Engels s Marxem. Po nastínění toho, jak všichni tito autoři ve svých dílech reflektovali římskou republiku jednotlivě, přechází práce k jejich vzájemnému srovnání. Komparace se v práci provádí na deseti tematických celcích, které byly autory zmiňovány nejčastěji, s největším důrazem a na nichž můžeme mezi jednotlivými autory nejlépe ilustrovat důležité styčné plochy, či naopak rozpory v náhledu. Tato komparace poskytuje data nutná pro odpověď na sekundární výzkumnou otázku, a sice, které aspekty římské republiky měly na politické myšlení největší vliv.
Srovnání pojetí demokracie v díle Jean-Jacques Rousseaua a Hanse Kelsena
Habrová, Klára ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním úkolem této práce je najít společné znaky v konceptu demokracie u Hanse Kelsena a Jean-Jacques Rousseaua. Dále se tato práce zabývá návazností Kelsenova díla na dílo Jean- Jacques Rousseaua. Aby bylo možné tyto návaznosti nalézt, prostudovala autorka díla O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva a O příčinách a původu nerovnosti mezi lidmi u Jean-Jacques Rousseaua a O podstatě a hodnotě demokracie u Hanse Kelsena. Dále autorka oba autory podrobila kritice. Kritiku autorka podložila dílem Boženy Komárkové, Jürgena Habermase a Charlese Taylora u Jean-Jacquese Rousseaua a díle Carla Schmitta u Hanse Kelsena. Aby se autorka mohla věnovat i kritice těchto autorů, byla potřeba zaměřit se i na jiné oblasti než jen na téma demokracie, ale např. i na téma lidských práv u Boženy Komárkové. V hlavní části práce jsou nejprve detailně popsány jednotlivé koncepty demokracie u jednotlivých autorů. V průběhu práce jsou jednotlivá díla podrobně rozebírána a autorka hledá společné rysy Kelsenovy a Rousseauovy demokracie. V závěru autorka shrnuje veškeré poznatky, ke kterým v průběhu psaní této bakalářské práce došla a dále se věnuje opodstatněnosti kritiky obou autorů ze strany výše uvedených kritiků.
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan P. (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.