|
|
Viskozimetrické studium chování systémů L-Lysinu a 6-aminokapronové kyseliny s hyaluronanem v oblasti nízkých koncentrací aminokyselin
Šimáčková, Marcela ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakcí mezi vysokomolekulovou kyselinou hyaluronovou (1,75 MDa HA) a aminokyselinami, konkrétně lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K interakcím by mělo docházet mezi karboxylovou skupinou vázanou v molekule řetězce HA nesoucí záporný náboj a kladným nábojem nacházejícím se na atomu dusíku protonizované aminokyseliny. Přítomnost těchto interakcí by pak znamenala možnost navázání např. léčiv na modifikovanou kyselinu hyaluronovou. V takovém případě by HA fungovala jako cílený nosič. Interakce byly zkoumány v oblasti nízkých koncentrací pro obě aminokyseliny, konkrétně pod 10 mmoldm-3, a pro 6-aminokapronovou kyselinu také v oblasti vysokých koncentrací, konkrétně nad 20 mmoldm-3. Přítomnost interakcí byla zkoumána nejen pomocí reologie, ale i měřením pH a vodivosti. Na základě tohoto výzkumu byly interakce potvrzeny poklesem viskozity v systému.
|
|
|
Termální degradace hyaluronanu
Šimáčková, Marcela ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tepelná stabilita a degradace hyaluronanu (HA) byla v rámci této diplomové práce zkoumána u HA s molekulovou hmotností 90–130 kDa a u HA s molekulovou hmotností 1 500–1 750 kDa. K výzkumu byly použity metody reologie, SEC-MALLS, TGA a DSC. Nízkomolekulový HA byl podroben zkoumání časové závislosti degradace, kdy byl před samotnou přípravou roztoků sušen při teplotě 90 °C po dobu 30 minut a 60 minut. U vysokomolekulového HA byla zkoumána nejen časová, ale i teplotní závislost degradace. V případě zkoumání časové závislosti degradace byl vysokomolekulový HA před přípravou roztoků sušen při teplotě 75 °C v časovém rozmezí od 15 minut do 120 minut. Při přípravě roztoků pro zjištění teplotní závislosti degradace byl pak vysokomolekulový HA sušen po dobu 30 minut v rozmezí teplot od 60 °C do 90 °C. U nízkomolekulového HA byla prokázána tepelná stabilita, nedocházelo tedy k poklesu molekulové hmotnosti a roztoky nevykazovaly výrazný pokles viskozity. U vysokomolekulového HA tepelná stabilita prokázána nebyla, k degradaci vlivem teploty sušení, ale i času sušení docházelo, což se projevilo výrazným poklesem molekulové hmotnosti a viskozity roztoků. Zatímco v případě použití teploty sušení 60 °C došlo k poklesu molekulové hmotnosti přibližně o 5 %, při teplotě sušení 90 °C se molekulová hmotnost snížila přibližně o 20 % oproti nesušenému HA. Z tohoto důvodu byl vysokomolekulový HA dále zkoumán i pomocí metod TGA, kde bylo sledováno snížení vlhkosti vzorků HA v závislosti na teplotě sušení, a DSC, kde bylo cílem zjistit teploty, při kterých dochází k odpaření vlhkosti obsažené ve vzorku HA v závislosti na jeho formě (nesušeného HA, sušeného HA a lyofilizovaného HA) a dále teplo potřebné k odpaření vlhkosti ze vzorku HA. Na závěr tohoto výzkumu byly získané výsledky u vysokomolekulového HA porovnány s výsledky jiného procesu sušení – lyofilizací, která se ukázala jako velmi šetrná metoda sušení, protože k poklesu molekulové hmotnosti u lyofilizovaného HA oproti nesušenému HA téměř nedocházelo.
|
|
|
Termální degradace hyaluronanu
Šimáčková, Marcela ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tepelná stabilita a degradace hyaluronanu (HA) byla v rámci této diplomové práce zkoumána u HA s molekulovou hmotností 90–130 kDa a u HA s molekulovou hmotností 1 500–1 750 kDa. K výzkumu byly použity metody reologie, SEC-MALLS, TGA a DSC. Nízkomolekulový HA byl podroben zkoumání časové závislosti degradace, kdy byl před samotnou přípravou roztoků sušen při teplotě 90 °C po dobu 30 minut a 60 minut. U vysokomolekulového HA byla zkoumána nejen časová, ale i teplotní závislost degradace. V případě zkoumání časové závislosti degradace byl vysokomolekulový HA před přípravou roztoků sušen při teplotě 75 °C v časovém rozmezí od 15 minut do 120 minut. Při přípravě roztoků pro zjištění teplotní závislosti degradace byl pak vysokomolekulový HA sušen po dobu 30 minut v rozmezí teplot od 60 °C do 90 °C. U nízkomolekulového HA byla prokázána tepelná stabilita, nedocházelo tedy k poklesu molekulové hmotnosti a roztoky nevykazovaly výrazný pokles viskozity. U vysokomolekulového HA tepelná stabilita prokázána nebyla, k degradaci vlivem teploty sušení, ale i času sušení docházelo, což se projevilo výrazným poklesem molekulové hmotnosti a viskozity roztoků. Zatímco v případě použití teploty sušení 60 °C došlo k poklesu molekulové hmotnosti přibližně o 5 %, při teplotě sušení 90 °C se molekulová hmotnost snížila přibližně o 20 % oproti nesušenému HA. Z tohoto důvodu byl vysokomolekulový HA dále zkoumán i pomocí metod TGA, kde bylo sledováno snížení vlhkosti vzorků HA v závislosti na teplotě sušení, a DSC, kde bylo cílem zjistit teploty, při kterých dochází k odpaření vlhkosti obsažené ve vzorku HA v závislosti na jeho formě (nesušeného HA, sušeného HA a lyofilizovaného HA) a dále teplo potřebné k odpaření vlhkosti ze vzorku HA. Na závěr tohoto výzkumu byly získané výsledky u vysokomolekulového HA porovnány s výsledky jiného procesu sušení – lyofilizací, která se ukázala jako velmi šetrná metoda sušení, protože k poklesu molekulové hmotnosti u lyofilizovaného HA oproti nesušenému HA téměř nedocházelo.
|
|
|
Viskozimetrické studium chování systémů L-Lysinu a 6-aminokapronové kyseliny s hyaluronanem v oblasti nízkých koncentrací aminokyselin
Šimáčková, Marcela ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakcí mezi vysokomolekulovou kyselinou hyaluronovou (1,75 MDa HA) a aminokyselinami, konkrétně lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K interakcím by mělo docházet mezi karboxylovou skupinou vázanou v molekule řetězce HA nesoucí záporný náboj a kladným nábojem nacházejícím se na atomu dusíku protonizované aminokyseliny. Přítomnost těchto interakcí by pak znamenala možnost navázání např. léčiv na modifikovanou kyselinu hyaluronovou. V takovém případě by HA fungovala jako cílený nosič. Interakce byly zkoumány v oblasti nízkých koncentrací pro obě aminokyseliny, konkrétně pod 10 mmoldm-3, a pro 6-aminokapronovou kyselinu také v oblasti vysokých koncentrací, konkrétně nad 20 mmoldm-3. Přítomnost interakcí byla zkoumána nejen pomocí reologie, ale i měřením pH a vodivosti. Na základě tohoto výzkumu byly interakce potvrzeny poklesem viskozity v systému.
|
host ::
RSS.