Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nestandardní měnové nástroje centrálních bank
Šikulová, Markéta ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Dupáková, Lenka (oponent)
Nestandardní měnové nástroje centrálních bank Abstrakt Cílem práce je analýza nestandardních měnových nástrojů centrálních bank a jejich dopadů na příkladu konkrétního použití těchto nástrojů Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou. V první části práce je nejprve vymezena podstata, nositelé, úkoly i cíle měnové politiky. Jsou také rozebrány její nástroje, a to standardní i nestandardní. Z nestandardních nástrojů je bližší pozornost věnována teoretickému vymezení kvantitativního uvolňování, záporných úrokových sazeb a dlouhodobého udržování kurzového závazku. Zabývám se také právním zakotvením, organizací, cíli, historií a pojetím měnové politiky dvou vybraných centrálních bank, tedy ČNB a ECB. V další části práce je pak představena konkrétní podoba nestandardních opatření využitých ČNB a ECB, jsou osvětleny konkrétní důvody, jež centrální banky vedly k jejich implementaci, cíle, s kterými je přijímaly, a dopady, které tato opatření měla na ekonomiku ČR, respektive eurozóny. Na základě provedené analýzy je potvrzena testovaná hypotéza, že České národní bance i Evropské centrální bance se používáním zvolených nestandardních nástrojů měnové politiky podařilo dostát cílů vytyčených před jejich zavedením. Nicméně stále zůstává mnoho rizik a nejistot spojených s využitím nekonvenční měnové politiky. V...
Makroekonomické dopady vybraných ropných šoků ve Spojených státech amerických
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analýza makroekonomických dopadů čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku Spojených států amerických a jejich následná komparace. První část práce se zabývá nejprve teoretickým pozadím vlivu nabídkového šoku na ekonomiku, jeho dopady a možnostmi hospodářské politiky, jak na něj reagovat. Dále se v první části zabývám také událostmi, které vedly k jednotlivým ropným krizím, konkrétně embargem zemí OPEC na vývoz ropy do USA, poklesem produkce vlivem revoluce v Íránu, irácko-íránské války a války v Perském zálivu a poptávkovými i nabídkovými faktory stojícími za ropným šokem letech 2007 až 2008. V druhé části práce jsou představeny konkrétní dopady čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku USA, které jsou poté srovnány. Na základě zjištěných skutečností je potvrzena hypotéza, že zkoumané ropné šoky minulého století, a to především ty, které se uskutečnily v 70. letech, měly ve srovnání s pozdějšími ropnými šoky negativnější dopady na americké hospodářství. Tedy, že efekt, který vyvolala změna ceny ropy v ekonomice, se v průběhu historického vývoje zmírnil. Důvodů, proč reaguje americké hospodářství na ropné šoky s postupem času méně, je mnoho, mezi nejdůležitější ale patří účinnější monetární politika, pokles rigidity mezd, vznik strategických ropných rezerv a v posledních letech také snižující se závislost na ropě ze zahraničí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.