Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Physiological correlates and semantic distances in word association test
Lukavský, Jiří ; Šikl, Radovan (vedoucí práce) ; Urbánek, Tomáš (oponent) ; Kremláček, Jan (oponent)
: Projekt se zab¶yv¶a studiem fyziologick¶ych reakc¶ v proub·ehu Slovn¶ho asocia·cn¶ho experimentu (AE). Autor ov·e·ruje hypot¶ezu navr·zenou Slechtou · (2002b) o odd·elen¶ych projevech kognitivn¶ a emo·cn¶ z¶at·e·ze v AE, kde se kog- nitivn¶ z¶at·e·z projevuje v reak·cn¶ch ·casech a emo·cn¶ z¶at·e·z ve fyziologick¶ych reakc¶ch, nap·r. elektroderm¶aln¶ aktivit·e (EDA). Hypot¶ezy byly ov·e·rov¶any na vzorku N=80 mlad¶ych lid¶, s protokoly obsahuj¶c¶mi 40 ·cesk¶ych podstatn¶ych jmen. Podn·etov¶a slova se li·sila v ¶urovni konkr¶etnosti a emo·cn¶ valenci. V proub·ehu AE byly zaznamen¶av¶any reak·cn¶ ·casy, EDA a pupil¶arn¶ aktivita. Z¶skan¶e ¶udaje podporuj¶ pouvodn¶ tvrzen¶, ·ze reak·cn¶ ·casy a EDA odpov¶daj¶ odli·sn¶ym situa·cn¶m n¶arokoum v AE: kognitivn¶ a emo·cn¶ z¶at·e·zi. Efekt kog- nitivn¶ z¶at·e·ze je v·et·s¶ a projevuje se i v EDA reakc¶ch. EDA prok¶azala nejv·et·s¶ citlivost k emo·cn¶ valenci ze v·sech testovan¶ych metod, tento efekt je ale pom·ern·e mal¶y a neumo·z·nuje splehliv·e klasikovat individu¶aln¶ odpov·edi. Byl zkoum¶an vliv dal·s¶ch faktorou (subjektivn¶ valence, frekvence odpov·ed¶ v jazykov¶em korpusu, s¶emantick¶a bl¶zkost m·e·ren¶a Testem s¶emantick¶eho v¶yb·eru). P·resto·ze byly prok¶az¶any stastisticky v¶yznamn¶e korelace, znalost t·echto fak- torou neumo·z·nuje efektivn·e...
Může být citlivost ke zrakovým klamům ovlivněna dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí?
Šimeček, Michal ; Šikl, Radovan ; Lukavský, Jiří
V příspěvku píšeme o vybraných zrakových klamech (Ponzův a horizontální-vertikální klam) a o možném vlivu dlouhodobého pobytu ve specifickém prostředí na účinek těchto klamů. Výzkumným vzorkem v naší studii je posádka simulovaného letu MARS-500, která po dobu tří a půl měsíce pobývá ve stísněném artificiálním prostředí makety obytných modulů meziplanetární lodi. V době odevzdání textu příspěvku proběhlo teprve první měření, nicméně začátkem června už budeme mít k dispozici data ze 4 měření a s ním i možnost vyhodnocení časového průběhu výkonu. Vycházíme z předpokladu, že během delšího pobytu v podmínkách omezujících výhled do větších vzdáleností dojde u participantů studie ke změnám prostorového vnímání, těžko lze ale dopředu odhadnout, zda se tyto změny projeví i v citlivosti ke klamům, jejichž účinek stojí na prostorové interpretaci plošného podnětu.
Vidíme to, co vidět potřebujeme
Šimeček, Michal ; Šikl, Radovan
K tomu, aby lidské vnímání vyhovělo požadavkům našeho životního stylu, není nezbytná žádná zvláštní přesnost, ani vysoká rozlišovací schopnost. Naopak nepostradatelnou je pro aktivního, explorujícího pozorovatele schopnost co nejrychlejšího poskytnutí relevantních, upotřebitelných informací. Nejenže nemůžeme vidět vše, vidíme dokonce jen o málo více, než co pro nás má v dané situaci smysl vidět. Pro získání "potřebné" informace - ať už je tato potřeba oprávněná, nebo se za ní skrývá jen momentální rozmar - podobu sledovaných objektů a scenérií kognitivně upravujeme, přetváříme, tu přidáváme, jinde zase opomíjíme. Význam lidských smyslů pro život tedy tkví ve schopnosti poskytnout to, co požadujeme, co je pro naší interakci užitečné. Lidské vidění se značně liší od technického zaznamenávání obrazu a může být inspirací pro strojové vidění.
Vnímání prostoru: Uvedení do problematiky
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal
Tématika vnímání prostoru je pravděpodobně nejdůkladněji prostudovanou oblastí zrakového vnímání. V průběhu historie se opakovaně ocitala v centru zájmu malířství, filozofie, geometrie, astronomie, fyziologie a stála i u zrodu psychologie jako samostatné vědecké disciplíny. V příspěvku se pokusíme posluchače ve zkratce seznámit s hlavními okruhy problémů, které jsou studovány, používanými metodami výzkumu a některými výsledky, které vypovídají o charakteristických zkresleních člověka při percepčním zachycení prostorových konfigurací. Zmíníme se rovněž o vlastních výzkumech, které byly zaměřeny na hledání vztahu mezi jednotlivými deskriptory vizuálního/optického prostoru (velikost, vzdálenost, umístění, orientace) a na pokus o kvantifikaci parametrů optického prostoru ve vztahu k prostoru fyzikálnímu/reálnému.
Vybrané otázky experimentálního výzkumu vnímání prostoru: Deformace vizuálního prostoru, vztah mezi deskriptory prostoru, Achillova pata metodologie výzkumu
Šimeček, Michal ; Šikl, Radovan
Příspěvek shrnuje hlavní výsledky pětiletého výzkumného snažení autorů. Jedna linie výzkumu byla zaměřená na vzájemný vztah dílčích deskriptorů definujících prostor při formování komplexního trojrozměrného vjemu; experimentálně byla testovaná součinnost velikosti a orientace podnětu při jeho percepčním zpracování. Další skupina výzkumů se věnovala srovnání geometrie vizuálního a fyzikálního prostoru, přičemž hlavním zjištěním je postřeh anizotropie zakřivení vnímaného prostoru. Konečně jsme se pokusili poukázat na rizika používání metrických úloh při výzkumu zrakového vnímání prostoru, kdy se po pozorovateli v experimentu požaduje absolutní přesnost (explicitní formát odpovědi). Prvním z řady argumentů proti takovému zadání je jeho odlehlost vzhledem ke všednodenní zkušenosti; přílišná náročnost spolu s interpretací výsledků neuzpůsobenou specifické úloze se pak podepisují na nízké ekologické validitě zjištění.
Vnímání plné předpokladů
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal
Lidské vnímání má omezenou přesnost, není věrným obrazem skutečnosti. Takové ovšem ani není jeho hlavní poslání. Tím je mnohem spíše poskytnutí relevantních, použitelných informací v co nejkratším čase a přesnost postačující k bezpečné interakci v prostředí. Podoba vjemu odráží u člověka – ostatně stejně jako u jiných živočichů – zvláštnosti stylu života, je optimalizovaná na požadavky situací, se kterými se dostáváme do každodenního kontaktu. Tomu je uzpůsobená stavba a činnost smyslového ústrojí a tomu odpovídá i množství zvnitřněných předpokladů (přednastavení, schémat), s nimiž přistupujeme k poznávání okolního světa. Tyto předpoklady se týkají obecných i specifických vlastností prostředí a jsou naším průvodcem a rádcem v procesu percepční interpretace, byť si jejich intervenci neuvědomujeme.
Kognice 2006
Šikl, Radovan ; Špok, Dalibor ; Heller, Daniel ; Vobořil, Dalibor ; Lukavský, Jiří
Setkání odborníků z oblastí psychologie, filozofie, neurověd, lingvistiky, biologie a počítačové vědy vytvořilo fórum pro diskuzi o aktuálních otázkách výzkumu lidské kognice z různých názorových pozic. Konference Kognice 2006 nabídla příležitost k otevřenému a přátelskému mezioborovému dialogu a k seznámení se s přístupy, které i přes vzájemnou odlišnost spojuje snaha o poznání a porozumění mysli.
Kognice 2006, Sborník abstrakt
Vobořil, Dalibor ; Šikl, Radovan ; Špok, Dalibor ; Lukavský, Jiří ; Heller, Daniel
Konference Kognice 2006 nabídla setkání odborníků různých oborů se společným zájmem o problematiku lidské mysli. V mezioborovém dialogu, který byl veden z pozic psychologie, filozofie, lékařských věd, umělé inteligence, lingvistiky, kulturní antropologie a dalších oborů, byl kladen důraz na interdisciplinární porozumění a přístupnost použitého jazyka.
Méně je někdy více i v experimentálním výzkumu prostorového vnímání
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal ; Vobořil, Dalibor
V metodologickém příspěvku se autoři pokouší o klasifikaci experimentálních úloh používaných při výzkumu lidského vnímání prostoru. Každá ze známých úloh má svá specifika a vedle některých výhod a usnadnění její použití provázejí i jistá omezení. Jednotlivé typy úloh se od sebe mohou významně lišit nejen svými nároky na probandy, ale i úrovní kvantifikace získaných dat, způsobem analýzy výsledků, možnostmi při interpretaci zjištění a také ekologickou validitou a rizikem infiltrace nepercepčních vlivů do odpovědí. Autoři navrhují odlišování úloh metrických – kde se od účastníků experimentu žádá exaktní, eukleidovská forma vyjádření vjemu – a nemetrických – kde jsou odpovědi do ordinální úrovně. Zmíněná typolologie bude ilustrována na vybraných úlohách z vlastní experimentátorské praxe.
Dialog prostředí s pozorovatelem při zrakovém vnímání
Šimeček, Michal ; Šimeček, P. ; Šikl, Radovan
Tento příspěvek tématicky navazuje na příspěvek "Vnímání prostoru: uvedení do problematiky" a aplikuje poznatky o prostorovém vnímání na reálné situace pomocí příkladů ze světa uměle vytvořeného člověkem (zejména z oblasti architektury) i světa přirozeného.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.