|
|
Projekty mediálních institucí v oblasti rozvoje a podpory mediální gramotnosti
Šestáková, Kristýna ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
(abstrakt) Hlavním cílem této diplomové práce je popsat projekty vybraných českých mediálních institucí, které vznikly od počátku roku 2008 až do konce května 2019 a měly za cíl rozvíjet a podporovat mediální gramotnost veřejnosti. Půjde primárně o zkoumání pořadů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, České televize a Českého rozhlasu. Určitou pozornost věnujeme i projektům dalších mediálních institucí. U jednotlivých projektů se práce soustředí především na období vzniku, formát, typ a jeho tematickou náplň. Získaná data budou v závěru přehledně shrnuta. Na základě výsledků a s ohledem na současný stav mediální gramotnosti v Čechách budou v závěru práce navrženy další formáty pro jednotlivé instituce, které by mohly napomáhat rozvoji a podpoře mediální gramotnosti. Kromě této systematické rešerše se hned v úvodu bude práce zabývat historií implementace mediální výchovy, tedy systematického vzdělávání k dosažený různých úrovní mediální gramotnosti, do světové i české společnosti. Během popisu historie mediální výchovy bude brán zřetel zejména na to, jakou úlohu v celém procesu sehrála média a mediální instituce. V práci budou rovněž zmíněny některé aktuální zahraniční projekty rozvíjející mediální gramotnost.
|
|
|
Porovnání metod izolace DNA
ŠESTÁKOVÁ, Kristýna
Izolace DNA je v genetických laboratořích stěžejní. Bývá první metodou k dalším postupům, které vedou k zisku informací o DNA. Nároky na izolační metody jsou vysoké. Díky podobnosti DNA s jinými biopolymery musí metoda vykazovat vysokou selektivitu a díky nevelkému obsahu DNA v biologickém materiálu i senzitivitu. Vstupním vzorkem z klinické praxe bývá nejčastěji lidská krev a v ní obsažené jaderné buňky. V této práci je popsáno, proč je právě krev nejčastěji používána. Ze získané krve dobrovolníků byla DNA izolována čtyřmi metodami: vysolovací, založenou na změně rozpustnosti DNA v závislosti na změně koncentrace iontů v roztoku; fenol-chloroformovou extrakcí, která patří k nejlevnějším a nejstarším metodám; dále pomocí komerčně vyráběného kitu, rychlá a jednoduchá metoda využívající navázání DNA na silikátový povrch; a izolaci pomocí automatického přístroje, separujícího pomocí magnetických částic (Anzenbacher a Kovář, 1986). Každá z metod má své výhody i nevýhody a její výběr je závislý na dalším nakládání s DNA. K nejčastějším kritériím při zvolení izolační metody jsou časová náročnost metody, cena metody, výtěžek a čistota DNA. V této práci jsou tyto požadavky porovnávány mezi zmíněnými metodami.
|
|
|
Pohádkové drama na přelomu 19. a 20. století
Šestáková, Kristýna ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pokusit se definovat a charakterizovat žánr pohádkového dramatu a pomocí jednotlivých her také postihnout proměny v rámci celého žánru. Při definici pohádkového dramatu zohledníme především prvky, kterými se pohádkové drama odlišuje od pohádky. Co se týče proměn žánru, zaměříme se nejprve na zahraniční autory, poté se budeme věnovat autorům českým. Pro charakteristiku proměn žánru v Čechách bylo zvoleno sedm textů, u nichž si budeme všímat okolností vzniku, kompozice, recepce, dále motivů, způsobu zobrazení časoprostoru a psychologie postav.
|
host ::
RSS.