|
|
Testování stimulace klíčení a počátečního růstu přípravků Trisol
Šerá, Božena ; Hájková, M.
Na obilkách ječmene (Hordeum vulgare L. RESPEKT) byl ověřován stimulační efekt preparátů firmy BEIDEA. Růstové pokusy probíhaly vkontejnerech s pískem, při setí do 2 cm a 4 cm hloubky při kontrolovaných laboratorních podmínkách. Sledována byla vzcházivost obilek, růst a hmotnost sušiny nadzemních a podzemních orgánů. Všechny vyvíjené přípravky měly pozitivní vliv na vzcházivost a na růst. Stimulační efekt růstu je diskutován v textu.
|
|
|
Příspěvek k mapování plasticity u ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) v solí kontaminované půdě
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Nováková, Markéta
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) patří mezi významné plevele okopanin především v teplejších částech našeho státu. Při výzkumu vegetace rostoucí kolem silnic a dálnic byl tento druh opakovaně nacházen kolem různých typů komunikací. Druh má pravděpodobně širokou niku, která umožňuje jeho růst i v nepříznivých podmínkách solí kontaminovaných okolí silnic. Cílem práce bylo potvrdit, že ježatka kuří noha může úspěšně růst v zasoleném substrátu a také stanovit, jaká koncentrace solí je pro její růst inhibující. Testy v růstové místnosti probíhaly na mladých rostlinách, které byly pěstovány ve standardním půdním substrátu s přidaným chloridem sodným (NaCl: 0,12 %, 0,25 %, 0,50 %, 0,99 %, 1,96%). Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s koncentrací NaCl nižší nebo rovno 0,99 %. U koncentrace 1,96 % byl zjištěn významný pokles v přírůstcích a v tvorbě biomasy jak podzemních tak nadzemních orgánů. Růst rostlin pod různým stresem zasolení je blíže diskutován v textu.
|
|
|
Reakce osiva Máku setého na netermální ošetření plazmatem
Kuchtová, P. ; Šerá, Božena ; Hájková, M. ; Kazda, J. ; Dvořák, P. ; Gavril, B. ; Šerý, M. ; Miča, L. ; Hnatiuc, E. ; Špatenka, P.
U máku setého (Papaver somniferum L.) odrůdy Major a Orfeus byl sledován vliv ošetření nízkoteplotním atmosférickým plazmatem generovaným mezi elektrodami (typ plazmatu: GlidArc, čas expozice: 180 s) na klíčivost semen, parametry porostu a složky výnosu. V porovnání s kontrolou byla vyšší klíčivost zaznamenána ve 3 ze 4 ošetřených vzorků osiva. Negativně byl ovlivněn počet rostlin a výnos. Odrůda Orfeus reagovala na ošetření citlivěji. U tří ošetřených variant byl konstatován vyšší počet sklizených tobolek na rostlinu ve sklizni.
|
|
|
Vliv ekologických podmínek, managementu a porostové skladby na uplatnění rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis Smith) v travních porostech
Kobes, M. ; Šerá, Božena ; Novotná, R. ; Gajdová, Iveta
Rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) patří mezi nepůvodní a invazivní luční druhy. Cílem práce bylo otestovat schopnost růstu tohoto druhu v různě obhospodařovaných travních porostech (kosení, mulčování, pastva). Po dvouletém pokusu byl zjištěn statisticky významný vliv obhospodařování na uplatnění rozrazilu nitkovitého (F = 14,462, p 0,001) v travních porostech. Rozrazil nitkovitý nejlépe přežíval v 1x ročně mulčovaných porostech (dominantní Deschampsia caespitosa) na lokalitě Zhůří a v kosených a pastevních porostech na lokalitě V. Chuchelec (dominantní Festuca pratensis, Lolium perenne, Trisetum flavescens, Poa pratensis, Dactylis glomerata a Phleum pratense). Testovaný druh se může dobře uplatnit v trvalých travních porostech vyšších, chladnějších a vlhčích poloh, které jsou kosené, spásané nebo mulčované.
|
|
|
Ošetření osiva novými přípravky se stimulujícími účinky – vliv na klíčivost semen
Šerá, Božena ; Hájková, M.
Na semenech běžných zemědělských plodin byt ověřován stimulační efekt vyvíjených preparátů nové technologické generace firmy TRISOL s r.o. Růstové pokusy probíhaly ve standardních laboratorních podmínkách. Sledována byla klíčivost semen, růst a hmotnost sušiny semenáčků u pšenice ozimé, ječmene jarního a máku setého. Všechny vyvíjené přípravky měly pozitivní vliv na klíčivost osiva. Stimulační efekt růstu byl pozorován především u máku setého.
|
|
|
Jak interpretovat poměr „root /shoot“ v praxi
Šerá, Božena
Poměr mezi hmotností podzemní a nadzemní biomasy rostlinného těla je označován jako RW:SW. Je jednou z nejvýznamnějších charakteristik nejen v produkční biologii, ale i v zemědělstí a lesnictví. Poměr RW:SW je druhově geneticky předurčen. Mění se během ontogenetického vývoje rostliny a také v závislostech na změnách životního prostředí a na stresech
|
|
| |
|
|
Regenerační schopnosti rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis SM.)
Šerá, Božena
Experiment byl založený na testování schopnosti klonálního šíření rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis Sm.) z částí lodyh bez použití stimulačních prostředků. Byly rozlišovány dva terminální řízkovanci (hlavní terminal s dvěmi nody, postranní terminal s dvěmi nody) a dva řízkovanci získaní ze střední části lodyhy (malý s jedním nodem, velký se dvěmi nody). Všechny typy řízkovanců vytvářely náhradní kořeny a zakořeňovaly v půdním substrátu i na louce, byly schopné přežít zimu, rozrůstat se a vykvést. Řízkovanci prosperovaly lépe v přítomnosti těchto lučních druhů: Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Achillea millefolium, Plantago lanceolata, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens a Crepis biennis. Nejúspěšnější z testovaných segmentů lodyh byly hlavní terminály, které vykazovaly největší počet přežitých jedinců, nejvíce kvetly a měly největší hmotnost biomasy.
|
|
|
Vliv plošné inokulace patogeny Leptosphaeria maculans a Leptoshaeria biglobosa na zdravotní stav a výnos řepky olejky ozimé
Plachká, E. ; Macháčková, I. ; Poslušná, J. ; Šerá, Božena
Cílem prací bylo ověřit vliv plošné inokulace řepky olejky ozimé patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa na výskyt choroby fomového černání řepky. Na jaře 2011 jsme na lokalitách Opava a Chlumec n. Cidlinou založili skríningové polní zkoušky za účelem metodického ověření postupu. Ve vegetačním roce 2011/2012 jsme založili polní zkoušky na čtyřech lokalitách: Opava, Chlumec n. C., Šumperk a Kujavy. Sledovali jsme 13 materiálů řepky ve dvou variantách: kontrolní neošetřené a variantě ošetřené směsí patogenů L. maculans a L. biglobosa. Zdravotní stav jsme hodnotili podle metodiky ÚKZÚZ pro zkoušky užitné hodnoty odrůd a metodiky EPPO pro stanovení účinnosti fungicidů. V prvním roce jsme po jarních inokulacích zjistili na obou lokalitách vyšší výskyt choroby a vyšší výnos ve srovnání s neošetřenou variantou. V druhém roce byly rozdíly mezi ošetřenou a neošetřenou variantou nízké. Zaznamenali jsme rozdíly v napadení a výnosech mezi lokalitami.
|
|
| |
host ::
