Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tematizace člověka v díle Rudolfa Iny Malého
Skládalová, Eliška ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Práce se věnuje dílu českého spisovatele, myslitele, diplomata a Rudolfa Iny Malého. Za cíl si klade tematizovat, jakým způsobem je v autorových dílech pojímán člověk, jak Malý rozumí duchovní krizi člověka a jak se s ní vyrovnává, jaká alternativní řešení navrhuje. Práce přitom přibližuje a reflektuje myšlenkový vývoj Rudolfa Iny Malého. V závěru je prostor také věnován konfrontaci s filozofy Emanuelem Rádlem a Emilem Svobodou. Klíčová slova: Rudolf Ina Malý, fašismus, demokracie, Ježíš, člověk, Emil Svoboda.
Husitská oikonomie
Šenovský, Jakub ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato práce pojednává o tom, jakým způsobem se spravují sbory Církve československé husitské. A také o tom, z jakých "kořenů" tato správa "vyvěrá". Práce je založena na vlastním výzkumu ve dvou sborech této církve, který probíhal po dobu jednoho roku. Církve československá husitská (CČSH) je jednou z tzv. "lidových" církví, avšak v poslední době se potýká s velkým úbytkem členské základny a také se stářím církve. Toto všechno jsou věci, na které musí husitští správci odpovědně reagovat. Ovšem v práci se ukáže, že odpověď správců je do značné míry ovlivněna vírou, tedy specificky pojatou věroukou, která je biblicky založená. A tato věrouka zasahuje obdobně do všech oblastí správy. Hlavním cílem práce je tak poukázat, že jednotlivé sféry husitského správního rozhodování nejsou oddělené, ale všechny jsou odvozeny z jednoho zdroje. Tímto zdrojem je tedy ideologie, tj. specifická věrouka CČSH. Toto platí i o ekonomickém chování sborů, kde lze pozorovat stejné principy či postoje, které byly uplatňovány i v oblastech jako každodenní fungování sborů či při kázání. A tak ekonomické chování nelze brát odděleně od ostatních oblastí husitského spravování. Klíčová slova: Církev československá husitská, CČSH, správa církve, hospodaření církve, oikonomie
Člověk, intelekt a číslo v myšlení Mikuláše Kusánského
Šenovský, Jakub ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Karfíková, Lenka (oponent)
Tato disertační práce se zabývá antropologickým myšlením Mikuláše Kusánského. Takto jsou v první části představeny základní metafyzické motivy, ze kterých tato antropologie vychází. Jde především o určení člověka jako mysli (intelektu), které souvisí s důsledným myšlením božského Počátku (tj. Boha) jako se sebou identické jednoty. Jednota Jedna pak následně sestupuje do světa skrze číslo, které vykazuje jasný charakter jednoty ale zároveň i mnohosti (každé číslo se totiž skládá z jedniček). Díky tomuto důrazu na jednotu Jedna a na číslo jako na prostředek stvoření se přesouvá Kusánův pohled od zkoumání jednotlivin ke zkoumání poměrů mezi jednotlivými jsoucny. Toto vše si však žádá rovněž velmi silně pojatý lidský intelekt (mysl), což však v Kusánových prvních filosofických dílech (kterými se zabývá první část) ještě není náležitě provedeno. Druhá část předkládané práce se zabývá již důsledně promyšleným antropologickým myšlením, které nalezneme v dialozích s idiota. Je ukázáno, jaká je role lidské mysli v celé kosmické dynamice sestupu a následného vzestupu jednoty Jedna - právě skrze lidskou mysl a skrze její intelektuální návrat ke svému Počátku je celé ostatní stvoření jednoceno a přiváděno ke své pravé podobě, která je pouze v Jednu. Poslední část práce se zabývá otázkou "novověkosti" kardinála Mikuláše...
Chrýsippos a Augustin o sebevraždě
Golatová, Hana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá sebevraždou a tématy s ní souvisejícími v pojetí Chrýsippa ze Soloi a sv. Augustina. I přes odlišnost svých závěrů o tomto fenoménu oba pojednávají v souvislosti snespokojenostís životem. Vycházejí z předpokladu počáteční nedostatečnosti lidské přirozenosti a možnosti dosažení štěstí díky jejímu zdokonalení. Chrýsippos se domnívá, že za určitých podmínek se může stát sebevražda rozumnýmčinem. Rozvoj racionality člověku umožňuje vidět události z univerzální perspektivy a osvobodit se od závislosti na vnějších objektech plodících vášně včetně lpění na životě. Rozhodnutí dobrovolně ukončit svůj život vychází z vhledu do pochodů přírody a toho, co je pro člověka přirozené. Díky tomuto poznání se sebevražda stává ctnostným činem a projevem souladu s přírodou. Pro Augustina je naopak sebevražda výrazem lidské slabosti, neschopnosti vyrovnat se se strastmi života a zbabělým útěkem před utrpením, ježpřitom považuje za neoddělitelnou součást života skrývající v sobě možnost mravní nápravy. V sebevraždě se projevuje lidský egoismus, který je příčinou prvotního hříchu, degradace původní lidské přirozenosti a překážkou nacestě ke štěstí a spáse.
Dolování z dat v jazyce Python
Šenovský, Jakub ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Zendulka, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo seznámení se s jednotlivými fázemi získávání znalostí z dat, s podporou programovacích jazyků Python a R v oblasti dolování dat a demonstrace jejich použití na dvou případových studiích. Následným krokem bylo porovnání těchto jazyků z hlediska dolování dat. Je zde popsaná fáze předzpracování dat a dolovací algoritmy pro klasifikaci, predikci a shlukování. Představeny zde byly významné knihovny pro jazyky Python a R. V první případové studii byla demonstrována práce s časovými řadami pomocí ARIMA modelu a neuronových sítí s ověřením přesnosti pomocí střední kvadratické chyby. V druhé případové studii byla popsaná klasifikace výsledků fotbalových zápasů pomocí k - nejbližších sousedů, Bayesova klasifikátoru, náhodného lesu a logické regrese. Přesnost klasifikace byla zobrazena pomocí skóre přesnosti a konfúzní matice. Práci uzavírá zhodnocení výsledků a návrhy pro budoucí vylepšení jednotlivých modelů.
Začleňování žen do tělovýchovné jednoty Sokol
Javůrková, Magdaléna ; Šenovský, Jakub (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tato práce pojednává o začleňování žen do tělovýchovné jednoty Sokol, která byla v Českých zemích první organizací, ve které docházelo k pravidelným tělesným cvičením. Cílem je podat srozumitelný historický pohled na začleňování žen do Sokola. Práce vychází ze symbolické interpretace postavení muže a ženy podle knihy Pierra Bourdieuho Nadvláda mužů, ve které Bourdieu tvrdí, že zařazení ženy do společnosti je důsledkem symbolického nazírání na celou společnost, ve které mají ženy nižší postavení než muži. Dále je zde popsán rozvoj pohybových činností, ritualizovaných her a slavností. S rozvojem pohybových činností souvisí celkové vnímání tělesnosti a kultivace sebe sama, díky které se lidé začali více zajímat o své tělo. Rozvoj tělesné výchovy a vznik Sokola měl velký vliv na vznik prvního ženského Tělocvičného spolku paní a dívek pražských, který ženám umožnil vstup do Sokola a možnost věnovat se stejným fyzickým aktivitám, kterým se věnují muži. Ilustrace pozdějších dějin Sokola je popsána na příkladu vývoje v obci Vinoř, na základě rozhovoru s jednou pamětnicí a to v duchu metody orální historie.
Člověk, intelekt a číslo v myšlení Mikuláše Kusánského
Šenovský, Jakub ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Karfíková, Lenka (oponent)
Tato disertační práce se zabývá antropologickým myšlením Mikuláše Kusánského. Takto jsou v první části představeny základní metafyzické motivy, ze kterých tato antropologie vychází. Jde především o určení člověka jako mysli (intelektu), které souvisí s důsledným myšlením božského Počátku (tj. Boha) jako se sebou identické jednoty. Jednota Jedna pak následně sestupuje do světa skrze číslo, které vykazuje jasný charakter jednoty ale zároveň i mnohosti (každé číslo se totiž skládá z jedniček). Díky tomuto důrazu na jednotu Jedna a na číslo jako na prostředek stvoření se přesouvá Kusánův pohled od zkoumání jednotlivin ke zkoumání poměrů mezi jednotlivými jsoucny. Toto vše si však žádá rovněž velmi silně pojatý lidský intelekt (mysl), což však v Kusánových prvních filosofických dílech (kterými se zabývá první část) ještě není náležitě provedeno. Druhá část předkládané práce se zabývá již důsledně promyšleným antropologickým myšlením, které nalezneme v dialozích s idiota. Je ukázáno, jaká je role lidské mysli v celé kosmické dynamice sestupu a následného vzestupu jednoty Jedna - právě skrze lidskou mysl a skrze její intelektuální návrat ke svému Počátku je celé ostatní stvoření jednoceno a přiváděno ke své pravé podobě, která je pouze v Jednu. Poslední část práce se zabývá otázkou "novověkosti" kardinála Mikuláše...
Transcendentální zkušenost Karla Rahnera jakožto východisko reflexe věrohodnosti křesťanství
Šenovský, Jakub ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Název: Transcendentální zkušenost Karla Rahnera jakožto východisko reflexe věrohodnosti křesťanství Abstrakt: Tato diplomová práce se šířeji zabývá otázkou, jak (a případně i zda) je možné v dnešní době ospravedlnit křesťanskou víru, a to především vůči těm, kteří nejsou věřící. Konkrétněji se však věnuje řešení této otázky u Karla Rahnera. Základním východiskem jeho řešení je takzvaná "transcendentální zkušenost", která je všem lidem společná a natolik zásadní, že bez ní není možné žádné myšlení ani jednání. Při vší své zásadnosti pro člověka je však rovněž skrytá, což představuje základní problém při jejím objasňování. V této diplomové práci si všímám konkrétního vypracování této záležitosti nejprve ve spisu Hörer des Wortes a posléze ve spisech spíše z Rahnerova pozdějšího myslitelského období: Gotteserfahrung heute, Gotteserfahrung und Selbsterfahrung a Základy křesťanské víry.
Georges Lemaître - mimořádná osobnost vědy 20. století
Rejman, Daniel ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Georges Lemaître je osobností pro českou společnost vcelku neznámou. Ačkoliv patřil k vědcům, kteří nezávisle na sobě anticipovali rozpínavost kosmu a později formuloval jednu nejvýznamnějších hypotéz dvacátého století - hypotézu Prvotního atomu, obecně známou pod názvem Teorie velkého třesku a byl prezidentem Papežské akademie věd, nevyšlo v naší zemi o něm téměř nic. Jaký byl Lemaîtrův život? Co znamená jeho hypotéza v kontextu křesťansko- astronomického diskurzu posledních staletí? Jak se v jeho osobě snoubilo poslání kněze s jeho působením na poli astrofyziky a matematiky?
Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů.
Szarowská, Markéta ; Šenovský, Jakub (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů" popisuje problematiku vzniku a vývoje historické události skrze kulturně-sociální pohled na danou záležitost. Pokládá si otázku, jakým způsobem se podílejí sociokulturní danosti tehdejší společnosti na formování dění, které se později z pohledu dějepisců stane významnou historickou událostí. Jedním z významných metodologických zdrojů mé práce je přístup Michela de Certeau a jeho teoretické zpracování procesu "psaní dějin". První kapitola se zabývá historickou antropologii jako metodologickým přístupem v historickém bádání. Druhá kapitola je věnována Michelu de Certeau a jeho studiu v oblasti historiografie. Ve třetí kapitole je uveden dějinný přehled "století zámořských objevů", ve kterém došlo k zásadním historickým událostem - velkým objevným plavbám. Čtvrtá a pátá kapitola vychází z předchozích teoretických textů o historické antropologii a Michelu de Certeau. Cílem této diplomové práce bylo vztáhnout tyto nové přístupy historického bádání právě k tématu dějin zámořských objevů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Šenovský, Jan
1 Šenovský, Jiří
1 Šenovský, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.