Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The expression of interleukin 20 and its role in rheumatoid arthritis
Yadollahi, Benjamin ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Revmatoidní artritida (RA) je systémové autoimunitní onemocnění charakterizované tvorbou autoprotilátek a aktivací prozánětlivých cytokinů. Tento proces vede k chronickému zánětu v synoviální tkáni a následné kloubní destrukci. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat roli interleukinu-20 (IL-20) jako potenciálního biomarkeru ve vztahu k patogenezi RA v jednotlivých stádiích onemocnění. Hladiny IL-20 a jeho exprese byla získána pomocí imunologických a molekulárně genetických metod jako je Enzyme-Linked Immunosorbent Assay (ELISA), Real-Time quantitative Polymerase Chain Reaction (RT-qPCR) a imunohistochemickým barvením tkáně. Prokázali jsme zvýšenou expresi IL-20 v synoviální tkáni u nemocných s RA oproti pacientům s osteoartrózou (OA). U pacientů s RA byla zjištěna rovněž vyšší hladina IL-20 v synoviální tekutině oproti hladinám v krevním séru. Hladina IL-20 korelovala s aktivitou onemocnění. Syntéza IL-20 u mononukleárních buněk (PBMC) a synoviálních fibroblastů byla signifikantně zvýšená po stimulaci TLR ligandy a prozánětlivými cytokiny. Po stimulaci IL-20 došlo u RA synoviálních fibroblastů ke zvýšené expresi IL-8. Z výsledků pilotní studie vyplývá, že IL-20 se účastní patogeneze RA, jeho hladiny korelují s aktivitou onemocnění a potenciálně je možné ho využít k cílené terapii RA. Powered by TCPDF...
Regulation of Novel cytokines in Autoimmune Rheumatic Diseases
Yadollahi, Benjamin ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Abstruct A large number of cytokines are expressed in the feet and hands joints of patients with Rheumatoid arthritis. It is necessary to study the new cytokines which may help in prognosis and diagnosis of this autoimmune disease. Omentin1 and Interleukin 20 are the new cytokines and their expressions may have a role in the expression of proinflammatory cytokines; IL-1, IL-6 and TNFα, in different cell tissues such as synovial fibroblasts, chondrocytes, peripheral blood mononuclear cells and, sera. It is conceivable that these biomarkers may be used in biological therapies.
Studium interleukinu 37 a jeho role u revmatoidní artritidy
Jandová, Romana ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dysregulace mezi aktivitou prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů u revmatoidní artritidy (RA) přispívá ke vzniku imunitní nerovnováhy, k chronickému zánětu a následné destrukci kloubu. Interleukin-37 (IL-37) byl popsán jako protizánětlivý cytokin u několika autoimunitních onemocnění. Cílem této práce bylo zjistit koncentrace IL-37 v séru a synoviální tekutině u pacientů s RA a porovnat je s kontrolní skupinou jedinců s osteoartrózou (OA), zjistit vztah mezi IL-37 a aktivitou nemoci a dalšími klinickými parametry. Dalším cílem bylo, prokázat jeho protizánětlivé působení na RA synoviálních fibroblastech a charakterizovat další typy buněk, které se na jeho produkci podílejí. Hladiny IL-37 byly detekovány pomocí testu enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA). Synoviální fibroblasty byly stimulovány lipopolysacharidem (LPS) a rekombinantním IL-37 (rIL-37). Hladiny studovaných genů byly analyzovány pomocí PCR. Synoviální tkáň a imunitní buňky byly vizualizovány pomocí imunohistochemického a imunofluorescenčního barvení. V synoviální tekutině RA oproti OA pacientů byla zjištěna zvýšená koncentrace IL-37. Hladiny IL-37 v séru a synoviální tekutině mezi sebou vzájemně korelovaly. Sérové hladiny IL-37 u pacientů s RA a OA byly signifikantně vyšší v porovnání se synoviální tekutinou. Hladiny IL-37 v...
Význam S100 proteinů v patogenezi revmatických onemocnění
Andrés Cerezo, Lucie ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Nové poznatky a bližší pochopení patogeneze revmatických onemocnění přispěly k vývoji biologických léků zaměřených proti cytokinům a imunitním buňkám. Některé S100 proteiny vykazují chování podobné cytokinům a kromě regulace mnoha buněčných funkcí jsou součástí zánětlivého procesu. Cílem naší práce bylo studovat význam vybraných S100 proteinů ve vztahu k aktivitě a patogenezi zánětlivých revmatických onemocnění. Výsledky: Naše výsledky poprvé poukázaly na vztah S100A4 proteinu k aktivitě revmatoidní artritidy (RA) a na pokles jeho biologicky aktivní multimerní formy vlivem aplikace biologické léčby blokující tumor nekrotizující faktor-α (TNFα). Prokázali jsme, že S100A4 funguje v podmínkách in vitro jako prozánětlivý mediátor, který indukuje produkci cytokinů TNFα, interleukinu (IL)-1β a IL-6 mononukleárními buňkami prostřednictvím Toll-like receptoru 4 (TLR-4), transkripčního faktoru NFκB a tyrosinových kináz erk1/2 a p38. S100A4 protein může navíc hrát roli v patogenezi zánětlivých myopatií, kde je přítomen ve zvýšeném množství v zánětlivém infiltrátu postiženého svalu, v regenerujících svalových vláknech a nepřímo se tak může podílet na poškození svalových vláken stimulací tvorby cytokinů mononukleárními buňkami. Dalším zjištěním byla normalizace zvýšených sérových hladin S100A12 a...
Úloha tukové tkáně při rozvoji endoteliální dysfunkce, aterosklerózy a dalších komplikací metabolického syndromu: vliv dietních a farmakologických intervencí
Doležalová, Radka ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Šenolt, Ladislav (oponent) ; Kábrt, Jan (oponent)
Obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj diabetu 2. typu, arteriální hypertenze a progresi aterosklerózy. Je doprovázena chronickým zánětlivým stavem tukové tkáně. Tuková tkáň je v současné době považována za aktivní sekreční a imunitní orgán. Zvýšením jejího objemu v důsledku dlouhodobé pozitivní energetické bilance dochází k nárůstu produkce adipokinů s prozánětlivým účinkem. Tyto hormony a cytokiny produkované adipocyty i makrofágy působí lokálně v tukové tkáni a současně vykazují systémové účinky. Mohou se tak různou měrou podílet na vzniku patofyziologických změn charakterizujících metabolický syndrom a vedoucích k rozvoji endoteliální dysfunkce a progresi aterosklerózy. Naopak nevelké množství tukové tkáně u štíhlých jedinců či výrazné snížení jejího objemu u obézních pacientů po redukci hmotnosti je spojeno s nárůstem produkce faktorů s příznivými metabolickými účinky a poklesem produkce prozánětlivých a inulinovou rezistenci indukujících faktorů. Endoteliální dysfunkce a zánět jsou důležitými markery aterogenního procesu a zhoršené prognózy u pacientů s metabolickým syndromem a diabetem 2. typu. Detekce endoteliální dysfunkce je užitečným nástrojem pro výzkum mechanismů aterosklerózy, screening z hlediska budoucího kardiovaskulárního rizika a sledování odpovědi na terapeutické...
Role of Adipokines and Ghrelin in Normal and Nutritionally Modulated Adjuvant Ar thritis in Rats
Štofková, Andrea ; Jurčovičová, Jana (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
Chronická zánětlivá autoimunitní onemocnění postihují 5-7% celosvětové populace, čímž se řadí mezi velmi závažnou skupinu onemocnění. I když epidemiologické studie potvrzují klíčovou roli genetických faktorů v etiologii autoimunitních chorob, za spuštěním vlastního mechanismu autoreaktivity imunitního systému jsou různé další faktory vnějšího i vnitřního původu. Výzkumy v posledním desetiletí poukazují na rozvoj systémového subklinického zánětu během obezity, ve kterém hrají významnou roli tuková tkáň a její hormonální faktory, adipokiny. Není vyloučeno, že u vnímavých jedinců může porucha endokrinní funkce tukové tkáně během obezity způsobit zvýšenou predispozici rozvoje chronických zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Předkládaná práce se zaměřuje na objasnění významu adipokinů a ghrelinu v chronickém zánětu na experimentálním modelu lidské revmatoidní artritidy, adjuvantní artritidy (AA) u potkanů. Dalším cílem bylo sledovat, do jaké míry mohou různé nutriční režimy ovlivnit hladiny adipokinů a ghrelinu a následně rozvoj a závažnost AA. Jako nutriční režimy byly použity: (a) normální nutriční režim se standardní dietou, (b) neonatální překrmování navozené redukcí vrhu a po odstavu následované krmením hyperkalorickou vysokotukovou dietou a (c) 40% omezení příjmu potravy od podání artrogenu až do...
Význam nových cytokinů v patogenezi revmatických onemocnění
Filková, Mária ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Nerovnováha mezi aktivitou pro- a proti-zánětlivých cytokinů u revmatoidní artritidy (RA) přispívá ke vzniku imunitní dysregulace, chronického zánětu a následné kloubní destrukce. Adipokiny jsou bioaktivní proteiny, které se kromě jiného podílejí na regulaci zánětu. IL-35 je nový cytokin s dosud neznámou funkcí u lidí, který je podle výsledků u myších modelů důležitou součástí zánětlivých procesů. Cílem práce bylo zjistit hladiny a úlohu vybraných adipokinů a IL-35 v kloubním a systémovém kompartmentu a vztah k aktivitě nemoci u pacientů s RA a jiným revmatickým onemocněním. Výsledky: Prokázali jsme zvýšené sérové hladiny adiponectinu u pacientů s erozivní osteoartrózou (OA) kloubů rukou, rozdílné koncentrace nových adipokinů vaspinu a omentinu v synoviální tekutině pacientů s RA a OA. Dále jsme zjistili vliv biologické léčby TNFα inhibitorem na expresní profil adipokinů v tukové tkáni pacientů s RA. Biologická léčba rituximabem vedoucí k depleci B lymfocytů způsobila pokles sérových hladin visfatinu u RA. Změna hladin visfatinu navíc předurčovala změnu aktivity nemoci v době, kdy by se měla podat další infuze biologického léku. Vyšší hladiny IL-35 v synoviální tekutině u pacientů s RA ve srovnání s OA korelovaly s parametry aktivity nemoci. IL-35 podjednotky p35 a EBI3 jsou zvýšené v RA...
Nové metabolické regulátory a prozánětlivé faktory v etiopatogeneze diabetes mellitus 2. typu a obezity: vliv farmakologických a dietních intervencí
Mráz, Miloš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Šenolt, Ladislav (oponent) ; Hainer, Vojtěch (oponent)
NOVÉ METABOLICKÉ REGULÁTORY A PROZÁNĚTLIVÉ FAKTORY V ETIOPATOGENEZE DIABETES MELLITUS 2. TYPU A OBEZITY: VLIV FARMAKOLOGICKÝCH A DIETNÍCH INTERVENCÍ MUDr. Miloš Mráz Dizertační práce ABSTRAKT (CZ) Výzkum na poli obezity, diabetes mellitus a jejich komplikací se v posledních letech stále více orientuje na identifikaci nových netradičních faktorů uplatňujících se při jejich vzniku. Cílem předkládané práce proto bylo prozkoumat úlohu nedávno objevených regulátorů metabolických a zánětlivých reakcí zahrnujících fibroblastové růstové faktory 19 a 21 a chemotaktické cytokiny a jejich receptory v patogeneze obezity a diabetes mellitus 2. typu. Do studie bylo zařazeno celkem 182 subjektů rozdělených do 3 kategorii - pacienti s obezitou bez přítomnosti diabetes mellitus 2. typu (OB), skupina obézních diabetiků 2. typu (DM2) a zdravých kontrolních jedinců s normální hmotností (C). Zvolené intervence zahrnovaly 2 až 3 týdny nízkokalorické diety (VLCD - energetický obsah 2500 kJ/den), tříměsíční podávání agonisty receptorů PPARα fenofibrátu a akutní hyperinzulinémii v průběhu hyperinzulinemického izoglykemického clampu. Získané výsledky naznačují, že zvýšení hladin FGF-21 po VLCD a léčbě fenofibrátem může přispívat k pozitivním efektům těchto intervencí. Koncentrace FGF-19 jsou také částečně závislé na nutričním stavu...
Faktory ovlivňující metabolismus glukózy a zánětlivou reakci u kriticky nemocných pacientů
Kotulák, Tomáš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
SOUHRN Hyperglykémie kritických stavů byla považována za adaptivní metabolickou reakci organizmu na stresovou situaci, která souvisí s kritickým stavem jak u pacientů s diagnózou diabetu, tak u pacientů bez této diagnózy. Hyperglykémie je vyvolána především periferní inzulínovou rezistencí navozenou faktory působícími kontraregulačně vůči inzulínu na úrovni postreceptorové inzulínové signální kaskády. Samotná hyperglykémie pak může potencovat zvýšení hladin pro-zánětlivých cytokinů, jako je tumor necrosis factor alpha (TNF-α), interleukin-6 (Il-6), interleukin-8 (Il-8) a další. Kromě místa uložení energie je bílá tuková tkáň také velmi aktivním endokrinním orgánem, reguluje řadu metabolických procesů a také významně ovlivňuje regulaci zánětu. V kritických stavech mění tuková tkáň svou morfologii, adipocyty se zmenšují a dochází k hojné infiltraci makrofágy. Paradoxně mají kriticky nemocní pacienti s nadváhou a obezitou nižší mortalitu než pacienti s podváhou, normální váhou a morbidní obezitou. V našich studiích jsme zvolili jako vhodný model stresového stavu pacienty podstupující elektivní kardiochirurgický výkon s použitím mimotělního oběhu a s peroperačně dobře přístupnými zkoumanými tkáněmi k odběru vzorků. Sledovali jsme expresi mRNA u_ dvou nedávno objevených faktorů s významnou úlohou v regulaci...
Snižují regulační T lymfocyty riziko autoimmunity indukované CD8+ T lymfocyty?
Chadimová, Tereza ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
4 Regulační T lymfocyty jsou nezbytné pro udržení periferní autotolerance a pro prevenci autoimunity potlačováním imunitní reakce CD8+ a CD4+ T lymfocytů. Ovšem, zatímco interakce regulačních buněk s CD4+ T lymfocyty byly rozsáhle studovány, vliv regulačních T lymfocytů na autotoleranci CD8+ T lymfocytů nebyl podrobněji prozkoumán. Hlavním cílem tohoto diplomového projektu bylo zjistit, jak regulační T lymfocyty zabraňují autoimunitě způsobené CD8+ T lymfocyty. Použitím experimentálního myšího modelu autoimunitního diabetu, který umožňuje depleci regulačních T lymfocytů a titraci počtu autoreagujících T buněk, afinity či dávky antigenu, jsme zjistili, že regulační T lymfocyty jsou důležité pro prevenci autoimunity vyvolané CD8+ T lymfocyty. Odhalili jsme, že regulační T lymfocyty potlačují jak vysoce afinitní T lymfocyty, které unikají negativní selekci, tak i relativně slabě afinitní, ale četné, pozitivně selektované T lymfocyty. Regulační T lymfocyty předcházejí vzniku autoimunity zvýšením hranice pro počet autoreaktivních CD8+ T lymfocytů potřebných pro vznik autoimunity. Překvapivě, přítomnost regulačních T lymfocytů nemá vliv na množství autoantigenu pro spuštění autoimunity. Dále jsme ukázali, že regulační T buňky jsou schopny potlačit autoreaktivní CD8+ T lymfocyty i v nepřítomnosti konvenčních CD4+...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.