|
|
Základní příjem a jeho etické aspekty: právo na existenci, nebo právo na zahálku?
Šenková, Eva ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Základní příjem je koncept, který lze označit jako podnětný, odvážný a provokativní. Jedná se o příjem vyplácený vládou každému dospělému členovi společnosti pravidelně a bezpodmínečně ve stejné výši. Tento grant by tedy měl být poskytován bez ohledu na to, zda daná osoba je bohatá či chudá, žije sama či s někým, je ochotna pracovat či nikoli. Všem jeho příjemcům by měl zaručit dostatečné materiální zdroje pro zajištění vlastní existence. Uvedený koncept je navržen jako mechanismus distribuční spravedlnosti a jako nástroj k boji proti nezaměstnanosti bez zvyšování chudoby. Ekonomická nezávislost by měla každé osobě zajistit skutečnou svobodu - měla by člověku poskytnout příležitost dělat, cokoliv dělat chce, včetně trvalé zahálky. Zavedení základního příjmu by znamenalo proměnu hospodářského a společenského uspořádání, nikoliv pouze změnu sociálního zabezpečení. Cílem této práce je proto nalézt v argumentaci pozitiv a negativ základního příjmu eticky relevantní aspekty a poukázat na problémy, které z etického hlediska s konceptem základního příjmu souvisejí.
|
|
|
Gender jako faktor ovlivňující zdraví
Šenková, Eva ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vztah genderu a zdraví. Postoje a projevy chování, související s mužskou či ženskou rolí jedinců ve společnosti, jsou jedním z faktorů, které působí na lidské zdraví a ovlivňují délku života. Práce mapuje situaci v České republice - zda je směřována politika ke snižování genderových nerovností ve využívání zdravotních služeb a zda jsou nějak reflektovány rozdíly mezi ženami a muži v jejich potřebách a v přístupu ke svému zdraví. Práce se opírá o teorii implementace se zaměřením na identifikaci bariér, které úspěšné implementaci brání, o koncept determinant zdraví a gender mainstreamingu. Při výzkumu byly uplatněny kvalitativní i kvantitativní metody. Primární data byla získána expertními rozhovory a písemným dotazováním odborníků. Mezi sekundárními daty měly klíčovou roli strategické veřejněpolitické dokumenty a publikované statistické údaje. Výzkumem bylo zjištěno, že Česká republika se hlásí ke strategickým cílům v souvislosti s nerovnostmi ve zdraví žen a mužů, není však vyvíjena adekvátní činnost k jejich dosažení. Dále bylo identifikováno několik bariér, které naplnění strategických cílů mohou znesnadňovat či bránit. Tyto bariéry byly rozčleněny na dvě hlavní skupiny: bariéry subjektivní a objektivní.
|
host ::
RSS.