|
|
Vitae sanctorum: úloha franské hagiografické tradice při nástupu Karlovců
Šenk, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá raně karolinskou hagiografickou produkcí a její úlohou při nástupu Karlovců k moci. Sledovány jsou přitom dvě hlavní linie. Ta první zkoumá vliv hagiografické produkce na vzestup Karolinského rodu ve Franské říši a na dynastický převrat roku 751. Ve druhé je následně pozornost zaměřena na obraz karolinské expanze do Fríska a Bavorska v hagiografických spisech a na to, jakou legitimizační roli mohly hrát dané spisy v karolinské politice. Po úvodním terminologickém a metodologickém vymezení je nejprve podán popis politického vývoje Franské říše s důrazem na vzestup Karlovců a přehled vývoje latinské hagiografické tradice ve Franské říši se zvláštním zřetelem ke skutečnostem, které jsou v práci dále zkoumány, jakými jsou proměna misijního ideálu, obraz urozeného světce a vyobrazení spolupráce světce a panovníka. Ve třetí kapitole je zevrubně podán vývoj bádání o germánské královské sakralitě a fenoménu urozených svatých a jsou ukázány možnosti užití daných konceptů. Ty jsou pak aplikovány na příkladu svatých z rodu Karlovců - zejména sv. Arnulfa z Met a sv. Gertrudy z Nivelles. V práci je přitom ukázáno, že se jednalo o legitimizační světce a propagace jejich kultu byla politickou záležitostí. Ta měla za cíl posvětit vlastní rod, vyvýšit jej nad ostatní franskou...
|
|
|
Dějiny teologické fakulty v Praze: Od založení do roku 1419
Šenk, Martin ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dějinami teologické fakulty v Praze od jejího založení v roce 1347 až do vypuknutí husitské revoluce. Práce se tedy nejprve věnuje předpokladům založení obecného učení v Praze a zakladatelskému činu papeže Klimenta VI. a císaře Karla IV. Následně jsou popsány počátky výuky na teologické fakultě a její institucionální vývoj do roku 1419. Pozornost je při tom věnována zejména otázce papežského založení fakulty, organizaci studia, roli pražského arcibiskupa jakožto kancléře univerzity. Opomenuty nejsou ani vnitřní těžkosti fakulty a zasazení teologické fakulty do kontextu dějin Univerzity Karlovy. Metodologicky práce vychází z komparace odborné literatury a analýzy dobových pramenů.
|
|
|
Christianizace Velké Moravy jako součást kulturně desintegračních procesů mezi Byzantskou říší a Západem
Šenk, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na christianizaci Velké Moravy, kterou zasazuje do kontextu kulturně desintegračních procesů mezi Východem a Západem. Práce tedy nejprve mapuje počátky kulturního a politického rozdělení Evropy. Dále popisuje vznik a christianizaci Velké Moravy. Zvláštní pozornost je věnována aktivitám Konstantina a Metoděje. Pro východofranské prostředí představoval příchod soluňských bratrů Konstantina a Metoděje první přímý kontakt s byzantských kulturním okruhem. Práce tedy s využitím primárních pramenů i sekundární literatury mapuje, zda v souvislosti s předchozím kulturně politickým vývojem v Evropě - zejména ikonoklasmem a vládou císařovny Ireny - mohla mít činnost Konstantina a Metoděje vliv na utváření negativních stereotypů o Byzanci na latinském Západě. Zajímavým se jeví zejména kontrast mezi prameny z Říma a z Východofranské říše. V závěru práce je pak podán popis cyrilometodějského odkazu na kulturní desintegraci Evropy.
|
host ::
RSS.