Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hostina
Orel Tomáš, Jakub ; Šejn, Miloš ; Ruller, Tomáš
Pro realizaci lesní hostiny jsem zvolil formu happeningu a vědomě se ocitám na hraně umění a rituálu. Jako umění vnímám jak artefakty, vytvořené pro situaci lesní hostiny, tak proces utváření a promýšlení hostiny, koncept, či scénář. Různé varianty scénářů, které stojí v zákadě události rozepisuji níže v úvahách o práci. Také scénář, k němuž jsem postupným vývojem úvah dospěl, je ke čtení níže na pozvánce k akci, přiložené v obrazové části. Hostina například ve starém Řecku začínala i končila slavností obětování bohům. Rozhodl jsem se tento motiv akcentovat. Oběť před přijímáním pokrmu, vzdání díků každodenní pokrm prohlubuje, stává se vědomou činností. V křesťanském světě má v tomto smyslu největší význam poslední večeře páně, její symbolika tvoří nejdůležitější rituál v křesťanské mši. Tato Kristova hostina se postupně stala také významným motivem v dějinách umění až po modernistická i současná ztvárnění. Chtěl jsem se ovšem dobrat vlastní verze symbolické hostiny a protože je pro mě stěžejním tématem vztah člověka a přírody, umístil jsem hostinu do přírodní krajiny. V tom jsou mi vzorem především Divadlo orgií a mystérií Hermana Nitsche a instalace ve woman house Dinner party od Judy Chicago. Můj happening také počítá s lidmi, kterým je myšlenka blízká. Již během předchozí schůzky u malého domácího ohně jsme přišli na to, že je to intimní rituál a je třeba dobře účastníky zvolit, rokovat s nimi o celé situaci, dobře projasnit záměr. Někteří pozvaní hosté s mou myšlenkou přímo nesouhlasili a zůčastnit se odmítli. Proto jsem později zhodnotil, že jde o komunitní událost. Blízkých vztahů, které jsou k vnímání takového zážitku stěžejní napomáhá realita společného bytu, v centru Brna na Minoritské 12. Zde se každodenní život vyznačuje rysy malé komunity. Jedním z důvodů proč někteří pozvaní účastníci odmítli účast je pravděpodobně to, že nemají takto společnou realitu. Nemají jasnější povědomí o umělecké realitě, a kontextech, které umožňují akci vnímat s jistým odstupem, jako výsledek nějaké konceptuální činnosti autora. Komunitní charkter nabude mnohem významnější roli, pokud se v ideálním případě happening zopakuje (promění se v rituál), ovšem tentokrát skutečně s výpěstky, výrobky, připravovanými přímo za tímto účelem. Tedy jde o skutečné vědomé prožití původu potravy a principu odevzdání (oběti): Totiž jejich odevzdání na konkrétním místě se zachovalou silnou zemskou energií. Problematika prezentace mého happeningu, je otázkou. Myslím, že není zapotřebí, podstata happeningu tkví ve vnitřních i společných prožitcích zůčastněných osob. Ponechávám si tedy otevřený prostor, jakou formu při prezentaci zvolím. Při realizaci ovšem důsledně práci dokumentuji. Některé momenty jsou ovšem kamerou nepřenositelné. Dokumentuji tedy pro potřeby diplomové práce a její prezentace. V ideálním případě v budoucích hostinách chci od akcentování dokumentace ustoupit.
Vnitřní Prostor II (mysl v jeskyni)
Orel Tomáš, Jakub ; Šejn, Miloš (oponent) ; Kolář, Matěj (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci se mi stal východiskem archetipální prostor jeskyní. Kolébka i hrob, první malířské plátno, duchovní i kulturní katalyzátor rodu homo sapiens. Otázky cesty do vnitřního (dolního) světa tmy. Vnitřním prostorem II mi budou malé přírodní jeskyně. Cílem jejich vyhledávání a práce s nimi je ověřování představ a myšlenek vztahujících se ke krajině a přírodním objektům jako tématu, jež se mi zdály nesnadno uchopitelné. Ve své práci chci propojit dva druhy zkušeností mého života, život v přírodě a život v městském prostředí. Spojit myšlení vztahující se na předmět umění s myšlením nezávislým na kategoriích a tématech umění. Jako médium pro výtvarnou realizaci jsem zvolil videozáznam, (ledově analytické oko zachycuje optické i audiální kvality v rámu před objektivem), ovšem v obtížných teplotních a světelných podmínkách za použití night vision režimu vydává svědectví se specifickou poetikou, připomínající diashow, seká video na rychlý sled obrazů. Pracuji též se svítilnou a s loučí, s ohněm. Výstupem je série devíti různě dlouhých video smyček, promítaných v nadživotní velikosti v galerijní prostoře (aule). Videa běží souběžně a nesourodá délka způsobuje proměňující se kompozici obrazů a zvuků. Oproštěnost a sugestivita formy mi přijde adekvátní.
Tiché výpovědi
Kubínová, Hana ; Šejn, Miloš (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním mizení přirozeného prostředí mnoha živočichů v posledních šedesáti letech v důsledku rozšiřování městské zástavby města Brna. Ve vybraných nejvíce zastavěných městských částech byly vytvořeny instalace z odpadků nalezených na daném místě. Instalace vrhaly stíny zvířat, které zde měly dříve přirozené prostředí. Zvířata byla následně fotograficky zdokumentována.
Proměna krajiny
Krátký, Adam ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠEJN, Miloš (oponent)
Práce je reflexí site-specific projektu Proměna krajiny v Tichém údolí v Roztokách. Soustředím se v ní na popis a analýzu participativní podoby umělecké práce v krajině.
Topos Kolektiv: Vlastní prožitek vnímání krajiny / místa a jeho artikulace skrze (hudebně pohybové) performance
Kerle, Tereza ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠEJN, Miloš (oponent)
Práce je reflexí site-specific projektu Nečtiny realizovaného uskupením Topos Kolektiv v kapli sv. Anny a přilehlém lomu v Nečtinech v Plzeňském kraji. Soustředím se v ní na popis a analýzu site specific podoby umělecké práce v daném místě a krajině.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.