Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prediktor hmotnosti
Kaiserová, Iveta ; Kádě, Ondřej (vedoucí práce) ; Šefc, Luděk (oponent)
Incidence obezity celosvětově strmě stoupá a jedním z velkých problémů v její léčbě je dostatečná motivace k setrvání v léčebném procesu. Zcela jasné nejsou ani faktory determinující úspěšnost redukčního pokusu. Cílem projektu "Prediktor hmotnosti" je proto vytvoření softwaru predikujícího vývoj hmotnosti v čase v reakci na provedené intervence životního stylu a cílem diplomové práce pak bylo definování faktorů ovlivňujících redukci hmotnosti prostřednictvím ověření dvou hypotéz: "Mladší pacient redukuje svou hmotnost snáze než starší pacient." a "Spolupracující pacient redukuje svou hmotnost snadněji než nespolupracující pacient." Výzkumu se zúčastnilo 29 pacientů. Jejich denní záznamy o hmotnosti, jídelníčku a krocích byly sbírány prostřednictvím mobilních i webových aplikací, tělesné složení bylo měřeno na pravidelných nutričních konzultacích. Získaná data byla zpracována prostřednictvím explorační a korelační analýzy. Kvůli nedostatečnému počtu záznamů byli dva pacienti vyřazeni z analýzy denních záznamů a tři pacienti z analýzy tělesného složení. První z hypotéz nebyla potvrzena, korelační analýza naopak naznačila vyšší úspěšnost starších pacientů, kterou lze vysvětlovat nalezenou pozitivní korelací mezi věkem a mírou self-monitoringu (r = 0,45, významná na hladině p < 0,05). Pro druhou z...
Cyclophosphamide effects on hematopoiesis
Renešová, Nicol ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Cyklofosfamid je alkylační činidlo vyrobené v šedesátých letech minulého století za účelem použití v protirakovinné terapii. Od svého uvedení manifestoval široké spektrum účinků. Velkou pozornost si zaslouží zejména účinky, které cyklofosfamid má na krvetvorbu, jež je lokalizována v dřeni stehenních a dalších kostí. Krvetvorba je složitý proces, jehož výzkum se odehrává už řadu desetiletí. Čím více je toho známo o takzvaných nikách okupovaných hematopoetickými kmenovými buňkami, jakožto i o jejich životním cyklu, tím snadněji se dá vyvíjet účinná terapie proti malignitám, což ve výsledku vede i k navýšení počtu přeživších pacientů. Dopad cyklofosfamidu na krvetvorbu se dá shrnout třemi hlavními pojmy: myeloablace a myelosuprese, imunosuprese, mobilizace hematopoetických kmenových buněk do periferní krve. Imunosuprese je dosaženo systematickou deplecí progenitorových buněk diferencujících se do bílých krvinek. Navozená neutropenie a lymfopenie umožňují zmírnění (i když většinou nikoliv vyléčení) autoimunitních chorob a zabránění odmítnutí štěpu po allotransplantaci. Mobilizace, proces opačný k takzvanému "homingu" krvetvorných kmenových buněk, se zdá být závislou především na eliminaci buněčné adheze (CRXCR4/SDF-1; VCAM-1/VLA-4) prostřednictvím proteáz vyloučených do prostředí niky po vystavení cyklofosfamidu.
Dipeptidylpeptidáza IV v ortotopických modelech gliomu
Hilšer, Marek ; Šedo, Aleksi (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Šefc, Luděk (oponent)
Maligní gliomy se řadí mezi vysoce agresivní nádorová onemocnění. Průměrná doba přežití pacientů nepřesahuje 15 měsíců. Přes intenzivní výzkum se dosud nedaří nalézat terapeutické strategie, které by významným způsobem prodloužily život postižených tímto onemocněním. Jednu z oblastí výzkumu možného terapeutického zacílení v onkologické léčbě představují proteázy buněčného povrchu. Do této skupiny proteinů patří i dipeptidylpeptidáza IV (DPP-IV). Změna exprese DPP-IV byla prokázána v různých typech nádorových onemocnění a také v maligních gliomech. Poznání role DPP-IV v biologických procesech tohoto maligního onemocnění může přispět k rozvoji nových terapeutických modalit. Cílem této dizertační práce bylo zavést xenograftový ortotopický model gliomu a geneticky modifikovaný model gliomu (genetically engeneered model, GEM). Dále jsme zkoumali vliv DPP-IV na růst experimentálního gliomu a zaměřili se na rozlišení podílu jejího katalytického a nekatalytického mechanismu v tomto procesu. V GEM modelu jsme sledovali enzymovou aktivitu a distribuci DPP-IV. Pro intraexperimentální sledování dynamiky růstu experimentálních gliomů jsme testovali vhodnost neinvazivní fluorescenční zobrazovací metody. Výsledky práce ukázaly, že DPP-IV negativně ovlivňovala růst gliomu v xenograftovém ortotopickém modelu. Tento...
Algorithms for multimodal radiography with novel imaging detectors.
Tureček, Daniel ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Tlustos, Lukas (oponent) ; Linhart, Vladimír (oponent)
Zobrazování v medicíně je technika, která nám umožňuje bez operativních zásahů vizua- lizovat vnitřní struktury lidského těla, abychom mohli diagnostikovat nemoci. Umožňuje nám taky monitorování fyzikálních procesů a funkcí různých orgánů v těle. Obor medi- cínského zobrazování obsahuje širokou škálu metod založených na různých fyzikálních principech. Součástí tohoto oboru jsou i metody používající ionizující záření. Kvalita na- měřených snímků silně závisi na použitých zobrazovacích detektorech. Existuje celá řada různých typů detektorů, od čistě analogových (filmy) až po plně digitální detektory jako jsou flat panely, které jsou v dnešní době nejrozšířenější. Novější typy dektorů využívají technologie počítání fotonů a nejmodernější experimentální detektory jako například Me- dipix jsou schopné detekovat a analyzovat jednotlivé fotony. Tato práce studuje vlastnoti, parametery a možné aplikační využití nejvnovejšího detek- toru Timepix3 z rodiny detektorů Medipix v různých zobrazovacích modalitách. Nejprve byl vyvinut nový vyčítací hardware a akviziční software společně s novými kalibračními a korekčními metodami. Poté byly postupně prozkoumány různé módy Timepix3 detek- toru: velmi rychlá spektrální radiografie, která demonstruje velmi rychlé měření "barev- ných"rentgenových obrázků; jednofotovná...
The cell cycle and differentiation of haematopoietic stem and progenitor cells.
Páral, Petr ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Horváthová, Monika (oponent) ; Kokavec, Juraj (oponent)
Krvetvorné kmenové a progenitorové buňky jsou nezbytné pro celoživotní produkci krevních buněk. Analyzovali jsme buněčný cyklus a intenzitu produkce těchto buněk v myší krvetvorné tkáni. Značení buněk syntetizujících DNA dvěma tymidinovými analogy, optimalizované pro in vivo použití, umožnilo stanovit rychlost, s jakou buňky vstupují do G2-fáze buněčného cyklu, výpočet délky trvání S-fáze a průměrné délky buněčného cyklu v Sca-1+ a Sca-1- subtypech krvetvorných kmenových a progenitorových buněk. Diploidní buňky, které byly označeny v průběhu S-fáze předchozího buněčného cyklu, byly využity pro stanovení rychlosti, se kterou tyto buňky vstupují do G1-fáze buněčného cyklu. Tyto naše analýzy ukázaly významný rozdíl v sebeobnovném a diferenciačním charakteru buněčného dělení Sca-1+ a Sca-1- buněk. Po rozdělení Sca-1+ buněk asi polovina nově vzniklých buněk ztratila Sca-1, což odpovídá asymetrickému dělení. Oproti tomu, Sca-1- buňky se dělily sebeobnovným symetrickým dělením. Tyto nové údaje nám dále umožnily odhadnout rychlosti buněčných produkcí v Sca-1+ buňkách a v 3 subtypech Sca-1- buněk. V druhé části studie jsme se zaměřili na erytroidní diferenciaci kmenových a progenitorových buněk. Zavedli jsme nový způsob identifikace erytroidních progenitorů a prekurzorů v kostní dřeni a sledování průběhu...
The Role of Patent Foramen Ovale in the Pathophysiology of Decompression Sickness.
Honěk, Jakub ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Linhartová, Kateřina (oponent) ; Mandysová, Eva (oponent)
Foramen ovale patens (PFO) je spojováno se zvýšeným rizikem vzniku dekompresní choroby potápěčů (DCS). Patofyziologicky je tento jev vysvětlován paradoxní embolizací dusíkových bublin do systémového oběhu s následnou obturací kapilár vedoucí k ischemickému poškození tkání. Tato hypotéza, ač vyslovena již v 80. letech 20. století, je stále diskutována a doposud chyběla experimentální a prospektivní klinická data, která by ji podporovala. Její význam přitom není zdaleka jen teoretický. Průkaz PFO jako etiologického faktoru vzniku DCS a zejména nevyprovokované DCS (bez porušení dekompresních pravidel), by mělo zásadní význam i v terapii a prevenci této choroby, která představuje potenciální riziko pro miliony potápěčů na celém světě. V našem výzkumu si klademe za cíl ozřejmit úlohu PFO v patofyziologii vzniku DCS a zjistit, zda prevence paradoxní embolizace dusíkových bubIin, povede k snížení incidence nevyprovokované DCS. Provedli jsme screening přítomnosti PFO pomocí transkraniální duplexní ultrasonografie u 489 potápěčů. V retrospektivní analýze jsme zjistili, že incidence nevyprovokované DCS byla 7% a že PFO bylo jediným rizikovým faktorem. V dalším výzkumu jsme se zaměřili na detekci venózních a arteriálních dusíkových bublin po simulovaných ponorech v hyperbarické komoře. Zjistili jsme, že ponory...
Dipeptidylpeptidáza IV v ortotopických modelech gliomu
Hilšer, Marek ; Šedo, Aleksi (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Šefc, Luděk (oponent)
Maligní gliomy se řadí mezi vysoce agresivní nádorová onemocnění. Průměrná doba přežití pacientů nepřesahuje 15 měsíců. Přes intenzivní výzkum se dosud nedaří nalézat terapeutické strategie, které by významným způsobem prodloužily život postižených tímto onemocněním. Jednu z oblastí výzkumu možného terapeutického zacílení v onkologické léčbě představují proteázy buněčného povrchu. Do této skupiny proteinů patří i dipeptidylpeptidáza IV (DPP-IV). Změna exprese DPP-IV byla prokázána v různých typech nádorových onemocnění a také v maligních gliomech. Poznání role DPP-IV v biologických procesech tohoto maligního onemocnění může přispět k rozvoji nových terapeutických modalit. Cílem této dizertační práce bylo zavést xenograftový ortotopický model gliomu a geneticky modifikovaný model gliomu (genetically engeneered model, GEM). Dále jsme zkoumali vliv DPP-IV na růst experimentálního gliomu a zaměřili se na rozlišení podílu jejího katalytického a nekatalytického mechanismu v tomto procesu. V GEM modelu jsme sledovali enzymovou aktivitu a distribuci DPP-IV. Pro intraexperimentální sledování dynamiky růstu experimentálních gliomů jsme testovali vhodnost neinvazivní fluorescenční zobrazovací metody. Výsledky práce ukázaly, že DPP-IV negativně ovlivňovala růst gliomu v xenograftovém ortotopickém modelu. Tento...
Effect of the pretransplantation conditioning on the effectiveness of bone marrow transplantation in a mouse model
Renešová, Nicol ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent)
Hematologické malignity patří mezi jedny z nejčastěji se vyskytujících typů rakovinných onemocnění. Při jejich léčbě se často využívá léčebných protokolů zahrnujících předtransplantační přípravu pacienta kombinací cytostatik a ionizujícího záření, po které následuje transplantace zdravých dárcovských krvetvorných kmenových buněk. Jednou z nejobvyklejších používaných kombinací je ošetření alkylačním činidlem cyklofosfamidem a celotělovým ozářením. V této studii jsme použili kongenní myší kmeny Ly5.1 a Ly5.2, které exprimují různé varianty CD45 antigenu, ke zhodnocení efektu různých časových intervalů mezi cyklofosfamidem a ozářením na přihojování krvetvorných kmenových buněk a jejich schopnost obnovit krvetvorbu. Pro toto stanovení byla použita kompetitivní repopulační studie. Výsledky ukazují, že míra přihojení a obnovení krvetvorby se mohou významně lišit v závislosti na zvoleném intervalu mezi cyklofosfamidem a ozářením. Shromážděná data navíc ukazují, že pacienti s hematologickými malignitami by mohli vykazovat lepší léčebné výsledky, zejména pokud by interval mezi cyklofosfamidem a ozářením před transplantací byl sedm dní, protože jejich vlastní kmenové buňky by byly nejméně kompetitivní. Klíčová slova: Cyklofosfamid, hematopoietické kmenové buňky, chimérizmus, ionizující záření, transplantace...
Cyclophosphamide effects on hematopoiesis
Renešová, Nicol ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Cyklofosfamid je alkylační činidlo vyrobené v šedesátých letech minulého století za účelem použití v protirakovinné terapii. Od svého uvedení manifestoval široké spektrum účinků. Velkou pozornost si zaslouží zejména účinky, které cyklofosfamid má na krvetvorbu, jež je lokalizována v dřeni stehenních a dalších kostí. Krvetvorba je složitý proces, jehož výzkum se odehrává už řadu desetiletí. Čím více je toho známo o takzvaných nikách okupovaných hematopoetickými kmenovými buňkami, jakožto i o jejich životním cyklu, tím snadněji se dá vyvíjet účinná terapie proti malignitám, což ve výsledku vede i k navýšení počtu přeživších pacientů. Dopad cyklofosfamidu na krvetvorbu se dá shrnout třemi hlavními pojmy: myeloablace a myelosuprese, imunosuprese, mobilizace hematopoetických kmenových buněk do periferní krve. Imunosuprese je dosaženo systematickou deplecí progenitorových buněk diferencujících se do bílých krvinek. Navozená neutropenie a lymfopenie umožňují zmírnění (i když většinou nikoliv vyléčení) autoimunitních chorob a zabránění odmítnutí štěpu po allotransplantaci. Mobilizace, proces opačný k takzvanému "homingu" krvetvorných kmenových buněk, se zdá být závislou především na eliminaci buněčné adheze (CRXCR4/SDF-1; VCAM-1/VLA-4) prostřednictvím proteáz vyloučených do prostředí niky po vystavení cyklofosfamidu.
Cadaveric bone marrow transplantation: effects of hypoxia and metabolic starvation on mouse hematopoietic stem cells
Linhartová, Jana ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Východisko: Transplantace krvetvorných kmenových buněk slouží k léčbě poruch krvetvorby, autoimunitních chorob i některých nehematologických onemocnění. Ne pro všechny pacienty se však podaří nalézt vhodného dárce krvetvorných kmenových buněk (HSC). Protože HSC vykazují nízkou proliferační a metabolickou aktivitu, lze u nich přepokládat odolnost vůči nedostatku kyslíku a metabolických substrátů, který nastává při ischemii, např. v kadaverózní kostní dřeni. Cílem této práce bylo pomocí experimentálního myšího modelu ověřit možnost odběru HSC z kadaverózní kostní dřeně. Navíc byla testována tolerance HSC k inhibitorům metabolismu a k uchovávání in vitro. Metody: V experimentech byl použit modelový organismus Mus musculus C57Bl/6 ("wild- type" a p53 knock-out). Kostní dřeň byla po určitou dobu (0 až 48 hod) ponechána v uzavřených femurech dárců při teplotě 37řC, 20řC nebo 4řC v podmínkách ischemie, nebo byla ihned odebrána a buňky byly vystaveny inhibitoru dýchacího řetězce kyanidu draselnému či inhibitoru glykolýzy 2-deoxy-D-glukose, příp. pouze skladovány in vitro. Vliv ischemie, metabolických inhibitorů a skladování in vitro na transplantabilitu HSC byl studován na myším kongenním modelu Ly5.1/Ly5.2 metodou kompetitivní repopulace. Poměry živých, apoptotických a mrtvých buněk v subpopulacích kostní...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.