|
|
Rozhodování při nedostatku zdrojů ve zdravotnictví při mimořádných událostech a katastrofách
Šeblová, Jana ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Rozhodování při nedostatku zdrojů ve zdravotnictví při mimořádných událostech a katastrofách Práce se zabývá etikou rozhodování v situacích nedostatku materiálních i personálních zdrojů při zvládání mimořádných událostí a katastrof ve zdravotnictví. Úvodní část je přehledem zásad medicíny katastrof, principů krizové připravenosti a zvládání mimořádných událostí. Jsou zde vysvětleny základní pojmy: typy mimořádných událostí, fáze reakce, složky bezprostřední reakce na katastrofy a pozornost je věnována vysvětlení medicínského třídění za standardních i mimořádných podmínek. Druhá část práce se zabývá jednotlivými etickými směry ve vztahu k medicíně katastrof. Z tohoto hlediska jsou analyzovány deonotologie, konsekvencionalismus, utilitarismus, etika biomedicínských principů, etika ctností, spravedlnost a koncept lidských práv, komunitarismus a etiky péče. V praktické části je jako referenční událost zvolena pandemie COVID-19. Je zpracována jako kazuistika se zaměřením na rozhodování týkající se alokace vzácných zdrojů ve zdravotnictví. Jsou analyzována doporučení pro etická rozhodování v kritických fázích pandemie, která vznikla v průběhu let 2020-2021. Závěr obsahuje některé možné aktivity ke zlepšení připravenosti na budoucí výzvy medicíny katastrof. Do krizových plánů na všech úrovních je potřeba...
|
|
|
Standardizace postupů v přednemocniční péči jako nástroj prevence poškození pacientů
Peřan, David ; Marx, David (vedoucí práce) ; Šeblová, Jana (oponent) ; Šín, Robin (oponent)
Souhrn Tématem disertační práce je "Standardizace postupů v přednemocniční péči jako nástroj prevence poškození pacientů". Cílem práce je identifikace jednotlivých oblastí a postupů přednemocniční neodkladné péče vhodných pro standardizaci, a následně tvorba nebo adaptace postupů včetně jejich ověření. Pro hodnocení bylo vybráno předávání informací o pacientovi a oblast klinických postupů: základní vyšetření pacienta, hodnocení elektrokardiogramu (EKG) a diferenciální diagnostika urologických obtíží. První studie se zaměřuje na efektivitu předávání informací pomocí akronymu ATMIST (Age - Time - Mechanism - Injury/Illness - Signs and Symptoms - Treatment) v prospektivní observační studii. Výsledkem je zjištění, že i přes použití strukturované pomůcky je správně přeneseno jen 80 % informací. Doporučením pro praxi je zavádění elektronické forma avíza, která zamezí ztrátám informací. V současnosti již byla elektronická forma avíza na Zdravotnické záchranné službě hl. m. Prahy zavedena. Druhá studie je zaměřena na přínos strukturovaného vyšetření pacienta pomocí postupu ABCDE (Airway - Breathing - Circulation - Disability - Exposure) v simulační observační studii. Použití algoritmu ABCDE vede k provedení více diagnostických úkonů ve správném pořadí bez vyšších nároků na čas. Byly vytvořeny postupy pro...
|
|
|
Zátěž a stres pracovníků záchranné služby s potenciálním vyústěním v burnout syndrom - možnosti včasné diagnózy, terapie a prevence
Šeblová, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Studie byla rozložena do 3 fází: v první fázi bylo cílem vytvořit jednoduchou a snadno použitelnou metodiku ke včasné diagnostice projevů syndromu vyhoření a na vzorku pracovníků záchranných služeb z celé České republiky tuto metodiku ověřit a vytvořit tak základ pro její pozdější standardizaci. Dále zjistit míru expozice předdefinovaným rizikovým faktorům (jako indikátory byly zvoleny hromadné dopravní nehody, úmrtí mladých lidí, ošetření popáleninového traumatu, úmrtí nebo těžké zranění spolupracovníka) a míru vlastního ohrožení, spojeného s výkonem práce. Posledním ze zjišťovaných okruhů byly zdroje stresu a zdroje uspokojení, spojené s profesí, tak jak je vidí sami pracovníci. Ve druhé části studie měly být ve spolupráci s managementem jednotlivých záchranných služeb zavedeny preventivní programy a některé z programů krizové intervence do praxe. Třetí fáze studie měla ověřit, zda tyto podpůrné psychologické služby ovlivňují výskyt projevů syndromu vyhoření a mohou přispět ke snížení míry psychologické zátěže v podmínkách záchranných služeb.
|
|
|
Vznik, vývoj a porovnání urgentních příjmů v České republice
Hluchá, Lenka ; Šeblová, Jana (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Úvod do problematiky a význam tématu: Urgentní příjem je novým typem pracoviště a v České republice jsou zatím tato oddělení organizované odlišným způsobem. Nedílně však patří do systému akutní péče a při stále větší atomizaci lékařských oborů je urgentní příjem schopen zajistit kontinuitu péče mezi terénem a nemocnicí. V posledních letech je to model, který je schopný řešit všechny akutní stavy všech závažností, a to 24 hodin denně, s přiměřenou mírou bezpečnosti pro pacienty, protože mohou být krátce observováni na expektačních lůžkách. Cíl práce a metodologie: Hlavní cílem diplomové práce je komplexní analýza dostupných urgentních příjmů v České republice. Prvním dílčím cílem bylo zjistit dispozici a organizaci urgentních příjmů, přesněji kolika akutními lůžky urgentní příjmy disponují a v jakém režimu pracují. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou personálně urgentní příjmy zajištěny. Zda disponují stálým urgentním lékařem a zda je dostatek kvalifikovaného nelékařského zdravotnického personálu. Třetím dílčím cílem byl záměr zjistit, jak široce jsou urgentní příjmy vybaveny, zda materiální vybavení urgentních příjmů je dostačující. Dále které vybavení je dané jako nutné pro práci na urgentním příjmu, nikoli jen doporučené. Vytíženost urgentních příjmů jakožto čtvrtý cíl je ukazatelem pro...
|
|
|
Zátěž a stres pracovníků záchranné služby s potenciálním vyústěním v burnout syndrom - možnosti včasné diagnózy, terapie a prevence
Šeblová, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Studie byla rozložena do 3 fází: v první fázi bylo cílem vytvořit jednoduchou a snadno použitelnou metodiku ke včasné diagnostice projevů syndromu vyhoření a na vzorku pracovníků záchranných služeb z celé České republiky tuto metodiku ověřit a vytvořit tak základ pro její pozdější standardizaci. Dále zjistit míru expozice předdefinovaným rizikovým faktorům (jako indikátory byly zvoleny hromadné dopravní nehody, úmrtí mladých lidí, ošetření popáleninového traumatu, úmrtí nebo těžké zranění spolupracovníka) a míru vlastního ohrožení, spojeného s výkonem práce. Posledním ze zjišťovaných okruhů byly zdroje stresu a zdroje uspokojení, spojené s profesí, tak jak je vidí sami pracovníci. Ve druhé části studie měly být ve spolupráci s managementem jednotlivých záchranných služeb zavedeny preventivní programy a některé z programů krizové intervence do praxe. Třetí fáze studie měla ověřit, zda tyto podpůrné psychologické služby ovlivňují výskyt projevů syndromu vyhoření a mohou přispět ke snížení míry psychologické zátěže v podmínkách záchranných služeb.
|
host ::
RSS.