Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Total Electron Content Measurement Using Digisonde and GNSS
Kouba, Daniel ; Šauli, Petra
The digital pulse ionospheric sounder (Digisonde) of the University of Massachusetts Lowell has been operated in Pruhonice (geographic coordinates 50.0N, 14.6E) since 2004 for ionospheric study. Earlier, KEL Aerospace and ISP-42 ionosondes had also been operated. Hence, there is a long archive of bottomside ionospheric records for a period of about sixty years. In 2009, Topcon NET-G3 triple frequency Global Navigation Satellite System receiver will also be installed at the station, collocated with the Digisonde. GNSS receivers are becoming recognized as another source for ionospheric information. This year, the upgrade of Digisonde DPS-4 to model DPS-4D also will be realized. This new type will provide a much wider usage and expands the possibilities of our research. The GNSS and Digisonde measurements jointly will bring new improvements to the models of electron density profiles.
Analýza kritických frekvencí v ionosféře
Mošna, Zbyšek ; Šauli, Petra ; Santolík, Ondřej
Ionosféra je vysoce proměnlivý systém. Pro popis ionosféry se často používají kritické frekvence, které udávají maximální elektronovou koncentraci v dané ionosférické vrstvě. Ionosféra, podobně jako mnoho dalších přírodních systémů, vykazuje scaling vlastnosti. V tomto článku jsou uvedeny výsledky scaling analýzy z ionosférických dat ze stanice Průhonice, geomagnetických dat a dat sluneční aktivity z let 1957-2005.
Analýza turbulentního proudění nad zalesněným terénem
Potužníková, Kateřina ; Sedlák, Pavel ; Šauli, Petra
V příspěvku jsou popsány nízkofrekvenční oscilace a koherentní struktury detekované v časových řadách teploty a rychlosti větru naměřených ve třech hladinách uvnitř lesního porostu (z/h = 0.3, 0.5 a 1, kde h označuje výšku vegetace). Analýza časových řad je založena na metodě waveletové transformace. Velikosti period detekovaných struktur závisí na teplotním zvrstvení uvnitř vegetace a dále se mění v závislosti na dvou převládajících směrech zprůměrovaného horizontálního proudění nad porostem.
Měření driftů v F-vrstvě ionosféry, první výsledky pro zimu 2006
Kouba, Daniel ; Šauli, Petra ; Boška, Josef ; Santolík, Ondřej
Krok po kroku popisujeme nově vyvinutou matodu pro výpočet rychlostí ionosférických driftů (i, určení správného výškového rozsahu; ii, omezení uvažovaných hodnot Dopplerova posunu; iii, volba maximálního úhlu dopadu). Naše předběžné výsledky popisují chování driftových rychlostí za klidných geomagnetických podmínek v zimním období na stanici Průhonice.
Driftová měření pro F-vrstvu ionosféry na stanici Průhonice - sezonní průběhy charakteristik pro klidné dny
Kouba, Daniel ; Šauli, Petra ; Boška, Josef ; Santolík, Ondřej
Článek se zaměřuje na ionosférická driftová měření v F-vrstvě na stanici Průhonice. Demonstrujeme aplikaci metody výběru zdrojových bodů na datech pro rok 2006, tj. pro období nízké geomagnetické a sluneční aktivity. Na histogramech horizontální a vertikální složky rychlosti nacházíme převažující směr pohybu plazmatu pro různé úrovně rychlostí. V analyzovaných datech jsme pro období zima – léto nalezli výrazný pokles denního maxima horizontální složky.
Invariance délek v ionosféře
Šauli, Petra ; Abry, P. ; Cosson, X. ; Roux, S.
Domény „scaling invariance“ představují oblasti, ve kterých neexistuje žádná význačná charakteristická délka procesu. Invariance délek poukazuje na důležitou vlastnost systému: sobě-podobnost nebo multifraktalitu. Pozemní a satelitní ionosférická měření obsahují směs fluktuací různého fyzikálního původu (slunečního, geomagnetického, variability neutrální atmosféry atd.). Popis časových řad parametrů slunečního větru, magnetosféry, ionosféry pomocí „scaling analýzy“ je možné využít pro nalezení základních charakteristik intermitentních oscilací a studium vzájemných interakcí systémů. Domény se stejnou fraktální strukturou v různých časových řadách mohou znamenat společný fyzikální základ pozorovaných procesů. Úplný popis ionosférických parametrů pomocí invariance délek procesů je důležitý pro předpověditelnost chování systému v daném časovém rozpětí.
Charakterizace akusticko-gravitačních vln pomocí waveletové analýzy pozorovaných v elektronové koncentraci měřené metodou vertikálního ionosférického sondování
Šauli, Petra ; Abry, P. ; Boška, Josef ; Potužníková, Kateřina
Použití waveletové analýzy při popisu oscilací v elektronové koncentraci v oblasti F ionosféry umožňuje nalezení vlnových struktur typu akusticko-gravitačních vln, které jinak mohou zůstat „neviditelné“ pro klasický přístup pomocí Fourierovy spektrální analýzy. Vhodnou volbou „mother-wavelet“ a vzorkovací periody měření lze nalézt vysoce koherentní struktury ve velkém výškovém rozsahu ionosféry. Tento přístup umožňuje zlepšit lokalizaci vlnové struktury v dané výšce, nalézt její parametry a určit zdrojovou oblast, ze které se vlna šíří.
Účinky slunečního zatmění 11. 8. 1999 v ionosféře
Boška, Josef ; Šauli, Petra ; Burešová, Dalia
Ionosférické účinky slunečního zatmění 11.8.1999 byly pozorovány na observatoři Průhonice metodou ionosférických vertikálních sondáží. Ionogramy, získané každou minutu v průběhu zatmění, umožňují sledovat rychlé změny hlavních ionosférických charakteristik a vlnové efekty v průběhu tohoto mimořádného jevu.
Vlnové efekty v elektronové koncentraci F-oblasti ionosféry během geomagneticky klidných období
Šauli, Petra ; Boška, Josef
Zemská atmosféra je prostředím vhodným pro šíření různých typů vlnových pohybů, souhrnně nazývaných atmosférické vlny. Aktivita akusticko gravitačních vln v období nízké geomagnetické aktivity, zjištěné na výsledcích ionosférické vertikální sondáže, je dána především průchodem GW troposférického či stratosférického původu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.