Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozdíly v příjmu potravy obézních a neobézních pacientů s diabetem
Číhová, Anna ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Východiska: Poruchy glukózového metabolismu, zahrnující prediabetes a diabetes, a obezita jsou velice častá onemocnění, jejichž prevalence nadále celosvětově stoupá. Nadváha a obezita bývají obvykle spojovány s diabetem 2. typu a pro společný výskyt těchto dvou onemocnění používají někteří autoři pojem diabezita, ale i u pacientů s diabetem 1. typu se prevalence nadváhy a obezity zvyšuje. Základním opatřením v léčbě obézního diabetika je dieta vedoucí k redukci tělesné hmotnosti, ideálně k dosažení optimální tělesné hmotnosti. Cíl: Tato práce se zaměřuje na prevalenci nadváhy a obezity u pacientů s diabetem, resp. u jednotlivých typů diabetu a na rozdíly v příjmu potravy obézních a neobézních pacientů s diabetem, s cílem zjistit, zda nadváha a obezita či nadměrný příjem energie souvisí s horší kompenzací diabetu. Metody: V praktické části této diplomové práce byly zvoleny dvě metody sběru dat, dotazníkové šetření a anonymní sběr dat z elektronické zdravotnické dokumentace. Veškerá získaná data byla průběžně zaznamenávána a následně statisticky analyzována za použití Welchova t-testu a chí-kvadrát testu v programu TIBCO STATISTICA 13. Výsledky: V celém výzkumném souboru pacientů s diabetem byla prevalence nadváhy 29 % a obezity 44 %. U pacientů s DM 1 byla prevalence nadváhy 47 % a obezity 13 %, u...
Prevence civilizačních onemocnění životním stylem
Vinklárková, Monika ; Šatný, Martin (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nejčastějších civilizačních onemocnění a jejich prevencí zdravým životním stylem. Cílem této práce je zmapovat, jak lidé ve věku 18 - 65 let dodržují zdravý životní styl, který vede k prevenci civilizačních onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou a především prevencí nejčastějších civilizačních onemocnění, mezi než řadíme arteriální hypertenzi, obezitu, diabetes mellitus 2. typu, dyslipidemie, respektive aterosklerózu a její komplikace (např. aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění) či onkologická onemocnění. Do zdravého životního stylu spadá správná výživa, dostatečná fyzická aktivita, nekouření, dostatek spánku a odpočinku, snížení stresu a absence abúzu tabáku a alkoholu. V praktické části je zkoumáno dodržování zásad zdravého životního stylu pomocí dotazníkového šetření. Výzkum byl proveden na 122 náhodně vybraných osobách bez civilizačních onemocnění ve věku 18 - 65 let. Z výsledků výzkumu vyplývá, že většina respondentů na zdravý životní styl příliš nedbá. Respondenti nekonzumují dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, ryb a zakysaných mléčných výrobků. Často se v jejich stravě vyskytuje bílé pečivo, maso a uzeniny. Dále má většina respondentů nedostatečnou pohybovou aktivitu,...
Vliv edukace na hodnoty krevních lipidů u pacientů s dyslipidemií
Macinauerová, Romana ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Dyslipidemie patří mezi rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění a v její prevenci či léčbě jsou důležitá dietní a režimová opatření. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda úprava stravovacích a režimových opatření má vliv na hladinu krevních lipidů těchto pacientů a vedlejším cílem je zjistit stravovací návyky těchto pacientů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje význam a typy jednotlivých lipidů v organismu člověka, jejich trávení a transport. Dále vysvětluje pojem dyslipidemie, jejich dělení, léčbu, diagnostiku a úlohu v metabolickém syndromu. Důležitou roli v léčbě a prevenci dyslipidemií hraje edukace a v této části práce jsou popisovány její typy a správné zásady. Nedílnou součástí edukace je adherence pacienta, která hraje zásadní úlohu při léčbě dyslipidemií. Praktická část je rozdělena na část dotazníkovou, ve které se zjišťují stravovací návyky a frekvence konzumace vybraných druhů potravin a nápojů pacientů lipidologické ambulance Centra preventivní kardiologie VFN a 1. LF UK a část, kdy se vyhodnocují údaje získané z laboratorních vyšetření a z dokumentace pacientů. Při prvním měření byli vybraní pacienti edukováni ohledně stravovacích a režimových zvyklostí a byly zapsány výsledky laboratorních vyšetření a krevního tlaku. Při druhém...
Vliv životního stylu na složky metabolického syndromu
Křesáková, Nikola ; Svačina, Štěpán (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Metabolický syndrom je soubor rizikových faktorů, mezi které se řadí abdominální obezita, arteriální hypertenze, dyslipidémie a poruchy glukózového metabolismu (prediabetes či diabetes mellitus 2. typu). Tento syndrom postihuje zhruba jednu čtvrtinu celkové populace a nese sebou rizika vzniku především kardiovaskulárních onemocnění. Kromě toho ale zasahuje i do jiných oblastí zdraví, proto se jedná o velmi důležité téma. Tato práce je rozdělena na dvě části. V první části, která je teoretická, jsou popsány informace ohledně metabolického syndromu, tedy jeho přesná diagnostická kritéria, příčiny vzniku, jeho hlavní rizika, prevence a farmakologická a nefarmakologická léčba, která může být invazivní (bariatrická chirurgie), ale především spočívá v úpravě životního stylu. Druhá část práce (praktická) spočívá ve výzkumu formou dotazníkového šetření. Otázky byly určeny pro pacienty přicházející prvně do obezitologické ambulance a týkaly se především nynějších zdravotních potíží a dosavadního životního stylu pacientů. Ukázalo se, že více než polovina pacientů splňovala kritéria pro metabolický syndrom a na obezitu byla nejvíce vázána hypertenze, kterou měly 2/3 pacientů. Co se životního stylu týče, nepříznivě dopadly odpovědi ohledně pohybu, který pravidelně vykonávalo pouze pár pacientů a ohledně...
Posouzení znalosti dietních a režimových opatření u pacientů s akutním koronárním syndromem
Eliášová, Marie ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Východiska: Akutní koronární syndromy (AKS) se jako součást kardiovaskulárních onemocnění významně podílí na mortalitě, morbiditě a invalidizaci osob ve vyspělých státech. Cílem současné terapie je tudíž snížení rizika následných komplikací včetně časného úmrtí a zvýšení kvality života pacientů. Pro úspěšnost léčby je nezbytné vedle farmakoterapie dodržovat i režimová a dietní opatření, která tvoří nedílnou součást terapie. Základním předpokladem pro úspěšnou léčbu je tudíž dostatečná znalost těchto opatření pacienty. Cíle práce: Cílem diplomové práce bylo posoudit, jaká je úroveň znalostí dietních a režimových opatření u pacientů s diagnózou AKS. Dílčími cíli bylo také zjistit, zda je úroveň znalostí ovlivněná pohlavím nebo předchozí edukací pacienta, dále popsat stravovací návyky pacientů a blíže specifikovat jejich znalosti výživových zásad a vytipovat konkrétní oblasti, v nichž mají pacienti největší nedostatky. Metodika: Výzkum znalostí u pacientů s AKS byl prováděn formou dotazníkového šetření. Dotazník sestavený přímo pro účely této práce byl schválen Etickou komisí VFN pro použití na lůžkových odděleních II. a III. interní kliniky a na Koronární jednotce II. interní kliniky VFN. Do šetření bylo zahrnuto celkem 80 pacientů s diagnózou AKS. Znalosti pacientů byly hodnoceny jak celkově, tak ve...
Potravinové alergie a intolerance - fakta a mýty
Češková, Blanka ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Onemocnění spojená s přecitlivělostí na potraviny, mezi které se řadí potravinové alergie i potravinové intolerance, jsou celosvětově na vzestupu. Alergická onemocnění se v ekonomicky vyspělých státech dle WHO stala největší dětskou environmentální epidemií. Dysregulace imunitní tolerance je základním mechanismem, který se na rozvoji potravinové alergie podílí. Podle současného názoru riziko vzniku alergií více souvisí s jinými faktory životního stylu, jako jsou složení stravy, tělesná aktivita nebo obezita. Potravinové alergie u dětí a u dospělé populace se liší jak ve spektru spouštěcích potravin, tak svými projevy i jejich závažností. Rozdílná je také prognóza u alergií na různé druhy potravin. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují správný rozvoj imunitního systému dítěte, je výživa. Do 4. až 6. měsíce by mělo dítě dostávat výhradně mateřské mléko - pro kojence je to nejvhodnější a z alergologického hlediska i nejbezpečnější strava. Posiluje jeho imunitní systém. Je pozorován jeho pozitivní vliv zejména na výskyt potravinových alergií a atopického ekzému. Rozvoji astmatu a jiných alergií ale zřejmě zabránit nedokáže. Kojení má mimořádný význam a přínos v prevenci řady onemocnění pro dítě i matku. Mléko je ve výživě většiny národů významnou potravinou, přesto se najde skupina lidí,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.