Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kompetence 4.0: sebehodnocení kompetencí spojených se 4. průmyslovou revolucí u vybraných studentů z FF a PřF UK
Beneš, Jan ; Sieber, Martina (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu měření kompetencí spojených se 4. průmyslovou revolucí nebo průmyslem 4.0 u vzorku bakalářských studentů z přírodovědecké a filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Cílem práce je vytvoření a otestování modelu kompetencí spojených se 4. průmyslovou revolucí. Dílčím cílem je porovnávání úrovně sebehodnocených kompetencí u vzorku bakalářských studentů dle fakulty, studijního programu a ročníku. V práci je realizována fokusní skupina a dotazníkové šetření, kterého se celkem účastnilo 863 bakalářských studentů z přírodovědecké a filozofické fakulty. Model kompetencí spojených se 4. průmyslovou revolucí je testován pomocí konfirmační faktorové analýzy a rozdíly v úrovních jednotlivých kompetencí jsou u vzorku studentů analyzovány pomocí parametrických a neparametrických metod. Konfirmační faktorová analýza s využitým odhadem WLSMV prokázala, že hierarchický model kompetencí je v dobré shodě s naměřenými daty (CFI = 0.973, TLI = 0.967, RSMEA = 0.055, SRMR = 0.058) a je možné ho aplikovat při měření kompetencí. Výsledkem porovnávání sebehodnocených kompetencí je, že mezi vzorkem studentů z přírodovědecké a filozofické fakulty nejsou statisticky významné rozdíly v sebehodnocení kompetencí 4.0. Žádné statisticky významné rozdíly v sebehodnocených kompetencích 4.0 nejsou ani...
Fast fashion a slow fashion: motivy a bariéry nákupu
Pucholtová, Karolína ; Zvěřinová, Iva (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Existuje řada způsobů, jak lidé vnímají módu a jak k ní přistupují. Každý z těchto přístupů se vyznačuje odlišnými aspekty a očekáváními, jako je cena, míra, jak moc produkt odpovídá módním trendům či udržitelnost produktu a obeznámení s ní. Na základě těchto atributů se spotřebitelé následně rozhodují při nákupu. Výzkumnou otázkou bakalářské práce je: "Jak probíhá proces rozhodování mezi nákupem fast fashion a jejích udržitelných alternativ?" Odpovědi na výzkumnou otázku jsem docílila pomocí rešerše literatury a analýzy dat z dotazníkového šetření reprezentativního pro populaci České republiky. Jak se ukázalo v literatuře, u fast fashion i u slow fashion se zákazníci v různé míře soustředí na cenu produktu, jeho stylovost a také jeho udržitelnost. Tyto všechny faktory také souvisí s charakteristikami spotřebitelů, jako je gender, věk, vzdělání, příjem či zájem o udržitelnost produktu. Cílem analýzy dat bylo vysvětlit, zda respondenti za určité období nakoupili alespoň nějaké ekologicky certifikované oblečení. Pro analýzu dat byla využita metoda binární logistické regrese, do které byly zahrnuty ještě další sociodemografické proměnné (velikost místa bydliště, region a počet osob v domácnosti) a také postojové proměnné. Výsledky analýzy ukázaly, že postoje respondentů jsou pro vysvětlení důležitější...
Fenomén výhody domácího prostředí v českém fotbale: analýza vlivu (ne)přítomnosti fanoušků na chování hráčů a rozhodčích
Kotěra, Jan ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv nepřítomnosti fanoušků na tzv. výhodu domácího prostředí v rámci české fotbalové ligy. Cílem bylo ověřit platnost závěrů zahraničních studií na místní data. Použitá metodika zahrnovala t-testy pro porovnání statistik zápasů s a bez fanoušků a mnohonásobnou lineární regresi s interakcemi. Výsledky ukazují, že nepřítomnost fanoušků významně ovlivnila statistiky zápasů. U většiny analyzovaných proměnných došlo buď k úplné eliminaci rozdílu mezi domácími a hosty nebo byl tento rozdíl minimálně poloviční v porovnání se zápasy s fanoušky. Vliv fanoušků byl prokázán ve statistikách domácích i hostů např. u proměnných počet bodů a držení míče. U ostatních statistik měřících chování hráčů byl statisticky signifikantní (p-hodnota < 0,05) dopad pouze na statistiky domácích týmů. Co se rozhodování rozhodčích týče, měřeno fauly a žlutými kartami, v nepřítomnosti fanoušků změnili svůj přístup statisticky signifikantně pouze vůči hostům. I to však vedlo k celkovému snížení výhody domácího prostředí. Tato práce tak poskytuje důkaz o významném vlivu společenských sil, reprezentovaných přítomností fanoušků, na průběh a výsledek fotbalových zápasů v české lize. Klíčová slova: Fotbal, sociální tlak, konformita, Covid-19, výhoda domácího prostředí
Digitální rodičovství: mediace internetových aktivit dětí na základě socioekonomického statusu rodičů
Václavíková, Markéta ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vlivu rodičovských a dětských charakteristik na využívání mediačních strategií aktivní a restriktivní mediace. Vztahy byly ověřovány pomocí regresní analýzy na datech ze šetření EU Kids Online IV z roku 2018. Při analýze byl kladen důraz zejména na faktory spojené s digitálními nerovnostmi, kterými jsou socioekonomický status rodiče a míra jeho digitálních dovedností. Tyto aspekty ovlivňují to, jakým způsobem jednotlivci využívají digitální média a jaký k nim mají vztah. Je tedy důležité tyto faktory sledovat i v otázkách digitálního rodičovství, protože rodiče mohou ovlivnit nejen přístup a způsob zacházení s digitálními médii, ale také to, jak moc bude dítě vystaveno rizikům či příležitostem, jež internet přináší. Aktivní mediace by měla děti edukovat ohledně využívání digitálních médií a měla by sloužit k maximalizaci příležitostí týkajících se internetu. Restriktivní mediace naopak využívá zákazů a pravidel, čímž sice děti chrání před riziky, ale nepřispívá k získávání nových dovedností týkajících se digitálních médií. Analýza ukazuje, že vyšší socioekonomický status, vyšší digitální dovednosti a věk dítěte mají vliv na využívání strategií aktivní mediace. Naopak u restriktivní mediace nebyl prokázán vliv ani socioekonomického statusu ani digitálních...
Postoje středoškoláků k tělesné výchově
Janíčková, Klára ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku neparticipace mladistvých při hodinách tělesné výchovy na středních školách. Hlavním cílem práce bylo identifikovat příčiny tohoto jevu a najít možné alternativy, které by vedly ke zvýšené účasti žáků na tělesné výchově. Výzkum kombinuje kvantitativní dotazování na středních školách a kvalitativní rozhovory s vybranými žáky, kteří vykazují sníženou aktivitu při hodinách tělesné výchovy. Z výzkumu plyne, že nejvýznamnější vliv na účast při hodinách tělesné výchovy a na radost z těchto hodin má, vedle dalších sociálních činitelů, náplň těchto hodin. Dále kvalitativní rozhovory odhalily, že žáci středních škol mají potřebu manifestovat svou samostatnost skrze potřebu autonomie při hodinách, apelují na osobní rozvoj, a svou samostatnost projevují také vzdorem vůči autoritě. Též rozhovory poukazují na značnou křehkost identity v období dospívání, identita adolescentů je ovlivněna společenskými soudy, odsuzující povahou společnosti a tlakem na výkon. Předkládaná práce přichází s doporučeními, která by mohla přispět při vytváření školních osnov a úpravě školního prostředí a přístupu vyučujících k hodinám tělesné výchovy. Klíčová slova: sport, tělesná výchova, mladiství, střední škola, sociální zázemí
Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury
Turnerová, Ema ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vztahu vkusu a sociálního statusu, který zkoumá v kontextu způsobu konzumace kultury na základě tří nejvýznamnějších teorií zabývajících se touto problematikou. Jedná se o homologický přístup z teorie Pierra Bourdieu, dále o teorii kulturního všežroutství Richarda Petersona a teorii induvidializace. Přináší vhled do problematiky rozlišení vysoké a nízké kultury a na základě toho určování legitimity kulturních statků, přičemž popisuje stav bádání o stratifikaci vkusu v české společnosti. Práce toto téma dále zkoumá na základě rozhovorů vedených s mladými pražskými konzumenty kultury. První fáze rozhovoru se věnuje identifikaci kulturního přehledu respondenta, formujícímu prostředí a aktérům ovlivňujícím vkus, druhá fáze poté spočívá v hodnocení různě legitimních kulturních statků z oblasti vkusu jako takového, kulturní participace a znalostí. Z odpovědí jednotlivých respondentů je vytvořena typologie obsahující čtyři typy, které jsou následně posuzovány v kontextu tří teorií s cílem zjistit, které z teorií odpovídají či odporují.
Vnímání environmentálně šetrného chování z pohledu sociálního statusu
Pourová, Barbora ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak souvisí vnímání environmentálně šetrného chování a sociální status, přesněji řečeno, jak Češi vnímají jednotlivé příklady environmentálně šetrného chování, zda zvyšují sociální status, nebo si je spíše spojují se šetřením peněz či ochranou přírody. Na téma jsem provedla dotazníkové šetření. Češi vnímají aktivity environmentálně šetrného chování rozdílně než v zahraničí, kde se mezi aktivity zvyšující sociální status řadily hlavně finančně náročné a veřejně viditelné aktivity. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Češi zvažují do sociálního statusu i další hladiny a tím pádem mezi ně řadí i méně viditelné a finančně nenáročné aktivity. Negativně vnímají přílišné tlačení na pilu při aktivismu.
Volný čas dětí staršího školního věku a jeho prožívání. Výsledky reprezentativního výzkumu v České republice 2021 (monitorovací studie)
Patočková, Věra ; Čermák, Daniel ; Šafr, Jiří
Cílem publikace je čtenáře seznámit s detailnějšími výsledky vlastního reprezentativního šetření Volný čas dětí a jeho prožívání 2021, které monitorují stav problematiky trávení volného času dětí na počátku třetího desetiletí 21. století. V úvodu jsou shrnuta hlavní zjištění a představeny základní parametry výzkumu. Následují výsledky podrobnějších analýz. Ty nejprve seznamují s tím, kolik volného času děti mají. Hlavním těžištěm studie jsou dvě následující rozsáhlejší části věnované tomu, jak děti svůj volný čas tráví a jak ho prožívají. Závěrečná část představuje vybrané faktory ovlivňující možnosti a způsoby trávení volného času: názory rodičů na volný čas dětí, výdaje domácností spojené s volným časem dětí, spokojenost s možnostmi pro trávení volného času a pociťované bariéry.
Vývoj čtenářství v české společnosti v posledních desetiletích
Trailinová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem čtenářství v české společnosti od poloviny 80. let po současnost. Cílem této práce je zmapování faktorů, které způsobují možné proměny čtení knih v rámci dlouhodobých trendů a v jaké míře vlivu se na tom podílejí. Teoretická část popisuje dlouhodobé trendy zahrnující existenci určitých historických změn v české společnosti, které způsobil technologický pokrok. Následně dochází k vysvětlení důležitých pojmů týkající se čtenářství (čtenář, nečtenář, čtenářská kultura, knižní chování, aj.). Empirická část spočívá ve vícerozměrné analýze faktorů souvisejících se čtenářstvím v časově komparativní perspektivě - komparaci mezi jednotlivými generacemi (vytvořené věkové skupiny - mladší generace 20 - 34 let, střední generace 35 - 54 let a starší generace 55+). V této části pracujeme s několika datovými soubory, především s výzkumy sociální a třídní struktury (z let 1984, 1991, 1999, 2006), dále pak s mezinárodním výzkumem funkční gramotnosti dospělých nad 15 let SIALS z roku 1998 a datovým souborem ISSP z roku 2007 (Volný čas a sport). V tomto ohledu uvedené výzkumy sledovaly kromě aktivit ve volném čase a tedy i čtenářství, také mnoho aspektů jako např. úroveň dosaženého vzdělání, velikost domácí knihovny atd. Klíčová slova Čtení, čtenář, kniha, vzdělání, věk, televize
Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů
Lochschmidtová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů" se zabývá vztahem kulturní participace a socioprostorového kontextu města a jeho proměnami v čase na příkladu hlavního města Prahy v období 80. let 20. století a v prvním desetiletí 21. století. Práce uvádí několik základních způsobů, jak se může prostor ovlivňovat kulturní participaci. Jde o kulturní infrastrukturu, politiky a strategie veřejné správy, přítomnost kreativních tvůrců kultury a existenci publika se zájmem o kulturu. Dále popisuje podmínky pro kulturní participaci v Praze v 80. letech 20. století a po roce 1989. Existenci vztahu mezi kulturní participací a prostorem ověřuje na úrovni deseti obvodů hlavního města Prahy pomocí sekundární analýzy dat kvantitativních dvou sociologických výzkumů "Třídní a sociální struktura obyvatelstva ČSSR" z roku 1984 a "Media Projekt" z roku 2007 s využití ordinálního logistického regresního modelu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Šafr, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.