|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
|
|
Fenomén Apple: vliv moderních technologií na subjekt
Kuldová, Michaela ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Kladný, Tomáš (oponent)
Fenomén Apple: vliv moderních technologií na subjekt Abstrakt Cílem této práce je studie společnosti Apple Inc. v souvislosti s tím, jak je vnímána subjekty. Po stručném představení společnosti Apple Inc. se zaměříme na sémiotickou analýzu značky Apple, jejích produktů a marketingových strategií. Předmětem zkoumání bude také současná společnost, jejímž charakteristickým rysem je konzum, a dále vnímání značky subjektem v souvislosti s jeho identitou, budováním image, životním stylem a zařazením do sociálních vrstev. Cílem je odkrýt, jaký význam přikládá soudobá společnost spotřebnímu zboží, zejména pak zboží označenému logem jablka. Podle dostupných faktů má Apple po celém světě mnoho svých příznivců. Předmětem této práce je tedy objasnění úlohy společnosti Apple Inc. a dokázat, že Apple je v rámci současné konzumní společnosti určitým fenoménem, anebo dokonce kultem, který je doprovázen emocemi.
|
|
| |
|
|
Système de la Mode R. Bartha: Problém aplikovatelnosti a kritika modelu
Lorencová, Petra ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
V diplomové práci se pokusíme objasnit hlavní koncepty sémiologické metody R. Bartha představené v jeho díle Système de la Mode. Důležité body autorovy teorie podrobíme kritice autorů, jako jsou J. Culler, T. Todorov či D. N. Rodowick. Hlavním cílem Barthova textu bylo vytvořit přesnou a spolehlivou metodu zkoumání ženského oblečení představeného v módních magazínech. Jedná se tedy o strukturální analýzu psaného oděvu. Autor se domnívá, že prvky oděvu popsaného v módních časopisech společně utváří systém signifikace. Barthes se v díle pokouší tento systém signifikace zmapovat a vytvořit klasifikaci psaného oděvu za pomoci postupů lingvistiky. Po představení a zhodnocení připomínek ze strany výše jmenovaných Barthových kritiků se pokusíme autorovy myšlenky aplikovat na vybrané ukázky ze současných módních magazínů. Tyto příklady nám mají posloužit k lepšímu pochopení Barthovy teorie a mají také upozornit na úskalí aplikace tohoto přístupu na časopisy ve věku nových médií.
|
|
|
Srovnání výkladu dějin médií V. Flussera a M. McLuhana ve vztahu k soupeření obrazu a písma
Vašková, Lucie ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
V předkládané práci budeme zkoumat podobnosti a rozdíly mezi dvěma teoriemi dějin médií významných teoretiků médií minulého století Viléma Flussera a Marshalla McLuhana. Vilém Flusser i Marshall McLuhan vytvořili originální a specifické modely kulturních dějin. Vilém Flusser dějiny rozdělil podle komunikačních kódů, které v určitém historickém období převažovaly. Marshall McLuhan rozdělil období dějin médií podle technologií, které určitému historickému období dominují. V práci popíšeme všechny důležité argumenty a východiska obou autorů, ze kterých při vytváření svých etapizací dějin médií vycházejí. Následně porovnáme oba modely dějin médií a ukážeme, v jakých místech se scházejí a kde si odporují. Chceme prozkoumat předpoklad, že i přes odlišná východiska obou autorů, nacházejí autoři ve svých etapizacích dějin médií body, na kterých se shodnou. Obě pojetí dějin médií popisují nové problémy, které se v současnosti vynořují a autoři navrhují možnosti, jak k nim lidstvo může přistupovat a postupy, jak je zvládat. Upozorňují na vliv technických obrazů, jejichž závažné účinky na člověka bývají mnohými podceňovány. Rozpracováním McLuhanova modelu globální vesnice, který je jeho charakteristikou poslední fáze dějin médií, elektronické kultury, a Flusserovy telematické společnosti, jejíž model Flusserovi slouží...
|
|
| |
|
|
Sémiotika hanských hrobů
Laštovková, Andrea ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Sémiotika hanských hrobů se nezabývá pouze pohledem sémiotiky na prostory hrobů z období dynastie Han, kdy při zkoumání množství struktur, kterými jsou hanské hroby prostoupeny, nalézáme struktury světa tehdejšího člověka žijícího v Číně, avšak zároveň tímto procesem poukazuje na problémy interpretace kultur, které kulturní sémiotika napomáhá odstranit. Problematika spojená se znakem se významně podílí právě na utváření kulturní i sociální identity. Problém s chápáním a interpretací kultur nastává v momentě, kdy ze struktury nějaké kultury vybereme určité rysy nebo znaky a z nich volně vytvoříme systém, aniž bychom analyzovali skutečnou kulturu, vždy všechny tyto jednotlivé prvky musíme uvažovat v kontextu celkového systému či struktury, jinak pojednáváme pouze o prázdných pojmech či definicích. Jinými slovy nevidíme celý obraz. Hanský hrob jako text je mnohovýznamový a tak i v mnoha ohledech nesrozumitelný. Avšak odehrává se v něm tvorba, četba a semióza a jde tedy o vyjádření chápání tohoto světa. Odhalení světového názoru mluvčího tak závisí na procesu interpretace, neboť vyjádření může zahrnovat určitou míru ideologické konotace, která determinovala interpretaci nezávisle na předchozím kódování. Klíčová slova Sémiotika - kultura - světový názor mluvčího- analýza a...
|
|
|
Sémiotická a antropologická analýza pražského metra
Brabcová, Adéla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce "Sémiotická a antropologická analýza pražského metra" nabízí sémiotický pohled na prostory pražského metra. Ústřední roli v celé diplomové práci hraje uživatel metra. Nejenže se práce věnuje zmiňovaným prostorám, ale také zohledňuje odkaz pevné struktury metra k městu. V prostoru metra se věnuje analýze znaků, se kterými se zde uživatel může setkat, a pomocí kterých, se zde může orientovat. V teoretické části je představena sémiotika jako věda a její přístupy. Dále se práce dotýká tématu města z pohledu antropologického zkoumání. Věnuje se například problematice místa a ne-místa, obrazu města, či mapě a itinerářům. Aplikovaná část představuje uplatnění teorie na pražské metro. Věnuje se orientačním, navigačním znakovým systémům a komunikačním systémům. Dalším tématem, které práce zohledňuje je zkoumání role pražského metra a jeho městského okolí v mentálním mapování města uživatelem. Dále prostor metra a jeho okolí ukazuje jako prostory každodenního života. Klíčová slova: Sémiotika, znak, komunikace, binární opozice, konotace, denotace, text, město, mentální mapa, místa a ne-místa, místo a prostor, mapa, itinerář, každodennost, piktogram, Pražské metro
|
|
|
Obrazové iluze. Sémiotická analýza jejich užití v reklamě
Chromečková, Lucie ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
Obrazové iluze jsou nedílnou součástí našeho života. Setkáváme se s nimi v reklamách, různých testech, nebo zábavných internetových stránkách. Jaké je však jejich pozadí, jejich historie? A pokud se s nimi setkáme, rozumíme jim? Jak vlastně máme k iluzím přistupovat, jak jim máme rozumět? To jsou jen některé z otázek, na něž hledá tato práce odpovědi. Za pomoci dohledání historie a pochopení obrazových iluzí autorka v této práci provádí sémiotickou analýzu iluzí využívaných v reklamách. Obrazové iluze totiž v kombinaci s reklamním sdělením představují pro sémiotiky výzvu. Jak můžeme interpretovat něco co je ze samé svojí podstaty nejednoznačné nebo mnohoznačné? Prostřednictvím sémiotické analýzy vzorku reklamních iluzí se v praktické části snažíme nalézt odpovědi na všechna předložené otázky Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vizuální gramotnost v digitální době
Jarošová, Tereza ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Pudlák, Štěpán (oponent)
Diplomová práce s názvem Vizuální gramotnost v digitální době se primárně soustředí na otázku porozumění obrazu v kontextu současné digitální doby, jež se vyznačuje zejména hojností vizuálních zobrazení. Pomocí analýzy principů nových médií a estetiky surface play, kterou zakládají vizuální komunikační strategie, se snaží definovat nové požadavky na percepční schopnosti diváků a zároveň vyplývající důsledky pro jejich kognitivní funkce. Dále jsou v této práci aplikovány poznatky současné kognitivní psychologie a neurobiologie na umělecké směry 20. a 21. století a obecné umělecké tendence. V závislosti na analýze a aplikaci získaných poznatků je v závěru přehodnocena samotná vizuální gramotnost ve své stávající definici, která neodpovídá vzniklým požadavkům a nezohledňuje současnou úroveň gramotnosti diváků.
|
host ::
RSS.