|
|
Supervize jako nástroj rozvoje studentů - budoucích sociálních pracovníků
ŠABARTOVÁ, Alžběta
Hlavním nástrojem zkvalitňování vzdělání v sociální práci v České republice je Minimální standard vzdělávání v sociální práci, který vydala Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Student sociální práce jako budoucí sociální pracovník má být dle tohoto standardu vybaven nejen teoretickými znalostmi, ale také praktickými, ke kterým se řadí odborná praxe a supervize. Je také zásadní uvědomit si fakt, že student jako budoucí sociální pracovník ponese zodpovědnost při pomoci lidem v obtížných situacích. Proto by škola měla zajistit, aby veškeré informace, které student při studiu dostává, byly podávány pro něj v uchopitelné podobě. Je proto důležité, aby škola svým studentům zajistila supervizi, která má zvýšit kvalitu odborné přípravy studentů, nabídne jim vhled do profese sociálního pracovníka a pomáhá jim řešit nejen rozpory, které má student mezi teorií a praxí. Cílem diplomové práce je zjistit názory supervizorů a studentů vysokých škol na supervizi realizovanou v rámci studia budoucích sociálních pracovníků. Dále byly pro práci stanoveny dvě výzkumné otázky. Jak vnímají studenti - budoucí sociální pracovníci supervizi, která je realizovaná v rámci studia? V čem spatřují supervizoři smysl supervize (která je realizovaná v rámci studia) pro studenty budoucí sociální pracovníky? Potřebné informace pro zpracování diplomové práce byly získány kvalitativním výzkumem. Za nejvhodnější metodu sběru dat bylo zvoleno dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro potřeby práce byly zvoleny dva výzkumné soubory. První tvoří studenti nejstarších ročníků oborů sociální práce na Zdravotně sociální fakultě a Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Druhý výzkumný soubor je tvořen supervizory působící na Zdravotně sociální fakultě a Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Z výzkumu vyplynulo, že studenti převážně vnímají supervizi jako užitečnou a smysluplnou. Studenti oceňují možnost předávat si své zkušenosti. Rozpory se objevili v oblasti představy o délce supervizního setkání. Většinou studenti nevědí o čem při supervizi hovořit. Převážná část studentů nemá problém svěřovat se při supervizi, ale byly zjištěny v tomto ohledu i nedostatky. Z pohledu supervizorů odborných praxí bylo zjištěno, že smysl supervize spatřují zejména ve vzdělávání studentů, rozšiřování jejich vědomostí, propojování teorie s praxí, podporování studentů při výkonu jejich odborné praxe a možnosti dát studentům prostor k reflexi vlastních praxí. Objevila se také myšlenka, zavést supervize přímo a pracovištích, kde studenti vykonávají svojí odbornou praxi. Diplomová práce může sloužit jako zpětná vazba pro supervizory a vzdělávací materiál pro studenty. Může také posloužit k vytvoření ucelenějšího obrazu o fungování školních supervizí odborných praxí, které probíhají v rámci vysokých škol.
|
|
|
Podpora nezaměstnaných ve věku do 30 let při vstupu na trh práce
ŠABARTOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou podpory nezaměstnaných ve věku do 30 let při vstupu na trh práce. Nezaměstnanost je jedním z vážných problémů současného světa. Její snížení je jednou z politických priorit. Význam práce jako zaměstnání zaujímá nezastupitelné postavení pro život v naší kultuře. Ztráta zaměstnání má značný vliv na společenský i osobní život jedince. Významnou roli při hledání zaměstnání hraje věk. Zejména období, které je spojováno se začátkem pracovní dráhy. Jedná se o absolventy, kteří se ucházejí o svá první zaměstnání. Chybí jim pracovní zkušenosti, praxe a neměli možnost osvojit si základní pracovní návyky. Mezi další podstatné příčiny nezájmu o absolventy patří nesoulad mezi nulovými zkušenostmi a neúměrnými platovými požadavky. Nezastupitelnou úlohu při zprostředkování zaměstnání a poradenství má Úřad práce. K řešení nezaměstnanosti každé cílové skupiny patří aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Situaci konkrétní cílové skupiny stimulují především jednotlivé programy a projekty. Teoretická část se zabývá vymezením a objektivizací pojmů souvisejících s nezaměstnaností a rozborem situace na trhu práce v Českých Budějovicích. Jsou zde shrnuty poznatky mnoha autorů, kteří se zabývají touto problematikou a problémy s ní související. Empirická část je tvořena poznatky z vlastního výzkumu. Byly stanoveny dva cíle práce. Prvním cílem je analyzovat představy mladých lidí do 30 let věku žijících v okrese České Budějovice o svém pracovním uplatnění. Druhým cílem je analyzovat názory zaměstnavatelů na zaměstnávání absolventů a mladých lidí. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1: Mladí lidé mají nereálné představy o možnostech výdělku. 2: Zaměstnavatelé považují Evropský sociální fond za významnou pomoc při zaměstnávání mladých lidí. Za účelem zodpovězení výzkumných otázek byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně případová studie studie několika málo případů. Jako nejvhodnější metodou sběru dat byl zvolen rozhovor. První část rozhovorů byla provedena s 10 účastníky ve věku do 30 let. V době rozhovorů byli všichni účastníci evidováni na Úřadu práce v Českých Budějovicích a účastnili se rekvalifikace organizované Úřadem práce. Z rozhovorů s mladými lidmi jsem zjistila, že v průměru očekávají svůj hrubý nástupní plat 16 200 korun. Druhý výběrový soubor tvořilo 5 významných zaměstnavatelů v Českých Budějovicích. Z rozhovorů vyplynulo, že jedna firma vypisovaných programů a projektů Evropským sociálním fondem vůbec nevyužívá. Dvě firmy si stěžují na přílišnou administrativu. Jeden zaměstnavatel vždy musí důkladně zvažovat schopnost dodržet podmínky pro zapojení. Objevily se i negativní postřehy k častým změnám formulářů, malému množství vypisovaných projektů k danému oboru podnikání. Za nejlépe hodnocené programy byly označeny ty, které se týkají prohlubování znalostí a školení zaměstnanců. Výsledky práce poskytnou zpětnou vazbu Úřadu práce o využívání Evropského sociálního fondu zaměstnavateli a pomohou při nastavení podmínek dalších připravovaných projektů.
|
host ::
RSS.