Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Horizontální proudění vody v malých rybnících
ŠŤASTNÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývala prouděním v malých rybnících (konkrétně v rybníku Dehtář nedaleko obce Žabovřesky) se zaměřením na horizontální proudění. Jejím cílem bylo provedení terénních měření pohybu vody při hladině (pomocí námi vyvinutých zařízení vybavených GPS přístroji) za různých atmosférických podmínek a z výsledků stanovit rychlost proudění vody u hladiny v reálných podmínkách. Pro měření byly použity přístroje GPSMAP 78s, GPSMAP 60CSx a telefony MOTOROLA s aplikací GPS Logger vložené do vyvážených PVC trubek. Dalším cílem bylo vytvořit zjednodušený 3D model rybníku a pomocí programu Ansys simulovat proudění v jeho hlubších vrstvách. Výsledkem terénního měření byly proudnice znázorňující směr proudění pro svrchní vrstvu vody. Při rychlosti větru 1-3 ms-1 za mlhavého a zataženého počasí, byla zjištěná rychlost proudění přibližně 0,025 ms-1. Při velmi nízké rychlosti větru 0-1 ms-1 za mlhavého počasí, byla rychlost proudění 0,0083 ms-1. Za proměnlivých podmínek, kdy hladina byla nejdříve mírně zamrzlá, ale následně roztála a začal foukat silnější vítr z jiného směru, byla výsledná rychlost proudění nejdříve 0,025 ms-1 (při rychlosti větru 0,7-1 ms-1) a později 0,0375 ms-1 (při větru o rychlosti 2-3 ms-1). Výsledkem modelování v programu Ansys byly simulace proudění v zjednodušených rybnících dvou tvarů (jeden s nakloněným dnem, hloubkou 0,5-4 m a zaoblenými rohy a druhý se stálou hloubkou 2 m a s prohlubní (lovištěm) o celkové hloubce 4 m a se zaoblenými třemi rohy) při různých rychlostech (0,5; 1; 2; 4; 8 a 16 ms-1) a třech nebo čtyřech směrech větru. Obecně simulace ukázaly, že rychlost proudění roste s rychlostí větru, kdy převládající rychlost proudění byla pro všechny simulace zhruba 3 % rychlosti větru. Zároveň s hloubkou rychlost proudění klesá a voda se míchala přibližně do 95 % hloubky (do 3,8 m). Simulace také ukázaly tvorbu vírů, zde se voda pohybovala nejrychleji v místech, kde se víry dotýkaly okraje rybníku, ale v jejich středu se často tvořila místa s velmi nízkými rychlostmi proudění a relativně dlouhou dobou zdržení vody (od sedmi hodin po šest dnů). Výsledky terénních měření a simulací v této bakalářské práci mohou přispět k pochopení procesů (například vlivu míchání vody na obsah kyslíku, planktonu a živin v různých místech) probíhajících v rybníku Dehtář. Mohou tak být základem pro následné mapování jeho cirkulačních vzorců, které mohou mít vliv na vznik a vývoj kyslíkových deficitů a na koncentrování přirozené potravy a živin v některých částech rybníku. Čímž mohou pomoci při určování vhodnosti míst například pro krmení ryb nebo pro odběr vzorků a mít tak pozitivní vliv na zlepšení hospodaření na tomto rybníku.
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po transplantaci jater
Šťastná, Tereza ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Charvát, Robert (oponent)
Autor: Tereza Šťastná Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po transplantaci jater Cíle práce: Cílem této bakalářské práce je zpracování teoretických poznatků o játrech, transplantaci jater a vytvoření kazuistiky pacienta, který transplantací jater podstoupil. Metoda: Tato práce je vytvořena na základě souvislé měsíční praxe v Institutu klinické a experimentální medicíny na oddělení KARIP, která probíhala v období od 6. 1. 2020 do 31. 1. 2020. Práce je rozdělena na obecnou (teoretickou) a speciální (praktickou) část. V obecné části jsou zpracovány teoretické informace o anatomii a fyziologii jater, dále o jaterních onemocněních, o samotném výkonu transplantace a v závěru o fyzioterapeutické péči po transplantaci jater. Speciální část je zpracování kazuistiky konkrétního pacienta po transplantaci jater i se záznamy jednotlivých terapií. Bakalářská práce je napsána z pohledu fyzioterapeuta. Výsledky: Pacient byl z větší části terapií v umělém spánku, což značně ovlivnilo jejich průběh. Největším úspěchem terapií bylo zvětšení svalové síly a prohloubení dechového objemu. V posledních dnech mé praxe se pacientův zdravotní stav rapidně zhoršil a pacient nakonec následkům komplikací spojených s transplantací podlehl. Klíčová slova: Játra, transplantace, fyzioterapie
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
Sebehodnocení pracovních schopností jako součást funkčního hodnocení pracovního potenciálu podle Isernhagen Work Systems
Šťastná, Tereza ; Majorová, Simona (oponent) ; Flemrová, Miroslava (vedoucí práce)
1 Abstrakt: Název práce: Sebehodnocení pracovních schopností jako součást funkčního hodnocení pracovního potenciálu podle Isernhagen Work Systems. Cílem práce je porovnat vnímání vlastních schopností ve fyzické oblasti s reálnými schopnostmi u lidí se somatickým postižením a zjistit vliv zaměstnání na sebehodnocení. Jedním z nástrojů pro hodnocení fyzického pracovního potenciálu je Isernhagen Work Systems. Tento systém obsahuje modelové činnosti pro manipulaci s břemenem, výdrž ve statické poloze, práce ve vynucené poloze, lokomoci, koordinaci a sílu rukou. Standardně se při tomto testu používá test pro vnímání vlastního výkonu: Performance Assessment Capacity Testing. Metoda: V práci se porovnávají výsledky testu pro vnímání vlastního výkonu PACT před a po provedení funkčního testu Isernhagen WS u třiceti probandů, za standardních podmínek. Výsledky: Experimentem se nepotvrdila změna vnímání vlastních schopností před a po provedení testu Isernhagen WS, ani vliv zaměstnání na sebehodnocení. Klíčová slova: Isernhagen Work Systems, funkční hodnocení pracovního potenciálu, sebehodnocení, vnímání vlastního výkonu.
Centralizace řízení přepravy agrárních komodit
Šťastná, Tereza ; Rathouský, Bedřich (vedoucí práce) ; Mervart, Michal (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřila na vyhodnocení správnosti zvoleného projektu centralizace řízení agrárních komodit ve firmě AGF Logistics. Vyhodnocení jsem provedla na základě analýzy provozních a ekonomických dat. Aplikací teoretických modelů jsem dospěla ke konkrétním faktům a údajům, jenž potvrdily mou hypotézu, že projekt centralizace je vhodným řešením optimalizace výkonnosti. Na základě zjištěných údajů je možné porovnat aktuální stav projektu s očekávanými cíli a je možné detekovat příležitosti a rizika spojená s projektem.
Vývoj rozpočtu Evropské unie
Šťastná, Tereza ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Pucandlová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj rozpočtu Evropské unie se zaměřením především na příjmovou stránku rozpočtu (včetně rozpočtové kázně). Součástí práce je také analýza příspěvků České republiky do rozpočtu EU. Hlavními příjmy rozpočtu Evropské Unie jsou -- v první řadě tradiční vlastní zdroje (cla, zemědělství), dále vlastní zdroje z DPH a příspěvky členských států dle HNP. Dalším zdrojem jsou příjmy z pokut a poplatků EU. V této práci jednotlivé části příjmů Evropské Unie popíši a srovnám jejich vývoj v jednotlivých letech.
Strategie uvedení obchodní značky na trh
ŠŤASTNÁ, Tereza
Cílem diplomové práce bylo navrhnout strategii k uvedení obchodní značky na trh a vhodná opatření vedoucí k posílení značky ve fázi růstu. Provedla jsem marketingový výzkum, který mi pomohl zjistit, jak značku vnímají její stávající i potenciální zákazníci a jak se firmě daří šířit povědomí o značce. Zabývala jsem se také tím, jakou má značka vizi a hlavní cíle a zjišťovala jsem, jaké jsou její silné a slabé stránky. V návaznosti na analýzu získaných informací jsem firmě navrhla strategii ve formě marketingového plánu, který obsahuje konkrétní taktické kroky včetně jejich peněžního vyjádření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
17 ŠŤASTNÁ, Tereza
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.